40 % zaměstnanců využívá stínovou AI. Zaměstnavatel to většinou neví

Nechat si od AI rychle navrhnout odpověď na e-mail, shrnout obsah dlouhého dokumentu nebo vygenerovat obrázek pro příspěvek na sociální sítě: v mnoha německých firmách se podobné každodenní úkoly řeší pomocí soukromých nástrojů umělé inteligence (AI). Jde o tzv. stínovou AI, kterou zaměstnanci používají bez vědomí nebo souhlasu zaměstnavatele.

Mohlo by vás zajímat: Výroční konference pojistného trhu: Odolnost společnosti jako nový pilíř stability

Podle reprezentativního průzkumu digitálního svazu Bitkom mezi 604 firmami s nejméně 20 zaměstnanci je situace následující: v 8 % firem je využití stínové AI běžně rozšířené (v roce 2024 to byla jen 4 %), v 17 % jde o jednotlivé případy (2024: 13 %). Dalších 17 % respondentů si není jistých, ale předpokládá, že zaměstnanci po soukromých AI řešeních sahají. Čtvrtina firem (24 %) sice také nemá jistotu, ale naopak předpokládá, že jejich zaměstnanci stínovou AI nepoužívají. Pouze 29 % je přesvědčeno, že k takovému jevu u nich nedochází – což je výrazný pokles z loňských 37 %.

„Umělá inteligence se v každodenním životě mnoha lidí stává standardní technologií. S rozšiřováním AI nástrojů – například v chytrých telefonech – roste i přání využívat jejich výhody při práci,“ komentuje výsledky průzkumu prezident Bitkomu Ralf Wintergerst. Podle něj by firmy měly zabránit živelnému rozvoji a předcházet používání neschválených aplikací. Klíčem je stanovit jasná pravidla a poskytnout zaměstnancům odpovídající technologie.

Firmy začínají reagovat, ale pomalu

V současnosti poskytuje čtvrtina německých firem (26 %) svým zaměstnancům přístup ke generativní umělé inteligenci. Rozdíly podle velikosti jsou značné: u menších podniků s 20 až 99 zaměstnanci je to 23 %, u středních firem se 100 až 499 zaměstnanci 36 % a u velkých korporací s více než 500 zaměstnanci dokonce 43 %. Dalších 17 % všech firem plánuje nabídnout vlastní AI řešení; 30 % si to alespoň dokáže představit. Současně však 9 % se touto otázkou zatím vůbec nezabývalo a 14 % to zásadně odmítá.

Pokud jde o pravidla pro používání AI nástrojů, situace se postupně zlepšuje. Téměř čtvrtina firem (23 %) je již stanovila, zatímco před rokem to bylo jen 15 %. Dalších 31 % to plánuje (2024: 23 %). Na druhé straně 16 % firem nechce pravidla zavádět ani do budoucna a 24 % se tím dosud nezabývalo – byť tento podíl klesá z loňských 36 %.

Mohlo by vás zajímat: Zemřel Jaroslav Daňhel. Osobnost, která pomohla definovat české pojišťovnictví

Pravidla jako prevence rizik

Bitkom doporučuje, aby zaměstnavatelé zakotvili pravidla pro používání AI do interních firemních směrnic. Ty by měly především určovat, které AI nástroje mohou zaměstnanci používat a k jakým účelům. Užitečné může být i zavedení povinnosti označovat AI generovaný obsah nebo transparentně uvádět, kdy byla AI využita.

Klíčové je také ošetřit rizika spojená s ochranou obchodního tajemství, porušováním autorských práv a ochranou osobních údajů. Rostoucí propast mezi tím, jak rychle si zaměstnanci AI nástroje osvojují, a tím, a jak pomalu firmy reagují stanovením pravidel, vytváří nebezpečnou zónu nejistoty. Přitom množství oblastí a pracovních úkonů, k nimž je dobré AI přizvat, každý den stoupá. Otázka už dnes nezní, zda AI ve firmách používat, ale jak ji řídit a kontrolovat, než se spontánní využívání stane bezpečnostním a právním problémem.