Inflace zrychlila na 2,5 %. Co na to ČNB?

Meziměsíční srovnání

Meziměsíčně se celková cenová hladina v září nezměnila. Cenový vývoj byl však v jednotlivých oddílech spotřebního koše odlišný. V oddíle rekreace, sport a kultura se v důsledku končící letní sezóny snížily ceny organizované dovolené a zájezdů o 20,7 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje klesly nejvíce ceny chleba a pekařských výrobků o 1,4 %, zeleniny o 1,3 % (z čehož ceny brambor byly nižší o 7,2 %), ovoce o 1,3 %, sýrů o 1,0 % a jogurtů o 2,5 %. Naopak na meziměsíční zvyšování cenové hladiny v září působil zejména růst cen v oddíle doprava, kde se zvýšily ceny pohonných hmot a maziv o 8,1 %. V oddíle bydlení vzrostly hlavně ceny nájemného za bydlení o 0,4 % a pevných paliv o 1,4 %. V oddíle informace a telekomunikace byly vyšší ceny mobilních telefonů o 7,7 % a počítačů, notebooků a tabletů o 2,2 %.
Vývoj cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák byl ovlivněn růstem cen tabákových výrobků o 0,7 % a piva o 1,1 %. Z potravin vzrostly především ceny vepřového masa o 4,7 % a másla o 12,4 %. V souvislosti se začátkem nového školního roku se o 4,1 % zvýšily ceny v oddíle vzdělávání. Poplatky v mateřských školách vzrostly o 4,1 %, školné na soukromých gymnáziích a na středních soukromých školách o 6,9 %, poplatky za výuku jazyků o 3,9 %, školné v základních uměleckých školách o 2,8 % a poplatky ve školních družinách o 1,5 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,6 %, zatímco ceny služeb o 0,9 % klesly.

Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2025 v Česku dle oPojištění.cz

Meziroční srovnání

„Spotřebitelské ceny již potřetí za sebou zrychlily svůj meziroční růst, který byl v září 2,5 %. Na tomto zrychlení se opět významně podílely ceny pohonných hmot,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ. Meziroční růst spotřebitelských cen byl v září o 0,6 procentního bodu vyšší než v srpnu. Bylo to způsobeno hlavně zrychlením[1]⁾ cenového růstu v oddíle doprava a zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle doprava byly vyšší především ceny pohonných hmot a maziv o 37,5 % (v srpnu růst o 26,2 %). V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje v září meziročně klesly ceny vepřového masa o 15,5 % (v srpnu pokles o 23,7 %), polotučného trvanlivého mléka o 20,0 % (v srpnu pokles o 24,6 %). Ceny zeleniny v září zrychlily svůj růst na 8,1 % (v srpnu růst o 5,1 %).

Na meziroční růst cenové hladiny měly v září nadále největší vliv výše zmíněné ceny v oddíle doprava (nárůst o 13,2 %). Následovaly je ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení byly vyšší ceny nájemného za bydlení[2]⁾ o 6,1 %, materiálů a služeb pro drobné opravy a údržbu bydlení o 5,1 %, vodného o 3,9 %, stočného o 3,8 % a tepla a teplé vody o 1,6 %. Ceny elektřiny meziročně klesly o 10,6 % a zemního plynu o 4,0 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák se zvýšily ceny destilátů a likérů o 1,2 %, vína o 1,4 %, piva o 2,0 % a tabákových výrobků o 7,1 %. V oddíle stravovací a ubytovací služby vzrostly ceny stravovacích služeb o 3,8 % a ubytovacích služeb o 7,0 %. Naopak na meziroční snižování cenové hladiny působily v září nejvíce ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Zde, kromě již dříve uvedeného, klesly ceny vajec o 12,6 %, másla o 37,3 % a margarínu a podobných výrobků o 10,3 %. Pokračoval pokles cen v oddíle odívání a obuv, kde klesly ceny oděvů o 2,7 % a ceny obuvi o 5,0 %.

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 5,1 % (v srpnu o 5,4 %), zejména v důsledku růstu cen stavebních prací, a také cen nových nemovitostí. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102,2 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,2 % a ceny služeb o 4,6 %. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2025 byla v září 102,6 % (v srpnu také 102,6 %). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v září 2,0 % (v srpnu též 2,0 %).

Mohlo by vás zajímat: Počty poradců ve 3Q 2026: Trh i nadále rychle roste!

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)

Podle předběžných výpočtů HICP v září v Česku meziměsíčně klesl o 0,1 % a meziročně o 2,2 % vzrostl (v srpnu o 1,5 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v září 2026 za Eurozónu 3,8 % (v srpnu 3,2 %), v Německu 3,3 % a na Slovensku 3,1 %. Nejvíce ceny v září vzrostly v Litvě (o 6,1 %) a nejméně na Maltě (o 2,4 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v srpnu 3,2 %, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v červenci. Nejvyšší byla v srpnu v Rumunsku (6,3 %) a nejnižší ve Švédsku (0,3 %).

Inflaci v září opět poháněly ceny nafty a benzínu

Za zrychlením meziroční inflace stojí především vývoj cen pohonných hmot, do kterých se promítá neutuchající konflikt na Blízkém východě. Zvýšená zůstává jak světová cena ropy, tak náklady na její rafinaci. Ceny nafty a benzínu tak k celkové inflaci přispívají již více než jedním procentním bodem. Vládní opatření v podobě snížení spotřební daně a cenové regulace se projeví až v říjnových datech.

„Mírně zrychlila také jádrová inflace, která zachycuje vývoj cenové hladiny očištěný o kolísavé ceny pohonných hmot, potravin a regulovaných položek. V září jádrová inflace dosáhla 3,1 % (oproti 3 % v srpnu). K mírnému zrychlení došlo jak u cen tržních služeb, tak u cen zboží. Ve vývoji zboží (0,8 % meziročně oproti srpnovým 0,6 %) se projevilo zdražení elektroniky, zejména mobilních telefonů. V případě služeb sice došlo k dalšímu mírnému zvolnění růstu nákladů vlastního bydlení (tzv. imputované nájemné), i přesto celkové služby pokračovaly v růstu tempem 4,5 %. Inflaci nadále brzdí meziroční pokles cen potravin. Jejich pokles však v září zvolnil, což rovněž přispělo k nárůstu celkové inflace. Ve zbytku roku očekáváme, že se inflace bude pohybovat na podobných hodnotách mezi 2–3 %, začátkem příštího roku se pak velmi pravděpodobně přechodně zvýší nad 3 %,“ uvedl Jakub Matějů, zástupce ředitele sekce měnové ČNB.

Mohlo by vás zajímat: FaBrika otevírá call centrum pod Ještědem

Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta

V eurozóně podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla inflace 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta. Česko tak v současnosti vykazuje příznivější vývoj spotřebitelských cen než i ti nejúspěšnější členové měnové unie. „Je to příznivý výsledek zvláště v době nového energetického inflačního šoku, který zasahuje evropské hospodářství. V Německu zářijová inflace dosáhla 3,3 procenta, ve Francii 3,4 procenta, na Slovensku 3,1 procenta a v Chorvatsku 4,3 procenta. V Litvě ceny meziročně vzrostly dokonce o 6,1 procenta. Za českým příznivým výsledkem stojí především výrazné zlevňování některých potravin a energií. Zatímco v eurozóně ceny energií v září meziročně vzrostly o 18,8 procenta, českým domácnostem elektřina zlevnila o 10,6 procenta a zemní plyn o čtyři procenta. Výrazně levnější jsou také některé základní potraviny. Máslo meziročně zlevnilo o více než 37 procent, trvanlivé polotučné mléko o pětinu a vepřové maso o 15,5 procenta,“ uvedl ekonomLukáš Kovanda.

Nutno ale říci, že za zlevněním elektřiny stojí převedení poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. Z meziročního srovnání se zlevňující efekt tohoto kroku vytratí hned v údajích za leden 2027.

„České inflaci ovšem k nižším hodnotám pomáhá také vlastní měna. Koruna vůči euru meziročně posílila, což tlumí růst dovozních cen. Tento protiinflační účinek by Česko po případném přijetí eura ztratilo. Silnější korunu přitom podporuje i úrokový diferenciál mezi Českou národní bankou a Evropskou centrální bankou. Ovšem ani tuzemský cenový vývoj není bezproblémový. Podle národního indexu spotřebitelských cen, který zahrnuje rovněž náklady vlastnického bydlení, činila zářijová inflace 2,5 procenta. Služby meziročně zdražily o 4,6 procenta a nájemné o 6,1 procenta. Pohonné hmoty jsou dokonce o 37,5 procenta dražší než před rokem.Česko tedy nyní vykazuje nižší inflaci než všechny země eurozóny, aniž by bylo její součástí. Je to příznivá zpráva pro českou ekonomiku i argument dokládající, že přijetí společné evropské měny není nezbytnou podmínkou nízké inflace. Zároveň však platí, že skutečným vítězstvím nad inflací bude až dlouhodobá cenová stabilita doprovázená růstem reálné kupní síly domácností,“ dodal Lukáš Kovanda.

[1]Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[2]Nájemné za bydlení zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.