Podle něj byly pro snížení mrtvých na silnicích v předchozích letech především dva podstatné důvody. Ten nejdůležitější spočíval v bezpečnosti samotných vozidel. Tři hlavní hesla, která v tom pomohla jsou: bezpečnostní pás, airbag a tužší kabiny pro motoristy, které více vydrží a ochrání posádku. Naproti tomu bezpečnostní technické prvky, jako jsou nouzová brzda před překážkou nebo asistent monitorující vybočení přispěly k bezpečnosti jen málo. Navíc jsou jimi vybavená auta stále v menšině.
Další příčinu pozitivního vývoje vidí Siegfried Brockmann v rozhovoru pro Zeit ve vylepšeních infrastruktury. „Pokud se týče konstrukce a tvarování silnic, hodně jsme se v posledních desetiletích poučili. Ulice a křižovatky jsou přehledně postavené, semafory se starají o pořádek.“ Brockmann ovšem uvedl i velký problém, který nás dohnal: Stávající infrastruktura není konstruována na přibývající počet vozidel. Ulice a silnice jsou optimalizovány pro auta. Důsledky vidíme zřetelně: stagnuje sice počet usmrcených cyklistů, ale roste silně počet usmrcených jezdců na elektrokoloběžkách nebo e-skútrech.“
Mohlo by vás zajímat: Otázky týkající se zpracování osobních údajů v souvislosti s pandemií koronaviru
U nich jde sice o nejvyšší přírůstek mezi mrtvými, nicméně z pohledu absolutních počtů takových jezdců jde stále o nejmenší problém. Nejvíce usmrcených je stále mezi pasažéry nebo řidiči v autech, jichž je 1800 ročně. Následují motocyklisté s 600 oběťmi, chodci se 450 a cyklisté se 400 mrtvými účastníky provozu.
Podle Brockmanna můžeme tato čísla snížit už jen dalšími opatřeními, která jsou ale obtížná. Jako jednoduché opatření – jedno z mála – se jeví například 100% využití bezpečnostních pásů v autech. Jinak jsme ale podle Brockmanna na hony vzdálení splnění mety pro období 2011 až 2020, kdy mělo dojít ke snížení kvóty mrtvých v silničním provozu o 40 %. A „Vize nula“ je sice jako cesta k větší bezpečnosti prima, ale jako absolutní cíl nesplnitelný nesmysl. „I kdyby na silnicích nebyla žádná auta, budou jezdit cyklisté, kteří se mohou srazit navzájem anebo s chodci. I takové kolize mohou být smrtelné. Abychom dosáhli splnění vize nula, museli bychom kompletně stopnout provoz, což je nereálné. Vláda proto musí v novém programu od roku 2021 konkrétně popsat dílčí opatření vedoucí k větší bezpečnosti.“
Mohlo by vás zajímat: Co Evropané očekávají od úspor na důchod?
Podle údajů statistiků klesl počet mrtvých na německých silnicích loni o 6,6 % na 3059 osob. To znamenalo nejnižší číslo od zahájení sledování statistik před více než 60 lety. I počet zraněných se loni snížil o 3,0 % na 384 000 osob. Přitom policie zaregistrovala na 2,7 milionu dopravních nehod, tedy o 1,9 % více než v roce 2018. 2,4 milionu nehod skončilo jen s plechovými nebo věcnými škodami (meziročně + 2,5 %). Nehod s újmou na zdraví nebo usmrcením bylo naopak meziročně o 2,8 % méně (2019: celkem asi 300 200 takových událostí).
Největší posun v bezpečnosti udělalo loni Bavorsko (o 77 mrtvých méně). Naopak nejvyšší pravděpodobnost úmrtí na silnice panovala loni ve spolkových zemích Sasko-Anhaltsko a Meklenbursko-Přední Pomořansko.
Komentáře
Přidat komentář