Průzkum rakouské Allianz provedený agenturou Marktagent mezi tisícem lidí ve věku 14-75 let odhalil, že přibližně 82 % populace již bylo postiženo přírodními katastrofami nebo extrémními povětrnostními situacemi. Studie byla zveřejněna na přelomu srpna a září u příležitosti výročí loňských ničivých povodní.
Mohlo by vás zajímat: Finanční poradci sjednali za 1. pololetí přes 6 miliard v neživotním pojištění
Letošní sezóna starosti lidí příliš neuklidnila. Klimatolog Alexander Orlik z Geosphere Austria konstatoval: „V předběžném bilanci pro léto 2025 vyplývá 8. místo v řadě nejteplejších let v 259leté historii měření v nížinách Rakouska a 7. místo v horách ve 175leté řadě horských měření.“ Po suchém a slunečném červnu následoval relativně vlhký červenec, jehož deštivé fáze přinesly v některých částech Rakouska také sesuvy půdy a záplavy.
Na prvním místě v seznamu zažitých extrémních jevů jsou mezi respondenty daleko před velkou vodou, která byla podnětem pro realizaci výzkumu, silná vedra (57,9 %), jež zejména trápí Vídeňany (69 %), obyvatele Korutan (65 %) a Štýrska (62 %). Na druhém místě následují silné lijáky (54,5 %), které častěji než průměr uvádějí obyvatelé Horních Rakous (61 %), Salcburku (61 %) a Dolních Rakous (58 %).
Povodně zasáhly každého šestého Rakušana
V anketě odpovědělo 37 % respondentů, že už byli někdy postiženi velkou vodou. Celých 16 % oslovených bylo přímo zasaženo povodněmi v září 2024, v Dolních Rakousích dokonce 21 %. Nejvíce loni utrpěly nemovitosti a movitý majetek; 6 % respondentů přivodily povodně i újmu na zdraví.
Silné bouřky děsí 38,1 % respondentů, krupobití 33,5 % a sucho 28,8 % dotázaných. Naproti tomu zimní živly nevyvolávají relativně tolik starostí: extrémního chladu se bojí 9,7 % a tíhy velkého sněhového přívalu pouze 3,7 % oslovených. Celých 18,3 % účastníků studie nemá strach z žádného extrémního výstřelku počasí.
Rozmanité jsou obavy z důsledků extrémních povětrnostních jevů. O něco více než polovina (52,7 %) všech respondentů myslí na škody na životním prostředí. Téměř polovina má na mysli negativní účinky „pro blaho rodiny" (46,7 %) a následky pro svůj vlastní životní prostor (45,1 %). Pětina se obává, že by extrémní povětrnostní jevy mohly zničit jejich živobytí (20,2 %).
Rozdíly v přístupu k preventivním opatřením
Dvě třetiny všech respondentů uvedly, že již přijaly nějaká preventivní opatření alespoň proti určitým extrémním povětrnostním jevům. Nejčastěji byla zmiňována opatření proti přílišnému horku (43,7 %), jako je instalace venkovních žaluzií nebo klimatizačních systémů.
Mohlo by vás zajímat: ČNB: Deset věcí, na které si dát pozor při sjednávání pojištění
Na druhém místě uvedlo 31,1 % účastníků, že uzavřeli pojištění v souvislosti s extrémními povětrnostními jevy nebo přezkoumali s ohledem na extrémy stávající pojistnou smlouvu. Allianz zde odhalila zajímavé generační rozdíly: pojištění si sjednalo 35,0 % baby boomers (ročník cca 1946-1964), 36,0 % generace X (cca 1965-1980), ale pouze 27,7 % mileniálů a 26,0 % generace Z.
Podíl 26,5 % dotázaných přijali opatření proti bouřkám a krupobití, například přístřešky pro auta nebo garáže. Opatření proti vniknutí vody, jako jsou zpětné ventily nebo pytle s pískem, instalovalo 14,4 % respondentů. Zatímco 8,4 % dosud žádné opatření nepřijalo, ale plánuje je realizovat, vysokých 23,7 % oslovených připustilo, že žádná opatření neprovedli a provést ani je neplánují.
Allianz závěrem znovu připomněla dlouhodobý požadavek rakouského pojišťovnictví na právně závazné zahrnutí krytí živelních katastrof do požárního pojištění. Plošně uzavírané pojištění by mohlo podle tvrzení pojišťovny zlevnit jeho cenu a zajistit lepší ochranu obyvatel před stále častějšími extrémy počasí.
Komentáře
Přidat komentář