Inflace v červenci zrychlila na 1,7 procenta

Meziměsíční srovnání

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 0,6 %. Růst spotřebitelských cen v oddíle rekreace, sport a kultura byl způsoben zejména zvýšením sezónních cen organizované dovolené a zájezdů o 23,0 %. V oddíle bydlení vzrostly ceny nájemného za bydlení o 0,8 %. Růst cen v oddíle doprava byl ovlivněn především vyššími cenami pohonných hmot a maziv o 3,5 %. Naopak k meziměsíčnímu snižování cenové hladiny v červenci přispěly v prvé řadě ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Zde klesly zejména ceny ovoce o 3,1 %, vepřového masa o 3,9 %, brambor o 9,8 %, vajec o 11,3 %, másla o 12,2 % a polotučného trvanlivého mléka o 9,0 %. Průměrná cena másla 117,54 Kč/kg byla nejnižší hodnotou od června roku 2010 a průměrná cena polotučného trvanlivého mléka 10,39 Kč/l byla nejnižší hodnotou v historii sledování této položky. Vzrostly ceny nealkoholických nápojů o 1,3 % a drůbežího masa o 2,1 %. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,1 %, zatímco ceny služeb o 1,6 % vzrostly.

Mohlo by vás zajímat: Marian Bátovský: Češi a Slováci mají rozdílný přístup k riziku

Meziroční srovnání

„Červencový meziroční vývoj spotřebitelských cen byl, podobně jako v minulých měsících, významně ovlivněn cenami pohonných hmot a potravin. Ceny pohonných hmot se po dvouměsíčním poklesu vrátily k růstu a oproti minulému měsíci byly vyšší o 3,5 %. V porovnání s loňským červencem vzrostly o necelých 17 %,“ uvedl Vladimír Cába, ředitel odboru statistiky cen ČSÚ. Meziroční růst spotřebitelských cen byl v červenci o 0,2procentního bodu vyšší než v červnu, což bylo způsobeno především zrychlením ) cenového růstu v oddíle doprava. Zde byly vyšší hlavně ceny pohonných hmot a maziv o 16,8 % (v červnu růst o 14,9 %).

Na meziroční růst cenové hladiny měly v červenci největší vliv výše zmíněné ceny v oddíle doprava (nárůst o 6,6 %), následované cenami v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení byly vyšší ceny nájemného za bydlení ) o 6,1 %, materiálů a služeb pro drobné opravy a údržbu bydlení o 5,3 %, vodného o 3,9 %, stočného o 3,8 % a tepla a teplé vody o 1,5 %. Ceny elektřiny meziročně klesly o 11,4 % a zemního plynu o 5,0 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák se zvýšily ceny destilátů a likérů o 3,5 %, piva o 2,5 % a tabákových výrobků o 5,9 %. Ceny vína meziročně klesly o 4,8 %. V oddíle stravovací a ubytovací služby vzrostly ceny stravovacích služeb o 4,0 % a ubytovacích služeb o 6,4 %. Naopak na meziroční snižování celkové cenové hladiny působily v červenci nadále zejména ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Zde klesly především ceny vepřového masa o 16,6 %, polotučného trvanlivého mléka o 41,9 %, vajec o 14,0 % a másla o 41,2 %. Pokračoval pokles cen v oddíle odívání a obuv, kde klesly ceny oděvů o 2,6 % a ceny obuvi o 4,7 %.

Mohlo by vás zajímat: Generali potvrzuje po prvním pololetí výrazný růst provozního i čistého zisku

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 5,7 % (v červnu o 5,2 %), zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí, a také růstu cen stavebních prací. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 101,2 %. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,2 %, zatímco ceny služeb o 4,7 % vzrostly. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2025 byla v červenci 102,3 % (v červnu 101,7 %). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červenci 2,0 % (v červnu 2,1 %).

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) 

Podle předběžných výpočtů HICP v červenci v Česku meziměsíčně vzrostl o 0,6 % a meziročně o 1,3 % (v červnu o 1,1 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v červenci 2026 za Eurozónu 2,9 % (v červnu 2,8 %), v Německu 2,8 % a na Slovensku 3,0 %. Nejvíce ceny v červenci vzrostly v Litvě (o 5,6 %) a nejméně v Estonsku (o 2,0 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v červnu 2,9 %, což bylo o 0,4procentního bodu méně než v květnu. Nejvyšší byla v červnu v Rumunsku (9,2 %) a nejnižší ve Švédsku (1,0 %).

Česká inflace je stále ani ne na polovině úrovně v eurozóně

Jak bylo zmíněno červencová inflace v Česku sice meziročně zrychlila z červnových 1,5 na 1,7 procenta, stále však zůstává z mezinárodního hlediska nízká. Vždyť česká ekonomika má v tuto chvíli jednu z nejnižších měr inflace v Evropské unii. Podle harmonizované metodiky EU činila česká inflace v červenci jen 1,3 procenta, zatímco v eurozóně podle předběžného odhadu dosahovala 2,9 procenta.

„Za červencovým zrychlením inflace stojí zejména pohonné hmoty. Ty byly meziročně dražší o 16,8 procenta a meziměsíčně o 3,5 procenta, i kvůli ukončení stropování cen pohonných hmot a platnosti snížené spotřební daně z motorové nafty, k němuž během července došlo. Právě vývoj cen energií a ropných produktů přitom představuje klíčové proinflační riziko. Data o zahraničních cenách za červen, která ČSÚ zveřejnil dnes, stejně jako finální údaje k inflaci, ukazují, že dovozní ceny koksu a rafinovaných ropných produktů byly meziročně vyšší o více než 40 procent a ceny dovážené ropy a zemního plynu o 30,3 procenta. Tento tlak se tedy již propisuje do cen u čerpacích stanic. Zároveň ale nedochází k plošnému návratu vyšší inflace. Dovozní ceny jako celek byly v červnu meziročně vyšší o 3,3 procenta, přičemž jejich růst výrazně tlumila silnější koruna. Po očištění o kurzové vlivy by dovozní ceny rostly o 5,3 procenta. Koruna tak nyní funguje jako poměrně významná protiinflační brzda,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda. 

Protiinflační je současně vývoj cen potravin. Spotřebitele může až překvapit, jak výrazně některé základní položky zlevňují. „Máslo bylo v červenci meziměsíčně levnější o 12,2 procenta a meziročně o 41,2 procenta, polotučné trvanlivé mléko dokonce meziročně zlevnilo o 41,9 procenta. Jeho průměrná cena 10,39 koruny za litr byla nejnižší za celou dobu, po kterou ČSÚ tuto položku sleduje. Meziročně zlevnilo také vepřové maso o 16,6 procenta a vejce o 14 procent. Tento vývoj přitom není pouze záležitostí maloobchodních cen. Také dovozní ceny potravinářských výrobků byly v červnu meziročně nižší o 9,9 procenta a vývozní ceny potravinářských výrobků klesly o 7,8 procenta. To ukazuje, že za výrazným zlevňováním části potravin je širší cenový vývoj na evropském a světovém trhu, nikoli pouze cenová politika tuzemských obchodních řetězců. To je zásadní poznatek pro současnou debatu, „kdo může“ za příliš nízké ceny zejména trvanlivého mléka v českých obchodech – jeho láce tam podle zástupců mlékárenského průmyslu kazí trh a vytváří tlak na další, poškozující redukci výkupních cen,“ doplnil Lukáš Kovanda.

Mohlo by vás zajímat: Finfluencery sleduje každý druhý mladý Čech. Čtvrtina podle nich už investovala

„Největším domácím inflačním problémem zůstávají služby. Jejich ceny byly v červenci meziročně vyšší o 4,7 procenta, zatímco ceny zboží dokonce o 0,2 procenta klesly. Nájemné zdražilo o 6,1 procenta, ubytovací služby o 6,4 procenta a stravovací služby o čtyři procenta. Česká inflace je tak stále více „dvourychlostní“: zboží a potraviny působí protiinflačně, zatímco služby zůstávají citelně dražší. Přetrvávající téměř pětiprocentní inflace služeb znamená, že měnová politika nemá důvod reagovat na nízkou celkovou inflaci ukvapeně. Pro další měsíce bude rozhodující, zda se energetický cenový tlak začne přelévat také do širšího okruhu zboží a služeb, nebo zůstane převážně omezen na pohonné hmoty,“ uzavřel Lukáš Kovanda.