Takzvaná generace Baby Boomers hraje klíčovou roli ve vývoji německého trhu práce. Tato silná poválečná generace, narozená přibližně mezi lety 1955 až 1969, vyrůstala během hospodářského zázraku (Wirtschaftswunder) a postupné stabilizace Spolkové republiky. V dospělém věku pak formovala moderní německou společnost.
Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2024 v Česku dle oPojištění.cz
Podle mikrosčítání lidu z roku 2024 uvádí Spolkový statistický úřad (Destatis), že zhruba 13,4 milionu ekonomicky aktivních osob překročí do roku 2039 zákonný věk odchodu do důchodu 67 let. To představuje bezmála třetinu (31 %) celkové pracovní síly, kterou měl trh práce v loňském roce k dispozici.
Současná situace ukazuje nepřekonatelnou sílu této generace: lidé ve věku 60 až 64 let, kteří se již blíží penzi, v roce 2024 stále představovali 4,4 milionu produktivních pracovníků s mírou zaměstnanosti 68 %. Ještě výraznější je skupina mladších Baby Boomers ve věku 55 až 59 let, z nichž je aktivních 85 % - celkem 5,6 milionu lidí, což představuje největší pracovní sílu ze všech věkových skupin. Obě skupiny dohromady tvoří 10,0 milionu ekonomicky aktivních osob: více než všechny mladší věkové skupiny do 54 let.
Nůžky se rozevírají: starší pracují více, mladší je nedohánějí
Paradoxně se míra zaměstnanosti starších lidí za posledních deset let výrazně zvýšila. Zatímco v roce 2014 pracovaly necelé dvě třetiny (65 %) osob ve věku 55 až 64 let, do roku 2024 se tento podíl zvýšil na tři čtvrtiny (75 %) - nárůst o deset procentních bodů. Tato skupina tak vykazuje výrazně silnější růst zaměstnanosti než mladší věkové skupiny. Pro srovnání: u lidí ve věku 15 až 24 let se míra zaměstnanosti zvýšila o pět procentních bodů na 51 %, zatímco nejmenší nárůst zaznamenaly osoby ve věku 25 až 54 let: z 83 % na pouhých 85 %.
I navzdory těmto rostoucím číslům zaměstnanosti však mladší věkové skupiny početně nenahradí odcházející Baby Boomers. Lidé ve věku 45 až 54 let a ve věku 35 až 44 let sice mají nejvyšší míru zaměstnanosti (90 % a 89 %), jejich absolutní počet však dosahuje pouze 9,3 a 9,8 milionu osob. Skupina 25 až 34 let je ještě menší s 9,0 miliony profesně aktivních lidí.
Předčasný důchod ukrajuje pracovní síly
Přes rostoucí zaměstnanost starších zůstává předčasný důchod populární volbou. Důvody jsou rozmanité: od zdravotních omezení přes specifika pojistného zákona a penzijní benefity některých silných firem až po touhu po více volném čase. Zatímco v 58 letech je zaměstnáno 82 % lidí, ve 62 letech to je již jen 70 % a ve 64 letech pouhých 46 %. Ve věku 66 a 68 let většina odchází: míra zaměstnanosti klesá na 22 % respektive 16 %. Je třeba podotknout, že před deseti lety byla ekonomická aktivita těchto věkových skupin ještě podstatně nižší.
Mohlo by vás zajímat: Pokuty za porušení pravidel proti praní špinavých peněz za rok 2024
Německá demografická realita je tak hrozbou pro ekonomiku tradiční velmoci. Pro penzijní a pojišťovací sektor vytváří jak výzvy, tak i příležitosti. Rostoucí počet důchodců zvyšuje poptávku po zdravotním pojištění a pojištění dlouhodobé péče, zatímco klesající pracovní síla může negativně ovlivnit potřebný výběr pojistného od ekonomicky aktivních, a tím ekonomickou stabilitu celého systému. Klíčové bude, jak rychle dokáže Německo přizpůsobit své politiky této nevyhnutelné demografické transformaci.
Komentáře
Přidat komentář