Více než tři čtvrtiny lidí žijících v sešívaných rodinách jsou přesvědčeny, že se v jejich domácnosti přistupuje stejně k vlastním i nevlastním dětem. Celkové číslo 78 procent však zakrývá výrazný rozdíl mezi pohledem mužů a žen. Zatímco rovný přístup vnímá 86 procent mužů, mezi ženami je to pouze 71 procent. Zvýhodňování biologických dětí naopak pozoruje 29 procent žen, ale jen 14 procent mužů. Podle kvalifikovaného odhadu je v České republice zhruba 100-130 tisíc sešívaných domácností.
Vyplývá to z nového průzkumu agentury MindBridge připravený pro finanční skupinu Partners mezi 800 lidmi žijícími v českých sešívaných rodinách. Jednalo se o respondenty ve věku 30-60 let, kteří žijí v partnerství či manželství a oba nebo jen jeden z nich má vlastní nezaopatřené dítě nebo děti z předchozího vztahu. Průzkum se zaměřil na to, jak tyto domácnosti financují svůj provoz, jak rozdělují výdaje na děti a ve kterých situacích vzniká mezi partnery napětí.
Mohlo by vás zajímat: Velká pardubická letos dostane od Slavie novinku
„Výsledky neznamenají, že muži realitu záměrně zlehčují a ženy jsou pouze citlivější. Ukazují především, že obecná představa o spravedlnosti nemusí oběma partnerům stačit. V sešívané rodině je potřeba konkrétně pojmenovat, co financujeme společně, co zůstává závazkem biologického rodiče a jak budeme rozhodovat o mimořádných výdajích na děti. Nejdůležitější není společný účet, ale společná dohoda, které oba partneři rozumějí,“ říká Stanislava Lišková, finanční poradkyně skupiny Partners.
Nejcitlivějším místem jsou děti a jejich výchova
Rozdílný pohled mužů a žen na spravedlnost se týká oblasti, která je už sama o sobě nejčastějším zdrojem napětí v sešívaných rodinách. Rozdílný přístup k výchově dětí řeší občas nebo často 40 procent domácností. Následují domácí práce se 37 procenty a finance a hospodaření domácnosti s přibližně 35 procenty.
Srovnání s průzkumem Partners z roku 2025, který monitoroval finanční chování párů ve věku 18-65 let, přitom ukazuje, že sešívané rodiny se v četnosti jednotlivých typů partnerských sporů od ostatních párů zásadně neliší. Odlišný je však význam, který v nich peníze, výdaje a rozhodování o dětech získávají.
„Peníze v sešívané rodině nejsou jen peníze. Často se stávají odpovědí na otázku, kdo do rodiny skutečně patří a kdo koho má rád. Muži a ženy přitom mohou oba pravdivě popisovat stejnou domácnost, jen ji vidí z jiného místa. Ten, kdo je blíž každodenní péči, si zpravidla dříve všimne drobných nerovností – kdo platí obědy, komu se koupí boty nebo komu se řekne ne. Rodinám proto nepomáhá mechanická rovnost, ale otevřeně domluvené principy spravedlnosti,“ vysvětluje Markéta Šetinová, psycholožka a vztahová terapeutka z Institutu Moderní láska.
Podle Šetinové může být problematická také představa, že finanční příspěvek automaticky zakládá právo rozhodovat o výchově partnerových dětí. Finanční dohoda je záležitostí partnerů, zatímco výchovné kompetence musí rodina nastavit odděleně a s respektem k roli biologických rodičů.
Nejčastěji se partneři neshodnou na běžných výdajích
Pokud už se finance stávají zdrojem nesouladu, nejde většinou o investice nebo dlouhodobé finanční plánování. Více než polovina dotázaných, kteří finanční neshody ve vztahu připouštějí, uvádí jako jejich hlavní příčinu měsíční hospodaření a pravidelné výdaje domácnosti. Větší nákupy, například auto, rekonstrukci nebo dražší dovolenou, označilo 33 procent respondentů. Investice a dlouhodobé spoření jsou hlavním zdrojem sporů ve 13 procentech případů.
Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Pět let extrémních veder by kumulovaně ubralo zhruba 1,6 % HDP
Tři čtvrtiny sešívaných rodin přitom hospodaří prostřednictvím dvou oddělených účtů. Jeden společný účet využívá 25 procent domácností. Z párů s oddělenými účty jich 58 procent přispívá na společný provoz podle výše příjmů, zatímco 42 procent rozděluje výdaje rovným dílem. Přibližně osmi z deseti respondentů jejich současný model hospodaření vyhovuje. Zatímco společné účty jsou podle respondentů hodnoceny v souladu mezi partnery, samostatné účty s sebou nesou rozdíl v hodnocení z pohledu obou partnerů a vyšší potenciál nespokojenosti, nesouladu v dané oblasti mezi partnery.
Výsledky tak nepotvrzují, že by existoval jeden správný model rodinných financí. Rozhodující je spíše to, zda partneři pravidla zvolili vědomě, oba je považují za spravedlivá a průběžně je upravují podle měnící se situace rodiny.
Do nového vztahu vstupují také dluhy, majetek a staré závazky
Finanční dohoda by se neměla týkat pouze každodenního provozu. Zvlášť při uzavření nového manželství je důležité vyjasnit si, jaký majetek a závazky si každý z partnerů přináší a co má být v budoucnu společné.
„Do nového manželství nevstupují jen dva lidé, ale také jejich majetek, dluhy, podnikání a závazky vůči dětem nebo bývalým partnerům. Prvním krokem by proto měla být otevřená inventura. Teprve potom dává smysl rozhodnout, zda konkrétní rodině vyhovuje zákonný režim společného jmění manželů, jeho zúžení či rozšíření, režim oddělených jmění nebo jiné smluvní nastavení. Největším rizikem je nechat majetkový režim vzniknout bez společné dohody a začít ho řešit až při rozvodu nebo úmrtí jednoho z partnerů,“ upozorňuje Lukáš Vacek, právník finanční skupiny Partners.
Odborníci proto sešívaným rodinám doporučují tři základní kroky: otevřeně si pojmenovat majetek a závazky z minulosti, dohodnout pravidla pro běžné i mimořádné výdaje a pravidelně je revidovat. Děti rostou, náklady se mění a dohoda, která fungovala při sestěhování, nemusí odpovídat situaci rodiny o několik let později.
Mohlo by vás zajímat: Jaké byly největší pojistné trhy ve světě v roce 2025?
O průzkumu
Průzkum pro finanční skupinu Partners zajistila agentura MindBridge Consulting metodou CAWI od 26. května do 10. června 2026. Zúčastnilo se ho 800 respondentů ve věku 30 až 60 let z celé České republiky. Všichni žijí v partnerství nebo manželství, přičemž oba nebo alespoň jeden z partnerů mají nezaopatřené dítě či děti z předchozího vztahu.
Komentáře
Přidat komentář