Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně klesly spotřebitelské ceny v červnu o 0,3 %. V oddíle doprava se snížily především ceny pohonných hmot a maziv o 8,1 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly nižší zejména ceny vajec o 19,7 %, ovoce o 3,7 %, zeleniny o 2,0 %, drůbežího masa o 2,8 %, polotučného trvanlivého mléka o 11,4 %, másla o 9,4 % a olejů a tuků o 3,1 %. Průměrná cena másla 142 Kč/kg byla nejnižší hodnotou od srpna roku 2021. Naopak k meziměsíčnímu zvýšení cenové hladiny v červnu přispěly především ceny v oddíle rekreace, sport a kultura, kde vzrostly ceny organizované dovolené a zájezdů o 2,6 %. Z potravin byly vyšší zejména ceny brambor o 6,7 %. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,8 %, zatímco ceny služeb o 0,4 % vzrostly.
Mohlo by vás zajímat: Počty poradců v pololetí: Dařilo se zejména brokerpoolům
Meziroční srovnání
„Spotřebitelské ceny v červnu zpomalily svůj meziroční růst na 1,5 %. Na tomto vývoji se významně podílely ceny pohonných hmot. Nafta se v červnu na čerpacích stanicích prodávala v průměru zhruba za 37 Kč/l a benzín Natural 95 za necelých 40 Kč/l. V případě benzinu Natural 95 to byla nejnižší hodnota od letošního března a v případě nafty od února,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziroční růst spotřebitelských cen byl v červnu o 0,6procentního bodu nižší než v květnu, což bylo způsobeno především zpomalením[1]) cenového růstu v oddíle doprava a prohloubením cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle doprava byly v červnu vyšší především ceny pohonných hmot a maziv o 14,9 % (v květnu růst o 26,3 %). V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje v červnu klesly ceny masa o 6,2 % (v květnu pokles o 1,8 %), másla o 35,5 % (v květnu pokles o 23,3 %), polotučného trvanlivého mléka o 29,4 % (v květnu pokles o 17,7 %), olejů a tuků o 21,1 % (v květnu pokles o 16,4 %). Ceny vajec přešly z květnového růstu o 10,0 % v pokles o 9,5 % v červnu.
Na meziroční růst cenové hladiny měly v červnu nadále největší vliv (i přes jeho zmírnění) již výše zmíněné ceny v oddíle doprava (nárůst o 5,7 %). Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde se zvýšily ceny destilátů a likérů o 2,6 %, vína o 2,7 %, piva o 1,4 % a tabákových výrobků o 5,8 %. V oddíle bydlení, kromě nákladů vlastnického bydlení, byly vyšší ceny nájemného za bydlení[2]) o 5,9 %, materiálů a služeb pro drobné opravy a údržbu bydlení o 5,1 %, vodného o 3,9 %, stočného o 3,8 % a tepla a teplé vody o 1,7 %. Ceny elektřiny meziročně klesly o 11,5 % a zemního plynu o 5,2 %. V oddíle stravovací a ubytovací služby vzrostly ceny stravovacích služeb o 4,2 % a ubytovacích služeb o 6,1 %. Naopak na meziroční snižování celkové cenové hladiny působily v červnu zejména ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (pokles o 3,4 %). Pokračoval pokles cen v oddíle odívání a obuv, kde klesly ceny oděvů o 2,2 % a ceny obuvi o 5,4 %.
Mohlo by vás zajímat: ČKP: Počet pojištěných vozidel přesáhl 9,9 milionu
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 5,2 % (v květnu o 5,3 %), zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 101,1 %. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,4 %, zatímco ceny služeb o 4,5 % vzrostly. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2025 byla v červnu 101,7 % (v květnu 102,0 %). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červnu 2,1 % (v květnu 2,2 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů HICP v červnu v Česku meziměsíčně klesl o 0,5 % a meziročně vzrostl o 1,1 % (v květnu o 1,8 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v červnu 2026 za Eurozónu 2,8 % (v květnu 3,2 %), v Německu 2,4 % a na Slovensku 3,5 %. Nejvíce ceny v červnu vzrostly v Litvě (o 5,5 %) a nejméně na Maltě (o 1,9 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v květnu 3,3 %, což bylo o 0,1procentního bodu více než v dubnu. Nejvyšší byla v květnu v Rumunsku (9,7 %) a nejnižší ve Švédsku (1,1 %).
Mohlo by vás zajímat: Kamila Šimonová: Ochrana majetku nekončí podpisem smlouvy
Bez zásahů vlády by se inflace pohybovala kolem dvou procent
Jak bylo zmíněno, červnová meziroční inflace v Česku zpomalila na 1,5 procenta z květnových 2,1 procenta. Jde o příznivý výsledek, na němž se vedle restriktivní měnové politiky České národní banky podle ekonoma Lukáše Kovandy významně podílejí také letošní opatření vlády. Konzervativní výpočty založené na datech České národní banky a Českého statistického úřadu ukazují, že bez nich by červnová inflace pohybovala kolem úrovně dvou procent, tedy zhruba o půl procentního bodu více.
„Nejsilnější protiinflační efekt má převzetí plateb za podporované zdroje energie (POZE) státním rozpočtem. Domácnosti letos tento poplatek nehradí přímo v cenách elektřiny, což se okamžitě promítá do indexu spotřebitelských cen. Česká národní banka odhaduje, že toto opatření snižuje letošní inflaci přibližně o 0,4procentního bodu. Bez něj by tedy červnová inflace nečinila 1,5 procenta, ale přibližně 1,9 procenta. Druhým měřitelným opatřením je dubnové snížení spotřební daně z motorové nafty. To zlevňuje litr nafty včetně DPH o 2,35 koruny. Podle údajů Českého statistického úřadu činila průměrná červnová cena nafty přibližně 37 korun za litr, bez daňového opatření by tedy dosahovala zhruba 39,35 koruny. Relativní zlevnění proto činí 2,35 / 39,35, tedy přibližně 5,97 procenta,“ spočítal ekonom Lukáš Kovanda.
„Motorová nafta má podle oficiálního spotřebního koše ČSÚ váhu 12,269 promile, tedy 1,2269 procenta spotřebitelských výdajů domácností. Přímý dopad na celkovou inflaci lze proto spočítat: 5,97 procenta násobených vahou 1,2269 procenta představuje přibližně 0,073procentního bodu. Zaokrouhleně tedy snížení spotřební daně z nafty snižuje letošní inflaci zhruba o 0,07procentního bodu. Součet obou efektů činí přibližně 0,47procentního bodu. Bez nich by tak červnová inflace dosahovala přibližně 1,97procenta namísto skutečných 1,5 procenta. Lze tedy říci, že vládní opatření snížila letošní inflaci téměř o půl procentního bodu. Vláda sice zároveň regulovala obchodní marže u pohonných hmot. V červnu již platil vyšší strop obchodní marže než při zavedení regulace, takže jeho vliv na průměrnou cenovou hladinu byl pravděpodobně jen omezený. Celkově lze říci, že bez zásahů vlády by inflace činila v červnu zhruba dvě procenta,“ pokračoval Lukáš Kovanda.
Podle Lukáše Kovandy je ovšem třeba dodat, že nejvýznamnější protiinflační opatření – převzetí plateb za POZE státním rozpočtem – neznamená odstranění těchto nákladů z ekonomiky. Náklady pouze změnily svého plátce. Místo domácností a podniků je nyní hradí stát, tedy daňoví poplatníci nebo budoucí generace prostřednictvím vyššího veřejného dluhu. Z pohledu měřené inflace však jde o opatření s jednoznačně silným protiinflačním účinkem.
Mohlo by vás zajímat: Kamila Šimonová: Umělá inteligence může pomáhat. Odpovědnost však nést nemůže!
Pohledem Česká národní banky
„V červnu meziroční míra inflace nečekaně razantně klesla na 1,5 % z květnových 2,1 %. Došlo k další korekci předchozího vývoje a míra inflace se vrátila na úrovně, na kterých byla na začátku roku, tj. před vypuknutím války na Blízkém východě. Ovšem struktura inflace byla v červnu mírně jiná. V posledních měsících mají kolísavé ceny pohonných hmot a potravin velmi zásadní dopad na celkovou inflaci. Skokový nárůst cen pohonných hmot v březnu a dubnu zvýšil míru inflace skoro o 1procentní bod. Následná částečná korekce cen u této položky v kombinaci s prudkým poklesem cen potravin v květnu a červnu na první pohled předchozí nárůst inflace odmazaly,“ popisoval Petr Sklenář, ředitel sekce měnové ČNB.
Červnové zpomalení inflace tak vycházelo především z vývoje cen pohonných hmot a potravin, zatímco trvalejší cenové tlaky zůstaly zvýšené. Podrobnější pohled na jednotlivé položky zároveň ukazuje, že návrat inflace k nižším hodnotám nemusí být v dalších měsících samozřejmostí.
„Ceny pohonných hmot postupně odmazaly třetinu prvotního nárůstu, ale v červnu byly stále o pětinu výš vůči úrovni z února. Vedle toho od začátku roku probíhá utlumený vývoj cen potravin, který poslední měsíce navíc graduje. V červnu ceny potravin klesly o mimořádných 1,3 % m/m a v meziročním srovnání byly nižší o 3,4 %, což je nejhlubší pokles za poslední 2 roky. V červnu tak ceny potravin snižovaly celkovou inflaci o 0,6procentního bodu. Ovšem v dalších měsících by v tomto segmentu mělo již dojít k postupnému obratu. Mimo kolísavé položky cenový vývoj doznal minimálních změn a pokračoval relativně v předchozím trendu,“ pokračoval Petr Sklenář.
Mohlo by vás zajímat: Přes 27 tisíc záznamů za rok. Apka Bouračka funguje napříč generacemi
„Jádrová inflace v červnu zpomalila o desetinu na 2,8 %, když se předchozí 3 měsíce držela na úrovni 2,9 %. Projevilo se drobné zpomalení růstu cen služeb v rámci jádrové inflace o desetinu na 4,5 % r/r. V rámci služeb sledovaná položka nákladů vlastního bydlení (tzv. imputované nájemné) v červnu zpomalila svůj růst na 5,2 % r/r (5,3 % v květnu). Naopak v červnu drobně zrychlil růst cen zboží (na 0,4 % r/r z 0,3 % r/r). I přes drobné zvolnění zůstává vývoj cen služeb a následně i jádrové inflace stále zvýšený. Očekáváme, že celková inflace bude v druhé polovině roku poblíž 2 %, na závěr roku spíše mírně nad touto hodnotou. Poslední zpomalení inflace jde na vrub kolísavých položek, na jejichž další vývoj nelze spoléhat. Naopak zvýšená jádrová inflace a nárůst globálních inflačních tlaků představují nadále důvody pro zvýšenou obezřetnost,“ uzavřel Petr Sklenář, ředitel sekce měnové ČNB.
[1]) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[2]) Nájemné za bydlení zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.
Komentáře
Přidat komentář