Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 0,3 %. Růst cen v oddíle doprava byl způsoben především vyššími cenami pohonných hmot a maziv o 7,2 %. V oddíle rekreace, sport a kultura vzrostly nejvíce sezónní ceny organizované dovolené a zájezdů, a to o 3,4 %. V oddíle bydlení se zvýšily ceny nájemného za bydlení o 0,4 %. Vývoj cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák byl ovlivněn růstem cen tabákových výrobků o 1,3 % a vína o 2,3 %. Naopak na meziměsíční snižování cenové hladiny v srpnu působily zejména ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde klesly ceny ovoce o 4,4 %, zeleniny o 1,9 % (z čehož ceny brambor byly nižší o 9,4 %), drůbeže o 2,8 %, vepřového masa o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,4 %, čokolády a kakaa o 2,7 %, sýrů o 1,2 % a chleba a pekařských výrobků o 0,6 %. Vzrostly ceny polotučného trvanlivého mléka o 20,3 % a ceny másla o 5,3 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,2 % a ceny služeb o 0,4 %.
Mohlo by vás zajímat: Velká pardubická letos dostane od Slavie novinku
Meziroční srovnání
„Spotřebitelské ceny v srpnu zrychlily svůj meziroční růst na 1,9 %. Výrazný růst cen pohonných hmot byl částečně vyvážen poklesem cen potravin. Například nafta se v srpnu na čerpacích stanicích v průměru prodávala za 44,98 Kč/l, což byla nejvyšší hodnota od října roku 2022,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ. Meziroční růst spotřebitelských cen byl v srpnu o 0,2procentního bodu vyšší než v červenci. Bylo to způsobeno především zrychlením[1]) cenového růstu v oddíle doprava, které bylo částečně kompenzováno prohloubením cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle doprava byly vyšší především ceny pohonných hmot a maziv o 26,2 % (v červenci růst o 16,8 %). V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje v srpnu meziročně klesly ceny vepřového masa o 23,7 % (v červenci pokles o 16,6 %), drůbeže o 8,3 % (v červenci pokles o 2,9 %), sýrů o 5,2 % (v červenci pokles o 3,2 %). Ceny uzenin přešly z červencového růstu o 1,5 % v pokles v srpnu o 0,4 %.
Na meziroční růst cenové hladiny měly v srpnu opět největší vliv výše zmíněné ceny v oddíle doprava (nárůst o 9,6 %). Následovaly je ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení byly vyšší ceny nájemného za bydlení[2]) o 6,1 %, materiálů a služeb pro drobné opravy a údržbu bydlení o 5,4 %, vodného o 3,9 %, stočného o 3,8 % a tepla a teplé vody o 1,5 %. Ceny elektřiny meziročně klesly o 11,2 % a zemního plynu o 4,8 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák se zvýšily ceny destilátů a likérů o 2,8 %, piva o 2,5 % a tabákových výrobků o 7,2 %. Ceny vína meziročně klesly o 1,3 %. V oddíle stravovací a ubytovací služby vzrostly ceny stravovacích služeb o 3,9 % a ubytovacích služeb o 6,8 %. Naopak na meziroční snižování cenové hladiny působily v srpnu nejvíce ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Zde, kromě již dříve uvedeného, klesly ceny polotučného trvanlivého mléka o 24,6 %, másla o 38,8 % a margarínu a podobných výrobků o 10,8 %. Pokračoval pokles cen v oddíle odívání a obuv, kde klesly ceny oděvů o 2,9 % a ceny obuvi o 4,0 %.
Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Pět let extrémních veder by kumulovaně ubralo zhruba 1,6 % HDP
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 5,4 % (v červenci o 5,7 %), zejména v důsledku růstu cen stavebních prací, a také cen nových nemovitostí. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 101,6 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,2 % a ceny služeb o 4,5 %. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2025 byla v srpnu 102,6 % (v červenci 102,3 %). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v srpnu 2,0 % (v červenci také 2,0 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů HICP v srpnu v Česku meziměsíčně vzrostl o 0,3 % a meziročně o 1,5 % (v červenci o 1,3 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v srpnu 2026 za Eurozónu 3,3 % (v červenci 2,9 %), v Německu 2,9 % a na Slovensku 3,1 %. Nejvíce ceny v srpnu vzrostly v Litvě (o 5,8 %) a nejméně v Estonsku (o 1,3 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v červenci 3,0 %, což bylo o 0,1procentního bodu více než v červnu. Nejvyšší byla v červenci v Rumunsku (8,2 %) a nejnižší ve Švédsku (0,3 %).
Mohlo by vás zajímat: Aon kupuje USI za 17 miliard dolarů. Posílí na americkém trhu
Inflaci v Česku sráží pod cíl ČNB nebývalé zlevnění potravin
Srpnová inflace na úrovni 1,9 procenta meziročně je na podle ekonoma Lukáše Kovandy první pohled dobrou zprávou. Zrychlila sice z červencových 1,7 procenta, ale přesně potvrdila předběžný odhad ČSÚ i medián odhadů ekonomů v průzkumu Bloombergu. Ten byl rovněž 1,9 procenta, přičemž všech deset prognóz se pohybovalo v úzkém rozpětí 1,9 až 2,0 procenta. Trh tedy dnešní číslo nemůže chápat jako překvapení. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,3 procenta.
„Pod povrchem je však obrázek podstatně méně uklidňující. Zdražení táhly především pohonné hmoty, jejichž ceny v srpnu vyskočily meziměsíčně o 7,2 procenta a meziročně už o 26,2 procenta. Průměrná cena nafty dosáhla 44,98 koruny za litr, nejvyšší úrovně od října 2022. Zde se už velmi zřetelně propisuje obnovený energetický šok související s eskalací konfliktu na Blízkém východě. Celý oddíl dopravy byl meziročně dražší o 9,6 procenta. Celkovou inflaci zatím výrazně tlumí jiné položky, zejména potraviny a část energií. Meziročně zlevnilo vepřové maso o 23,7 procenta, máslo o 38,8 procenta, polotučné trvanlivé mléko o 24,6 procenta a drůbež o 8,3 procenta. Elektřina byla meziročně levnější o 11,2 procenta a zemní plyn o 4,8 procenta. Bez těchto dezinflačních vlivů by celková inflace byla citelně vyšší. Zvlášť nápadný je rozdíl mezi zbožím a službami: ceny zboží byly meziročně vyšší jen o 0,2 procenta, zatímco služby zdražily o 4,5 procenta,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
Podle Kovandy je právě inflace služeb pro Českou národní banku podstatnější než samotných titulkových 1,9 procenta. Nájemné zdražilo o 6,1 procenta, ubytovací služby o 6,8 procenta a stravovací služby o 3,9 procenta. Náklady vlastnického bydlení vzrostly o 5,4 procenta. Tyto položky jsou více spojeny s domácí poptávkou, mzdami a setrvačností cen než třeba ropa nebo sezonní potraviny, a proto jsou pro měnovou politiku varovnější. Inflace je tedy nízká hlavně díky levnějšímu zboží, energiím a potravinám, nikoli proto, že by cenové tlaky v celé ekonomice zmizely.
„Aktuální čísla proto sama o sobě nedávají ČNB důvod k dalšímu uvolňování měnové politiky. Na zářijovém zasedání je nejpravděpodobnější stabilita sazeb. Hlavní riziko se nyní posouvá k možnému druhému kolu zdražování přes energie, dopravu a následně další náklady firem. Cena ropy Brent už překonala 100 dolarů za barel a pokud se na vysokých úrovních udrží, bude se současný šok postupně přelévat i mimo čerpací stanice – do přepravy, logistiky, výroby a nakonec ceníků služeb. To by mohlo udržovat tržní úrokové sazby výše a dále omezovat prostor pro zlevňování peněz. Navíc, cena zemního plynu v EU včera překonala úroveň 80 eur za megawatthodinu, poprvé od prvních lednových dní roku 2023,“ doplnil Lukáš Kovanda.
Mohlo by vás zajímat: Podcast INSIA Inside #8: Rodinný byznys ve financích
Na přelomu letošního a příštího roku se česká inflace může podle Kovandy pohybovat kolem tří procent; za celý letošní rok bude průměr inflace činit 1,9 procenta a pro rok 2027 je třeba počítat se zrychlením na 2,7 procenta. Takový scénář znamená, že dnešních 1,9 procenta může představovat spíše přechodný klid před bouřkou než začátek dalšího výraznějšího poklesu inflace. Klíčové bude, zda energetický šok zůstane izolovaný v pohonných hmotách, nebo se začne šířeji propisovat do ceníků firem.
„Pozitivní je, že v evropském srovnání zůstává český cenový vývoj relativně příznivý. Harmonizovaná inflace činila v srpnu jen 1,5 procenta, zatímco v eurozóně podle bleskového odhadu 3,3 procenta, v Německu 2,9 procenta a na Slovensku 3,1 procenta. Rozdíl mezi českým indexem spotřebitelských cen a harmonizovaným indexem spotřebitelských cen, jejž využívá Eurostat, souvisí mimo jiné s tím, že harmonizovaný index nezahrnuje imputované nájemné, které v českém indexu dál roste poměrně rychle. Česko tedy v evropském srovnání nadále vykazuje znatelně podprůměrnou míru inflace. Aktuální struktura dat však ukazuje, že číslo těsně pod dvěma procenty ještě rozhodně neznamená, že inflační rizika zmizela,“ dodal Lukáš Kovanda.
[1] Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[2] Nájemné za bydlení zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.
Komentáře
Přidat komentář