Třicet mrtvých psů, kteří nežili: Britský soud potrestal sériového podvodníka

Třicet mrtvých psů, kteří nežili: Britský soud potrestal sériového podvodníka
Třicet mrtvých psů, kteří nežili: Britský soud potrestal sériového podvodníka
13.11.2026 Škody, Zahraničí

Robert Cretu z Liverpoolu vylákal od několika britských pojišťoven více než 31 tisíc liber za pojistné události s domácími mazlíčky, kteří nikdy neexistovali. Třicet podobných hlášení o úhynu psů podával postupně u různých pojistitelů, přičemž počítal s tím, že žádný z nich nevidí, co se odehrává u konkurence. Případ, který uzavřel Korunní soud v Liverpoolu podmíněným trestem 20 měsíců, je pro pojistný trh zajímavý především rozsahem a tím, jak byl odhalen.

Cretu používal několik „smrtelných“ scénářů. Pes se při procházce lekl, vytrhl se z vodítka, vběhl do silnice a byl sražen autem. Nebo pronásledoval racka z mola, spadl do moře a tělo bylo později vyplaveno na pláž. K podpoře každého nároku předkládal pečlivě padělané dokumenty: falešné veterinární záznamy, upravenou zdravotní dokumentaci, kremační doklady i zfalšované bankovní výpisy. Každý případ mohl samostatně působit jako věrohodná, byť smutná událost.


Mohlo by vás zajímat: 2Q 2026: Trh Lloyd´s navýšil pojistné o 6,9 %


Podvod odhalila až výměna informací mezi pojišťovnami

Mezi poškozenými pojišťovnami figurovaly Allianz, Markerstudy Retail, Admiral a Pinnacle.  Vzorec se podařilo identifikovat až ve chvíli, kdy pojišťovny začaly sdílet a porovnávat informace o jednotlivých případech. Klíčovou roli sehrála společnost Animal Friends Insurance ve spolupráci s Úřadem pro pojišťovací podvody (IFB) a specializovaným policejním oddělením pro pojišťovací podvody (IFED). Kat Perry, manažerka pro boj proti podvodům v Animal Friends, popisuje, jak to, co zpočátku vypadalo jako série samostatných nároků, teprve po propojení na úrovni trhu odhalilo systematický podvod. Právě sdílení informací a spolupráce mezi pojišťovnami podle ní umožnily shromáždit důkazy vedoucí k odsouzení.

Jon Radford z IFB upozorňuje, že Robert Cretu cynicky využíval záznamy o svém skutečném živém psovi jako šablonu pro vytváření fiktivních zvířat a jejich smyšlených osudů. „Takové pojistné podvody zvyšují náklady poctivým zákazníkům a podkopávají systém, na který se lidé spoléhají,“ zdůraznil Radford.

Matt Crabtree, vedoucí oddělení vyšetřování finanční kriminality v Allianz UK, dodává, že případ vysílá jasný signál: pojišťovny jsou připraveny proti podvodům koordinovaně zasáhnout. Část nároků pojišťovny zamítly ještě před výplatou, takže skutečná hodnota pokusu o podvod přesahovala vyplacených 31 000 liber. Cretu se přiznal k pěti obviněním zahrnujícím celkem 30 podvodných nároků. Korunní soud v Liverpoolu mu uložil za delikty trest 20 měsíců vězení s podmíněným odkladem na 18 měsíců.

Pojistné podvody přidávají britskému klientovi 50 liber na pojistném ročně

Případ zapadá do výrazně širšího kontextu. Podle Asociace britských pojišťoven (ABI) dosáhly odhalené podvodné nároky z neživotního pojištění v roce 2024 hodnoty 1,16 miliardy GBP, což je meziroční nárůst o 2 %. Skutečné roční náklady na pojistné podvody včetně neodhalených případů odvětví odhaduje na více než 3 miliardy GBP. Tato zátěž se promítá přímo do nákladů na pojištění pro každého: podvody přidávají průměrnému klientovi přibližně 50 GBP na pojistném ročně, což je číslo, které má konkrétní dopad na konkurenceschopnost poctivých produktů.


Mohlo by vás zajímat: Nový lék téměř zdvojnásobil přežití u rakoviny slinivky


Pojištění domácích mazlíčků se jako oblast podvodů v agendě IFED objevuje pravidelně. V roce 2024 byla odsouzena veterinární sestra, která využívala systém pojistných událostí svého zaměstnavatele k podávání falešných nároků na vlastní pojištění mazlíčků. Ve stejném roce skončil před soudem i pracovník z finančního sektoru, který upravoval veterinární účty, aby navýšil pojistné nároky. IFED od svého vzniku v roce 2012 dosáhl za prvních sedm let existence více než 400 odsouzení.

Kauza Roberta Cretu se nicméně vymyká svou systematičností. Třicet velmi podobných smyšlených úmrtí u několika pojišťoven nebylo příležitostným pokusem, ale dlouhodobě opakovaným postupem, který spoléhal na absenci sdílení dat mezi pojistiteli. Pro pojistný trh z toho plyne jednoznačný závěr: strukturovaná výměna informací o podezřelých nárocích není jen nástrojem detekce podvodů, ale podmínkou seriózního fungování celého systému.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články