AI mění předpovídání počasí. Firmy platí ochotně za přesnější data

Největší poskytovatel meteorologických zpráv v Evropě zažívá bezprecedentní boom. Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) zaznamenalo v roce 2024 téměř dvacetiprocentní nárůst počtu firem, které si zakoupily licence pro přístup k jeho datům. Podle vědců a úředníků střediska stojí za tímto zájmem především umělá inteligence (AI) – zákazníci potřebují kvalitní meteorologická data pro trénování svých modelů strojového učení.

Obchodníci s energií patří mezi nejpřednější uživatele těchto nástrojů. Například švýcarská firma DXT Commodities využívá stovky počítačových modelů k předpovídání posunů v dodávkách a v poptávce po energii způsobených počasím. S rostoucím podílem větrné a solární energie na evropských trzích s elektřinou se přesné meteorologické předpovědi stávají klíčové pro identifikaci ziskových příležitostí. AI modely jim poskytují kritickou konkurenční výhodu právě v době, kdy změna klimatu zvyšuje rizika extrémních povětrnostních jevů.

Mohlo by vás zajímat: Požáry na lodích: Jaké je největší riziko u velkých škod?

Desítky tisíc eur za přístup k unikátním datům

Zájem o meteorologická data však přesahuje energetický sektor. Držitelé licencí z pojišťovnictví, zemědělství a mediálního průmyslu platí za přístup k datům ECMWF desítky tisíc EUR ročně, což doplňuje financování od 23 členských států střediska. Data se využívají k trénování AI modelů, které hledají vzorce v rozsáhlém archivu evropského prognostika – největším elektronickém záznamníku pozorování počasí na světě, sbíraném pozemními senzory, balóny, oceánskými bójemi, letadly i satelity.

ECMWF navíc začátkem října oznámilo významné rozvolnění přístupu: předpovědi téměř v reálném čase budou volně ke stažení. Do konce roku středisko zpřístupní také data s vyšším rozlišením, byť s dvouhodinovým zpožděním. „Data jsou pro zainteresované podniky palivem,“ komentoval tento krok Dennis Schulze, předseda evropské obchodní asociace soukromých meteorologických společností PRIMET a zakladatel berlínské firmy MeteoIQ.

Jak Google zařídil obrat

Zlomovým okamžikem pro ECMWF byl rok 2023, kdy vědci z Google DeepMind zveřejnili výzkum ukazující, že jejich model GraphCast překonává konvenční dvoutýdenní předpověď počasí střediska. To mnohé překvapilo, ale evropský prognostik reagoval rychle. Přepsal svou dlouhodobou strategii tak, aby ve všech ohledech zahrnovaly procesy nasazení AI. V březnu 2025 se ECMWF stalo prvním vládním prognostikem, který zveřejnil funkční model předpovědi počasí s integrovanou AI, v červenci pak následovala první souborová předpověď poháněná AI využívající 50 simulací atmosféry.

Mohlo by vás zajímat: České pojišťovnictví má po třiceti letech nový příběh

Podle Hannah Christensen, atmosférické vědkyně z Oxfordské univerzity, má ECMWF unikátní postavení: „Jsou to jediní lidé, kteří mohou dělat celý pracovní postup." Centrum bylo rychlejší v zavádění AI než jiné vládní meteorologické instituce, což mu teď zajišťuje konkurenční výhodu.

Pro vědce z ECMWF je zapojení AI největší revolucí v předpovídání počasí od 90. let minulého století. „Tehdy se satelity připojily k internetu,“ připomněl Florian Pappenberger, zástupce generálního ředitele střediska, který také vede oddělení předpovědí. „To bylo naposledy, co jsme dokázali udělat skokový posun v dovednostech.“ Teď sofistikované předpovídání počasí zažívá další historický okamžik díky AI.

Boom zájmu o meteorologická data odráží fundamentální změnu v tom, jak společnosti vnímají počasí – již ne jako nejistou proměnnou, ale jako měřitelné riziko, které lze pomocí AI modelů lépe anticipovat a řídit. V éře klimatických změn a frekventovaných extrémních výkyvů se tak přesné předpovědi stávají strategickou konkurenční výhodou napříč odvětvími.