Z hlediska zaměstnanců byl důležitější reálný vývoj, který srovnává růst výdělků s růstem spotřebitelských cen (inflace), a ukazuje tak, kolik zboží a služeb si mohl zaměstnanec za svou mzdu koupit. Index spotřebitelských cen vzrostl ve 2. čtvrtletí 2026 o 2,0 %, reálně se tak průměrná mzda zvýšila meziročně o 4,3 %. V prvním čtvrtletí stouply ceny o 1,6 %, reálný nárůst mezd tak byl 4,4 %. V letech 2024 a 2025 rostly reálné mzdy zhruba 4% tempem, letošní nárůsty je tak mírně překonávají. „Nominálně vzrostla průměrná mzda ve 2. čtvrtletí o 6,4 % na 51 966 Kč. Výrazně si polepšili zaměstnanci v odvětví administrativní a podpůrné činnosti, kam jsou zařazeny hlavně agentury práce a bezpečností agentury, jejichž mzdová úroveň je nízká. Reálná mzda vzrostla ve 2. čtvrtletí o 4,3 % a procentuální růst byl shodný s růstem za 1. pololetí letošního roku,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Mohlo by vás zajímat: Finanční poradci sjednali ve 2Q 2026 produkty za téměř 80 miliard korun
Průměrné mzdy reálně stouply ve všech odvětvích, i když jejich dynamika byla velmi různorodá, zaměstnancům se tak zvyšovala kupní síla výdělku diferencovaně. Pokud opět sledujeme kumulativní výsledky za celé 1. pololetí 2026, pak nejvyšší nominální meziroční nárůst (14,4 %) najdeme u sekce administrativní a podpůrné činnosti, kde se průměrná mzda dostala na 39 487 Kč. K tomuto růstu se výsledky v ostatních sekcích ani vzdáleně nepřiblížily. Druhý nejvyšší růst (o 7,5 %) najdeme u veřejné správy a obrany, kde jde o důsledek jednorázového zvýšení platových tarifů, třetí pak byl u zemědělství, lesnictví a rybářství (7,4 %). Nad sedmiprocentní hodnotu se dostaly ještě profesní, vědecké a technické činnosti (7,1 %). V sekci zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi a v peněžnictví a pojišťovnictví vzrostla průměrná mzda shodně o 7,0 %.
Na druhé straně najdeme u některých sekcí mnohem slabší mzdové nárůsty. V energetice (výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu) se úroveň zvýšila meziročně jen o 2,8 %; v tomto odvětví hrají významnou roli mimořádné odměny, vyplácené na začátku roku. Slabé hodnoty najdeme také v ostatních činnostech (3,0 %), v těžbě a dobývání (3,6 %) a v dopravě a skladování (4,4 %). Ve zdravotní a sociální péči se platy zvýšily o 4,6 %. Zpracovatelský průmysl zaznamenal také mírně podprůměrný nárůst o 5,7 %. Hodnoty v ostatních odvětvových sekcích se pohybovaly v intervalu 5,8–6,9 %.
Nejvyšší mzdovou úroveň najdeme v 1. pololetí 2026 již tradičně v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 94 266 Kč. Na druhém místě bylo peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní 90 315 Kč a třetí příčku drží s odstupem výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 79 593 Kč. Tato trojice vede dlouhodobě. Jen mírně inovované bylo pořadí z opačné strany. V ubytování, stravování a pohostinství byla průměrná mzda stále nejnižší (29 574 Kč). Druhá nejnižší průměrná mzda byla u ostatních činností, která vzrostla meziročně jen o 3,0 % na hodnotu 36 237 Kč, a s menším odstupem před ní na třetím místě bylo s 37 695 Kč zemědělství, lesnictví a rybářství.
Mohlo by vás zajímat: 78 milionů dnů pracovní neschopnosti za rok
Regionální vývoj
Z pohledu evidenčního počtu zaměstnanců došlo v 2. čtvrtletí i v 1. pololetí v drtivé většině krajů k meziročnímu zvýšení. Dílčí pokles zaznamenal za celé 1. pololetí 2026 pouze Moravskoslezský kraj, o 0,2 %, což tvořilo 0,8 tis. Ve Zlínském kraji počty stagnovaly. Na druhé straně můžeme najít masivní nárůst v Praze o 11,7 tis., což relativně představovalo zvýšení o 1,5 %. Této hodnoty dosáhl také Pardubický kraj, kde ale vzhledem k malé velikosti kraje šlo početně jen o 2,8 tis. Významnější přírůstek o 4,3 tis. byl v Jihomoravském kraji (0,9 %) a dále ve Středočeském (0,9 %; 3,7 tis.).
U vývoje průměrných mezd je v 1. pololetí 2026 krajský rozptyl podstatně menší než v třídění podle odvětví. Nominálně mzdy rostly v rozmezí od 5,3 % do 7,0 %. Nejvyšší mzdový růst tentokrát nebyl v Praze (6,0 %), vedl Plzeňský kraj (7,0 %), následován kraji Moravskoslezským (6,7 %), Jihočeským a Olomouckým (shodně 6,4 %). Nejhůře dopadl Ústecký kraj s 5,3 %.
Podle absolutní úrovně výdělků však zůstala Praha stále nejbohatším regionem s průměrnou mzdou 66 482 Kč. Následoval Středočeský kraj s hodnotou 51 779 Kč, poté Jihomoravský kraj s 49 538 Kč na třetím místě. Hranici 47 tisíc překonal ještě Plzeňský kraj (47 375 Kč), ostatní kraje zůstaly pod ní. V Královéhradeckém kraji dosáhla průměrná mzda 46 645 Kč, v Ústeckém 46 085 Kč. Těsně vedle sebe se ocitly kraje Liberecký a Jihočeský s hodnotami 45 458 Kč a 45 450 Kč. V Kraji Vysočina byla průměrná mzda 45 673 Kč a v Moravskoslezském kraji 45 129 Kč. Na druhé straně Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (43 224 Kč), ve Zlínském kraji dosáhla průměrná mzda 44 033 Kč a v Olomouckém 44 476 Kč.
Mohlo by vás zajímat: Největší globální pojišťovací makléři v roce 2025
Mzdy ve druhém čtvrtletí rostly méně, než všichni experti čekali
„Dnešní údaje o mzdách představují zklamání, a to poměrně výrazné. Průměrná hrubá měsíční mzda ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně nominálně o 6,4 procenta na 51 966 korun. Po zohlednění dvouprocentní inflace se reálně zvýšila o 4,3 procenta. To je sice stále svižný růst kupní síly českých zaměstnanců, avšak znatelně slabší, než čekali experti. Podle agentury Bloomberg činil medián odhadů analytiků pro růst reálné mzdy pět procent a průměr odhadů 5,08 procenta. Skutečnost tak zaostala dokonce i za nejnižším z devíti zveřejněných odhadů, který činil 4,4 procenta. Z hlediska finančních trhů tedy jde o poměrně výrazné negativní překvapení ve mzdové dynamice,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
Podle něj je podstatnější než samotné číslo za druhé čtvrtletí mimořádně výrazná revize údajů za čtvrtletí první. Původně ČSÚ uváděl meziroční růst nominální mzdy o 8,1 procenta a reálné mzdy o 6,4 procenta. Nyní byl nominální růst zpětně snížen na 6,1 procenta, což znamená reálný růst pouze o 4,4 procenta. Revidována byla také samotná úroveň průměrné mzdy, z původních 50 282 na 49 328 korun. Obraz českého trhu práce je tedy po dnešní revizi citelně méně „přehřátý“, než se ještě v létě zdálo. Za celé první pololetí nominální mzdy vzrostly o 6,2 procenta a reálné o 4,3 procenta.
„Revizi je ovšem nutné interpretovat opatrně. Letos probíhá zásadní změna statistických zdrojů a systém postupně přechází k využívání Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Při sestavování údajů za první čtvrtletí ČSÚ chyběla část administrativních podkladů, které se následně doplňovaly. Dnešní data proto nejsou důkazem náhlého ochlazení trhu práce během několika měsíců. Spíše ukazují, že původní čísla jeho sílu nadhodnocovala. Další revize navíc nelze vyloučit. I po revizi však zůstává růst reálných mezd z pohledu domácností příznivý. Ve druhém čtvrtletí jejich kupní síla vzrostla o 4,3 procenta a letošní tempo reálného růstu lehce překonává zhruba čtyřprocentní tempo let 2024 a 2025. To podporuje spotřebu domácností, která zůstává klíčovým motorem českého hospodářství. Zároveň se počet zaměstnanců ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o 0,7 procenta, takže růst mezd zatím není vykoupen plošným úbytkem pracovních míst,“ dodal Lukáš Kovanda.
Mohlo by vás zajímat: Německé dopravní nehody 2025: Více mrtvých, ale dlouhodobý trend je příznivý
Struktura trhu práce se však mění. Růst zaměstnanosti se koncentruje zejména do služeb, zdravotní a sociální péče, školství či stavebnictví, zatímco zpracovatelský průmysl pracovní místa dlouhodobě ztrácí. V prvním pololetí letošního roku v něm meziročně ubylo 6600 zaměstnanců. Proti prvnímu pololetí roku 2018 je jejich počet nižší dokonce o téměř 123 tisíc, tedy o více než deset procent. To je podstatný strukturální varovný signál pro ekonomiku, která je na průmyslové výrobě stále notně závislá.
„Z hlediska měnové politiky jsou akutální údaje pro ČNB jednoznačně příznivější, než se čekalo. ČNB před zveřejněním prognózovala nominální růst mezd ve druhém čtvrtletí o 7,3 procenta. Skutečných 6,4 procenta je citelně níže. Navíc se ukazuje, že i mzdová dynamika prvního čtvrtletí byla podstatně slabší, než centrální banka ještě během léta předpokládala. To je důležité, protože právě rychlý růst mezd a napjatý trh práce ČNB uváděla mezi důvody pro udržování poměrně přísné měnové politiky. Bankovní rada v srpnu ponechala základní sazbu na 3,75 procenta a rizika prognózy stále hodnotila jako proinflační. Dnešní čísla jedno z těchto rizik znatelně zmírňují. Mzdová statistika tak oslabuje argumenty pro další zvýšení úrokových sazeb a zvyšuje pravděpodobnost, že nynějších 3,75 procenta představuje vrchol současného cyklu. Sama o sobě ještě není důvodem k rychlému snižování sazeb, neboť jádrová inflace a zejména ceny služeb zůstávají zvýšené a novým proinflačním rizikem jsou energie. Pro další rozhodování ČNB však dnešní statistika posouvá pomyslné závaží na vahách viditelně méně jestřábím směrem,“ uzavřel ekonom Lukáš Kovanda.
Komentáře
Přidat komentář