Skoro každý druhý Němec má pocit, že se má hůř než jeho rodiče

Skoro každý druhý Němec má pocit, že se má hůř než jeho rodiče
Skoro každý druhý Němec má pocit, že se má hůř než jeho rodiče
13.11.2026 Zahraničí

Finanční výpomoc v rodině se v Německu stává běžnou součástí života. Peněžní podpora je často určena na jídlo, bydlení nebo dopravu, a téměř polovina příjemců přiznává, že by bez pomoci nedokázala udržet dosavadní životní úroveň. Finanční závislost navíc začíná ovlivňovat i partnerské vztahy.

Pohled Němců na vlastní finanční situaci není příliš optimistický. 49,1 % z nich se domnívá, že se po ekonomické stránce mají hůře než generace jejich rodičů. Za finančně lépe situované se ve srovnání s rodiči považuje jen 25,1 % lidí. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu sociální loterie freiheit+.

S pocitem zhoršující se finanční situace souvisí i rostoucí význam rodinné finanční výpomoci. 21,2 % dotázaných finančně podporuje některého ze svých příbuzných, zatímco 15,8 % účastníků ankety naopak peníze od rodiny dostává. U 8,1 % lidí přitom funguje finanční pomoc obousměrně – peníze poskytují i přijímají. Nejčastěji proudí peníze od rodičů k dětem. Z těch, kteří finančně podporují své příbuzné, posílá peníze vlastním dětem 49,9 %, tedy téměř každý druhý.


Mohlo by vás zajímat: Jaké byly škody z přírodních katastrof ve světě v 1. pololetí 2026?


Peníze z rodiny jdou hlavně na běžný život

Nejde přitom jen o pomoc s koupí auta, vybavením domácnosti nebo jiným větším výdajem. Rodinné finanční injekce stále častěji pomáhají pokrývat zcela běžné životní náklady. Nejčastěji příjemci využívají peníze na potraviny – uvedlo to 42,4 % z nich. Na nájem a další náklady spojené s bydlením je používá 29,6 % lidí, na dopravu 24,8 %. Následují cestování a volný čas (18,3 %), oblečení (18,0 %), ale i pojištění (17,0 %). Rodinná pomoc slouží také ke splácení finančních závazků: 14,5 % příjemců ji využívá na dluhy či úvěry. Výdaje spojené s dětmi a rodinou uvedlo 12,9 %.

Významným důvodem pro potřebu finanční podpory může být i pracovní situace. 29,6 % příjemců v současnosti vůbec nepracuje. Pro značnou část účastníků studie navíc nejde o příležitostnou pomoc v mimořádné situaci. 46,6 % těch, kteří peníze od rodiny dostávají, říká, že by bez této podpory nedokázali zachovat svou dosavadní životní úroveň.

Finanční závislost má ovšem i psychologickou stránku. Pro 79,1 % příjemců je rodinná finanční pomoc nepříjemná. A 39,9 % o ní s nikým nemluví. Tlak se přitom nepřenáší pouze na ty, kteří peníze potřebují. Také lidé, kteří své příbuzné finančně podporují, kvůli tomu omezují vlastní výdaje. 60,9 % z nich kvůli finanční pomoci rodině často nebo alespoň někdy odkládá vlastní přání či větší nákupy. Rodinná finanční pomoc tak v řadě případů neznamená, že se peníze v ekonomice objeví navíc. Spíše přesouvá omezené finanční možnosti z jednoho člena rodiny na druhého.


Mohlo by vás zajímat: Počty poradců ve 3Q 2026: Trh i nadále rychle roste!


Finanční nezávislost může rozhodovat i o vztahu

Jak velkou společenskou hodnotu Němci finanční samostatnosti přikládají, ukazuje další výsledek průzkumu. Celkem 76 % respondentů považuje finanční nezávislost za důležitou. Pro část lidí je dokonce natolik zásadní, že ovlivňuje jejich představu o partnerském vztahu. Více než polovina Němců si nedokáže představit vztah s člověkem, který pravidelně dostává peníze od svých rodičů.

Výrazné rozdíly se přitom objevují mezi ženami a muži. Za „velmi důležitou“ označuje finanční samostatnost 42,4 % žen, ale pouze 23,2 % mužů. Naopak za spíše nedůležitou ji považuje 24,3 % mužů, zatímco u žen je to pouze 10,5 %.

„Náš průzkum ukazuje, jak významnou roli dnes finanční nezávislost pro mnoho lidí hraje,“ vysvětluje Kai Töpel, jednatel společnosti freiheit+. Výsledky podle něj zároveň dokládají, jak samozřejmou součástí rodinného života se finanční podpora stala. „Zároveň se ukazuje, jak důležitý je finanční faktor pro život podle vlastních představ,“ dodává Töpel.

Výsledky průzkumu tak ukazují na paradox současné finanční praxe: rodinná solidarita sílí právě ve chvíli, kdy roste důraz na finanční samostatnost. Pro stále větší část lidí přitom nejde jen o mimořádnou výpomoc s ojedinělými náklady, ale o peníze potřebné k udržení běžné životní úrovně. Finanční nezávislost se navíc z čistě ekonomické otázky stává také otázkou životního stylu, osobní svobody – a podle průzkumu dokonce i partnerských vztahů.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články