Podle výsledků průzkumu zveřejněných v říjnu byl přibližně každý devátý obyvatel Rakouska již poškozen událostmi způsobenými extrémními výkyvy počasí, když byl konfrontován s jevy, jako jsou povodně, krupobití nebo bouřky s vichřicemi. Dalších 27 % hodnotí riziko, že by oni sami nebo jejich sousedství mohli být postiženi extrémními povětrnostními jevy, jako „vysoké“ a 36 % jako přinejmenším „střední“. Jen přibližně pětina respondentů vidí pouze „nízké“ riziko a 4 % „prakticky žádné“ riziko.
Průzkum mezi Rakušany provedla výzkumná společnost Integral pro Iniciativu Matka Země (Mutter Erde), kterou podporují ORF, VCÖ (organizace zaměřená na udržitelnou mobilitu budoucnosti) a několik ekologických organizací. Institut pro výzkum veřejného mínění uskutečnil v červenci dotazování mezi 1000 občany Rakouska staršími 16 let v celé zemi. „Dopady klimatických změn budou ještě větší a my se jim budeme muset přizpůsobit. Jako společnost k tomu v současné době získáváme odborné znalosti,“ říká Anita Malli, výkonná ředitelka Iniciativy Matka Země.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance Talk SPECIÁL: U mikrofonu Martin Žáček
Změna klimatu a extrémní počasí: čtyři pětiny lidí vidí souvislost
Naprostá většina souhlasí s tvrzením, že změna klimatu je příčinou vln veder a extrémních výkyvů počasí: 39 % respondentů je o tom „přesvědčeno“ nebo alespoň míní, že souvislost „spíše“ existuje. V otázce smysluplnosti opatření v boji proti klimatickým změnám souhlasí také velká většina: 46 % oslovených se domnívá, že tomu tak je „určitě“, 35 % „spíše ano“. V porovnání s průzkumy z let 2020 a 2022 tento podíl mírně poklesl: tehdy s těmito názory souhlasilo celkem 88, resp. 86 % respondentů.
Zájem o klimatickou změnu poklesl, ale je stále vysoký
Zájem o téma klimatických změn také mírně poklesl, ale i zde zůstává na vysoké úrovni: podle průzkumu se o něj „velmi“ zajímá 26 % a dalších 43 % se zajímá „do jisté míry“. Znamená to tedy úhrnnou sumu zainteresovaných na 69 %. Ale: v roce 2020 takto odpovědělo ještě 79 % a v roce 2022 74 %.
Je možné, že lidé jsou nyní „přesyceni“ klimatickou problematikou díky jejímu četnému výskytu v médiích? Zde jsou odpovědi dotázaných poměrně rozdělené: pro většinu je odpověď záporná: 28 % si dokonce myslí, že se o ní informuje „příliš málo“; 37 % uvedlo, že rozsah je „tak akorát“. Pro 27 % je jí věnováno „příliš mnoho“ mediální pozornosti. Zbývajících 9 % se k tomu nedokázalo vyjádřit. Mezitím se pouze polovina respondentů cítí být „velmi dobře“ (13 %) nebo „docela dobře“ (37 %) informována o klimatických změnách a opatřeních proti nim, zatímco dalších 40 % považuje vlastní informovanost o této problematice za „částečnou“.
V anketě se zjišťovala také míra podpory jednotlivých politických opatření. Podle průzkumu je populární zejména zrušení DPH na jízdenky v prostředcích veřejné hromadné dopravy. Téměř 4/5 dotázaných takový krok silně nebo alespoň spíše podporují. Přibližně 2/3 dotázaných respondentů podporují postupnou výměnu olejových a plynových topných systémů za systémy vytápění šetrné ke klimatu; téměř stejný podíl účastníků studie je pro závazné cíle pro dosažení cílů v oblasti ochrany klimatu.
Naopak meta, že by v EU od roku 2035 neměla být nově vyráběna žádná auta s naftovými nebo benzinovými motory, je podle ankety menšinovým programem: pouze 30 % oslovených je pro, téměř 2/3 jsou naopak proti.
Mohlo by vás zajímat: Podcast: Nahradí AI živého poradce? Ano! Otázka je, co na to klient
Souběh různých krizí zastínilo otázku změny klimatu
„Četné krize posledních let posunuly téma změny klimatu poněkud do pozadí. Přesto se o ně naprostá většina respondentů stále zajímá a považuje konkrétní opatření na ochranu klimatu za nezbytná,“ komentoval údaje šéf společnosti Integral Bertram Barth. „Mnoho lidí se však stále cítí nedostatečně informováno o užitečnosti jednotlivých opatření. Obzvláště moderní střed naší společnosti je znepokojen a potřebuje srozumitelné informace a doporučení ke správnému jednání.“
Podrobnou prezentaci výsledků „Klimatické ankety 2024“ si můžete stáhnout ZDE
Komentáře
Přidat komentář