Již pátá zpráva o duševním zdraví, kterou zveřejnila společnost AXA ve spolupráci s výzkumnou agenturou IPSOS, přináší znepokojivá data. Téměř třetina světové populace (32 %) aktuálně žije s poruchami duševního zdraví, přičemž toto číslo zůstává stabilní již 3 roky. Výzkum, realizovaný mezi 17 000 dospělými ve věku 18 až 75 let v 16 zemích Evropy, Ameriky a Asie, odhaluje, že nejvíce zasaženou skupinou jsou mladí dospělí, u nichž se s psychickými potížemi potýká alarmujících 44 %. Studie AXA Mind Health si klade za cíl nejen identifikovat klíčové výzvy související s duševním zdravím v globální společnosti, ale také přispět k vývoji účinných řešení těchto problémů.
Mohlo by vás zajímat: Michal Truxa: Jednotný kontrolní dotazník pomáhá makléřům i pojišťovnám
Hlavní faktory ovlivňující duševní pohodu
Celosvětově se obavy respondentů soustředí na 3 hlavní oblasti, všechny úzce související s každodenním životem:
- Finanční nestabilita a nejistota zaměstnání (53 %)
- Nejistá budoucnost v rychle se měnícím světě (53 %)
- Neustálé vystavení negativním zprávám (45 %)
Dopady na pracovní život
V pracovním prostředí se jako nejvýznamnější stresory objevují obavy o plat (54 %), nadměrné pracovní vytížení a termíny (52 %) a narušená rovnováha mezi pracovním a soukromým životem (51 %). Tyto faktory významně ovlivňují celkovou pohodu zaměstnanců. Znepokojivý je také nárůst absence z důvodu duševních potíží. Celkem 27 % respondentů-zaměstnanců uvedlo, že si v uplynulém roce vzali volno z důvodu duševního onemocnění, což představuje nárůst o 4procentní body oproti roku 2023. U mladých dospělých je toto číslo ještě vyšší – dosahuje 42 %. Duševní zdraví se zároveň stává hlavní příčinou dlouhodobé pracovní neschopnosti. Například v České republice, na Slovensku i v Rakousku představují psychické potíže rovněž druhou nejčastější příčinu odchodu do invalidního důchodu.
Digitální svět a jeho vliv na mladou generaci
U mladých dospělých se situace zhoršuje především v souvislosti s nadměrným používáním sociálních médií a digitálních zařízení. Více než polovina (52 %) mladých lidí se domnívá, že toto přetížení digitálním světem negativně ovlivňuje jejich duševní pohodu. Paradoxně se ale téměř každý druhý mladý dospělý obrací s žádostí o radu právě na digitální zdroje. Pro řešení této situace vyvinula společnost AXA nástroj Mind Health Self-Check – bezplatný a anonymní on-line nástroj, který je otevřený všem a poskytuje personalizované skóre duševního zdraví. Tato platforma představuje důležitý první krok, protože výzkumy ukazují, že lidé, kteří jsou dobře informováni o problémech duševního zdraví, jsou úspěšnější v jeho udržování či nápravě.
Mohlo by vás zajímat: Vážná zranění jsou na silnicích mnohem častější, než se zdá!
Významná role zaměstnavatelů
V kontextu řešení problémů s duševním zdravím hrají klíčovou roli zaměstnavatelé. Mohou vytvořit prostředí, které podporuje duševní pohodu a usnadňuje zaměstnancům přístup k potřebné pomoci. Z výzkumu vyplývá, že 52 % respondentů by si přálo, aby jejich společnost zavedla podporu duševního zdraví, zatímco v současné době z takové podpory těží pouze 47 % zaměstnanců, což naznačuje potenciál pro zlepšení. Patrick Cohen, generální ředitel AXA pro evropské trhy a zdraví, k této výzvě uvedl: „Zaměstnavatelé mohou něco změnit tím, že nabídnou řešení a investují do zdraví mysli svých zaměstnanců. Pracovní prostředí, které podporuje zdraví hlavy a podporuje své lidi preventivními a nápravnými řešeními, mnohem pravděpodobněji sníží absenci, vytvoří týmovou angažovanost a udrží si jejich talenty.“
Situace v České republice
Česká republika se zúčastnila globální studie společnosti Ipsos k duševnímu zdraví, která proběhla v létě 2024 ve 31 zemích. Výzkum realizovaný na reprezentativním vzorku 1002 respondentů ve věku 18–65 let přinesl několik zajímavých zjištění specifických pro českou populaci. Téměř 4/5 Čechů (79 %) sice považují duševní a fyzické zdraví za stejně důležité, přesto však podle veřejného mínění český zdravotnický systém pečuje převážně o zdraví fyzické. Na důležitost duševního zdraví kladou důraz především mladí lidé, kteří také výrazně častěji upozorňují na jeho podceňování ze strany českého zdravotnictví.
Stres jako běžná součást života Čechů
Stres se stal běžnou součástí života většiny obyvatel Česka. V roce 2023 se 6 z 10 Čechů potýkalo se stresem v takové míře, že to negativně ovlivnilo jejich běžný život. Třetina respondentů tento pocit zažívala opakovaně a více než čtvrtina Čechů pociťovala takovou míru stresu, že kvůli tomu nemohla po několik dní docházet do zaměstnání. Zvýšenou mírou stresu jsou postiženy častěji ženy než muži, a to napříč všemi věkovými skupinami.
Alarmující je situace u mladých dospělých – až 85 % příslušníků generace Z zažilo v uplynulém roce takovou míru stresu, že měli pocit, že nezvládají své záležitosti. Na rozdíl od starších generací je však generace Z více ochotná o problémech spojených s duševním zdravím otevřeně mluvit. Celkem 54 % respondentů z generace Z uvedlo, že v uplynulém roce hovořilo o problémech týkajících se duševního zdraví se svou rodinou či přáteli.
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Daňhel: Zelená ideologie narazila na realitu dnešního dne
Úzkosti a deprese mezi Čechy
Společnost ResSOLUTION Group ve spolupráci s digitální terapií Mindwell zveřejnila v říjnu 2024 výstupy z jiného průzkumu, podle kterého až třetina obyvatel ČR pociťuje symptomy úzkostí, depresí či nadměrného stresu. Více než polovina dotázaných zaznamenala alespoň jednu z těchto obtíží. Ženy a mladší lidé jsou těmito problémy postiženi častěji. Zajímavé je také zjištění týkající se ochoty vyhledat odbornou pomoc. Ta se významně liší napříč generacemi – zatímco mladší lidé jsou otevřenější možnosti psychoterapie, starší generace často věří, že psychoterapie je určena pouze pro vážné případy.
Cesta k řešení krize duševního zdraví
Pro české firmy a organizace představují tato zjištění důležitou výzvu. Investice do programů podpory duševního zdraví zaměstnanců může přinést nejen zlepšení jejich pohody, ale také zvýšení produktivity, snížení absence a posílení loajality pracovníků.
Klíčovým krokem je vytvoření otevřené firemní kultury, která destigmatizuje problémy duševního zdraví a podporuje zaměstnance v tom, aby o svých potížích hovořili a včas vyhledali pomoc. Zásadní je také nabídka konkrétních nástrojů a služeb, jako jsou zaměstnanecké asistenční programy, přístup k psychologickému poradenství nebo vzdělávací akce zaměřené na techniky zvládání stresu a budování psychické odolnosti.
V době, kdy duševní zdraví představuje globální výzvu s významnými ekonomickými i společenskými dopady, mohou zaměstnavatelé sehrát klíčovou roli v podpoře svých pracovníků a přispět tak k celkovému zlepšení situace v oblasti duševního zdraví.
Jak ovlivňuje zhoršující se duševní kondice komerční pojištění?
Zhoršující se situace v oblasti duševního zdraví má významné dopady i na trh komerčního pojištění. Pojišťovny po celém světě čelí rostoucímu počtu pojistných událostí souvisejících s psychickými potížemi, což vede k přehodnocování pojistných modelů a rizikových strategií.
Jednou z nejvýraznějších oblastí, kde se problémy duševního zdraví projevují, je pojištění pracovní neschopnosti a pojištění invalidity. Narůstající počet dlouhodobých pracovních neschopností z důvodu psychických onemocnění zvyšuje náklady pojišťoven na plnění z těchto produktů. To se odráží i ve výši rezerv, které pojišťovny musí na tyto případy vytvářet.
Problémy duševního zdraví ale současně stimulují inovace v pojistném sektoru. Oblasti soukromého zdravotního pojištění a životního pojištění se stále více zaměřují na prevenci a léčbu psychických potíží. Pojišťovny rozšiřují své portfolia o služby psychologického poradenství, psychoterapie nebo psychiatrické péče, které dříve nebyly standardní součástí komerčního pojištění.
Mohlo by vás zajímat: Indický pojistný trh má být nejrychleji rostoucím trhem v rámci skupiny G20
Zaměstnanecké benefity a skupinové pojištění
Rostoucí povědomí o významu duševního zdraví se odráží také v oblasti zaměstnaneckých benefitů a skupinového pojištění. Firmy stále častěji požadují od pojišťoven komplexní řešení, která zahrnují i podporu duševního zdraví zaměstnanců. To vede k vývoji nových pojistných produktů a doplňkových služeb specificky zaměřených na tuto oblast.
Výzvy pro pojistný sektor
Pro pojišťovny představují rostoucí problémy v oblasti duševního zdraví několik zásadních výzev:
- Obtížnost predikce rizik: Na rozdíl od fyzických onemocnění je u psychických potíží složitější predikovat vývoj a stanovit odpovídající pojistné.
- Stigmatizace a mlčení: Mnoho lidí své psychické potíže stále zatajuje, což ztěžuje správné nastavení pojistných podmínek a ocenění rizika.
- Dlouhodobý charakter léčby: Psychická onemocnění často vyžadují dlouhodobou léčbu, což zvyšuje náklady na pojistná plnění.
- Potřeba specializovaných znalostí: Správné posouzení případů souvisejících s duševním zdravím vyžaduje od pojišťoven specifické znalosti a napojení na zkušené odborníky.
Pro komplexní pojistnou ochranu je zohlednění všech těchto obtížných faktorů dynamické doby nezbytné a staví to před obor pojišťovnictví řadu náročných požadavků.
Komentáře
Přidat komentář