Průměrné měsíční hrubé mzdy
Průměrná mzda (38 275 Kč) za 2. čtvrtletí 2021 vzrostla nominálně ke stejnému období předchozího roku o 3 893 Kč, tedy o 11,3 %. Údaj je výrazně ovlivněný loňskou nízkou základnou. Navíc jde o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací. „Růst průměrné mzdy o 11,3 % je výrazně ovlivněn loňskou nízkou základnou, kdy v některých odvětvích mzdy výrazně poklesly kvůli nástupu koronavirové krize. Také se zde projevil velmi různorodý vývoj v jednotlivých odvětvích, zejména pak jednorázová výplata mimořádných odměn zdravotníkům,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
V reálném vyjádření byl mzdový růst za 2. čtvrtletí 2021 slabší než nominální – reálně průměrná mzda vzrostla o 8,2 %. Reálný mzdový růst se odvíjí od inflace neboli růstu spotřebitelských cen. Ten se zvýšil na 2,9 %. Pro úplnost sumarizujme, že loňský rok 2020 byla inflace 3,2 %, a předčila tak o 0,1 p.b. růst mezd, který byl 3,1 %. Došlo tedy k mírnému reálnému poklesu výdělků, leč výlučně kvůli propadu ve 2. čtvrtletí (-3,6 %). V roce 2019 byl ještě reálný mzdový růst o 5,0 %. V 1. čtvrtletí 2021 průměrná mzda reálně vzrostla o 1,1 %.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Další „poslední“ varování
Mzdový vývoj byl, jak řečeno, vysoce diferencovaný. V peněžnictví a pojišťovnictví byl dokonce evidován nominální pokles průměrné mzdy o 1,6 %. Na opačné straně ční sekce zdravotní a sociální péče, kde především v důsledku výplaty souhrnných mimořádných odměn za zvládnutí koronavirové pandemie vzrostla průměrná mzda o nebývalých 43,8 %. Mezi těmito extrémy najdeme nárůsty v rozsahu od 0,8 % (veřejná správa) do 19,2 % (ostatní činnosti) v dalších sekcích.
Vzhledem k faktu, že meziroční indexy v některých odvětvích jsou výrazně ovlivněné loňskou základnou, kterou lze často označit jako vychýlené pozorování (outlier), dává větší smysl porovnávat vývoj mezd spíše vůči srovnatelnému předcovidovému období, tedy s údaji za 2. čtvrtletí 2019.
Za dvouleté období se celková průměrná mzda zvýšila nominálně o 10,7 %. Zůstává logicky ojediněle vysoký nárůst průměrné mzdy u zdravotníků (46,8 %) v důsledku změn platových tabulek i kvůli mimořádným odměnám. O více než 15 % vzrostla mzdová úroveň u ostatních činností (15,5 %) a ve vzdělávání (15,4 %), které s 38 937 Kč překonalo úroveň celorepublikové průměrné mzdy (38 275 Kč). Velmi nadprůměrný je také nárůst u administrativních a podpůrných činností, kam spadají agentury práce, došlo ke zvýšení mezd o 13,1 % na 26 148 Kč.
Výjimečný případ z druhé strany je peněžnictví a pojišťovnictví, kde průměrná mzda klesla o 0,5 %. Přesto se ve 2. čtvrtletí 2021 udržela na absolutně nejvyšší úrovni (63 476 Kč) ze všech sekcí CZ-NACE, těsně před informačními a komunikačními činnostmi (62 710 Kč), kde se však průměrná mzda zvýšila o 7,0 %.
Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Skanzen Evropa. Nemoci eurozóny Evropská centrální banka nevyléčí
Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství (21 089 Kč) a navíc tam dvouletý růst byl pouhých 0,9 %. Aktuální mzdový růst tedy (stěží) vyrovnal pokles z minulého období. Podobně silně postižené byly kulturní, zábavní a rekreační činnosti, kde se za dva roky mzdy zvýšily o 6,1 % na 32 278 Kč, čímž vyšly z předchozího útlumu. Z menších odvětví ještě vystupuje výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, kde mzdy vzrostly o 10,1 % na 51 847 Kč.
V početně největší sekci – zpracovatelském průmyslu – se mzdy za dva roky zvýšily o 5,0 % na 36 554 Kč. O něco pomalejší růst mezd byl v těžbě a dobývání (4,6 %), kde byla průměrná mzda 39 835 Kč. Naopak vyšší byl nárůst mezd v obchodě a opravách (7,2 %), kde se dostaly na úroveň 34 131 Kč; v dopravě a skladování vzrostly mírněji o 5,2 % na 32 994 Kč. Ve zbylých odvětvích se dvouleté nárůsty pohybovaly střídmě mezi šesti a sedmi procenty.
Mohlo by vás zajímat: Fúze pojišťoven UNIQA a AXA byla završena
Regionální vývoj
Krajské výsledky přináší též různorodý obrázek, dopady na počty zaměstnanců se ve 2. čtvrtletí 2021 již neprojevily plošně, v některých krajích došlo k meziročnímu poklesu, jinde počty rostly. Rozpětí tak sahá od -2,0 % v Karlovarském kraji po +2,1 % v Praze. Ke snížení počtu zaměstnanců došlo v Moravskoslezském (-0,6 %), Ústeckém (-0,4 %) a Zlínském kraji (-0,1 %). Na druhé straně byl vysoký nárůst ve Středočeském (+1,7 %) a v Plzeňském kraji (+1,1 %). V ostatních krajích rostly počty do jednoho procenta.
U vývoje průměrných mezd také platí, že některých krajů se koronavirová krize dotkla více než jiných, v závislosti na struktuře krajských ekonomik, resp. pracovních míst. U meziročních indexů bychom tak srovnávali letošní údaje s nestejně nízkou loňskou základnou. Bude tedy opět lepší použít srovnání s předcovidovým 2. čtvrtletí 2019. Praha pak skončí na nejhorší pozici s dvouletým nárůstem o 7,6 %. Druhou nejnižší hodnotu najdeme ve Středočeském kraji (8,1 %) a třetím v Plzeňském kraji (9,7 %). V ostatních krajích je dvouletý mzdový nárůst více než desetiprocentní. Vůbec nejvyšší byl dvouletý růst v Ústeckém kraji (14,4 %), na druhém místě najdeme Jihočeský kraj (13,6 %) a na třetím Olomoucký (13,5 %).
Mohlo by vás zajímat: Zdraví na pracovišti. Jaká je aktuální situace?
Podle absolutní úrovně výdělků však zůstává hlavní město stále nejbohatším regionem, průměrná mzda v Praze byla 46 163 Kč. Na druhém místě se udržuje Středočeský kraj s 39 832 Kč. Naopak Karlovarský kraj zůstává nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (33 636 Kč), těsně následován Zlínským krajem, kde průměrná mzda meziročně vzrostla o 13,0 % na 33 856 Kč. V Moravskoslezském kraji se mzdy zvýšily o 12,9 % na 34 677 Kč a v Jihomoravském kraji o 11,6 % na 37 182 Kč.
Komentáře
Přidat komentář