AMLA a nové AML výzvy pro pojišťovnictví

Odborný časopis Pojistný obzor je k přečtení ZDE

Představme si tedy nově vzniklou autoritu AMLA, založenou na základě samostatného nařízení o AMLA, jako součást komplexního AML balíčku[1]. Byla zřízena v roce 2024 a fakticky zahájila omezenou činnost již po necelém roce. Samotný dohled ale započne pravděpodobně až v roce 2028. Hned první článek AMLA nařízení stanoví, že jejím úkolem je zajišťovat kvalitní dohled v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu na celém vnitřním trhu, přispívat ke sbližování dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, přispívat k harmonizaci postupů finančních zpravodajských jednotek při odhalování podezřelých transakcí nebo činností a podporovat a koordinovat výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami a dalšími příslušnými orgány.

Mohlo by vás zajímat: Íránská válka testuje limity globálního pojistného trhu

Jak toho má dosáhnout? Část finančních institucí, tzv. vybrané povinné osoby (v minimálním počtu 40) přejde pod její přímý dohled s tím, že pod něj přechází vždy celá finanční skupina. Vůči přímo dohlíženým institucím bude mít AMLA plné dohledové a vyšetřovací pravomoci, včetně ukládání sankcí. První náznaky toho, které instituce budou zařazeny pod přímý dohled, poskytuje „Návrh RTS o posouzení rizik za účelem výběru úvěrových institucí, finančních institucí a skupin úvěrových a finančních institucí pro přímý dohled podle čl. 12(7) AMLAR“[2], k nimž bylo možné se vyjádřit do června tohoto roku.

Konkrétní proces výběru přímo dohlížených institucí má však začít až v roce 2027. Mělo by se jednat o instituce, které poskytují služby minimálně v 6 členských státech a kdy současně bude zajištěno, aby nebyl vynechán žádný stát, ze kterého by ani jedna instituce nebyla dohlížena přímo. Vybrané instituce by měly náležet ke všem klíčovým sektorům finančního trhu. Velikost instituce však nemá být jediným rozhodujícím kritériem. Bude záležet i na jejím rizikovém profilu a rozsahu mezistátního přesahu. Konkrétní kritéria výběru naznačuje i prvotní znění již zmíněného návrhu RTS. Avšak ty se mohou ještě výrazně změnit na základě nedávno ukončené konzultace. Na žádost národního orgánu dohledu i z vlastní iniciativy bude AMLA oprávněna převzít přímý dohled i nad jinými, zatím přesněji nespecifikovanými institucemi.

Co se týče ostatních institucí, AMLA ve spolupráci s orgány dohledu vypracuje a bude udržovat aktualizovanou a harmonizovanou metodiku dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Jejím účelem je podrobně popsat přístup k dohledu nad povinnými osobami v Evropské unii. Uvedená metodika bude zahrnovat obecné pokyny, doporučení, stanoviska a případně další opatření a nástroje, zejména regulační a prováděcí technické normy. Cílem této metodiky v širším slova smyslu bude sjednocení dohledu napříč národními regulátory. Snad každá větší finanční skupina působící ve více zemích má zkušenosti s velmi rozdílným výkladem a dohledem jednotlivých regulátorů a se zásadně odlišným přístupem v oblasti správního trestání a ukládání opatření k nápravě. Ke sjednocení úpravy dochází ostatně i nezávisle na vzniku AMLA, a to na základě právní povahy nové regulace, kdy je směrnice nahrazena přímo účinným nařízením. Rozdíly mezi přístupy regulátorů jednotlivých členských států jsou však natolik zásadní, že jejich sjednocení může být otázkou dlouhých let, ne-li desetiletí.

Mohlo by vás zajímat: Podcast: Geopolitická nejistota mění pravidla hry i pro pojišťovnictví

Co se týče českého zákona o AML[3], dostane zásadní změny, kdy jeho velká část bude převedena do přímo aplikovatelného nařízení a zákon bude pouze transponovat 6. AML směrnici a upravovat spíše procesní stránku a dohled. Z pohledu dohlížených subjektů může jít o pozitivní krok správným směrem vedoucí k rovnosti přístupu v rámci společného trhu, avšak současně bude nutno zajistit zachování principu proporcionality, konzistentní a předvídatelný přístup a zejména jednoznačnost pravidel od počátku jejich aplikace. Nový AML balíček a přístup AMLA by měl být založen na tzv. risk based approach, kde jsou mitigační opatření proporční k míře rizika, velikosti, složitosti a důležitosti instituce. Insurance Europe ve svých vyjádřeních zdůrazňuje zejména výrazný rozdíl mezi AML riziky životních a neživotních produktů v pojišťovnictví, kde je zásadní kontrast mezi mírou podstupovaného AML rizika.

Sektor pojišťoven taktéž požaduje vyjasnění pozice AMLA, zejména jakým způsobem plánuje spolupracovat s národními regulátory a případně převzít jejich vybrané best practices. Některá ustanovení a plánované postupy v tomto směru lze zatím označit za velmi obecné a mezi pojišťovnami panují oprávněné obavy, zda opět nedostanou přednost integrovaní regulátoři nebo významní regulátoři úvěrových institucí. Pojišťovací sektor apeluje proto zejména na to, aby se, pokud možno, maximum pravidel prodiskutovalo a upřesnilo před účinností AML balíčku. Požadavek míří zejména na existenci kompletního souboru pravidel již od samého počátku, a nikoliv na obvyklé postupné zavádění a průběžné změny. Totožný požadavek se vztahuje i na jednoznačné a předvídatelné postupy vymáhání nových pravidel. V opačném případě hrozí neúměrná právní rizika a skokové navýšení nákladů.

Nadále přetrvávají nejasnosti i ohledně požadavků na standardizaci technologických nástrojů. Obavy panují zejména ohledně odlišné architektury a menší vyspělosti IT systémů pro transakční monitoring mimo bankovní sektor a nepřiměřené implementační náklady s tím související. Vágní zůstávají i konkrétní postupy vedoucí ke sjednocení přístupu. Tedy jakým způsobem má být přistoupeno ke kalibraci dohledu mezi jednotlivými zeměmi v okamžiku, kdy dnes panují zásadně rozdílné požadavky na skutečný soulad činností povinných v souvislosti s existující regulací.

Snaha o sjednocení trhu a snížení regulatorní arbitráže je tedy na jednu stranu vítaná, ale současně panují obavy, zda nedojde k nové distorzi na jednotlivých národních trzích v důsledku odlišného přístupu k přímo dohlíženým institucím a institucím, které zůstanou v působnosti národního regulátora. Tuto potenciální nerovnost může dále prohloubit skutečnost, že soudní dohled nad postupy AMLA bude provádět Soudní dvůr Evropské unie, nikoliv národní soudy. Ustálená judikatura České republiky se tak bude uplatňovat pouze na instituce mimo přímý dohled, zatímco u přímo dohlížených institucí se bude teprve postupně vytvářet. Není pravděpodobné, že pro výchozí bod evropské judikatury by byla zvolena zrovna česká judikatura. Nejspíše tedy dojde k tomu, že i oblasti, které jsou stejně upravené, budou odlišně vykládané soudy.

Mohlo by vás zajímat: Pojišťovny vidí v AI obrovský potenciál. Integrace však vázne

Současně však v každém členském státě zůstane v platnosti dosavadní judikatura, nejen v oblasti AML, ale zejména správního řízení. Jak předejít nerovnému přístupu k různým typům institucí a nevytvářet výhody či nevýhody na trhu, zůstává jednoznačně nejtěžším úkolem nově vzniklé autority.

Na závěr je vhodné znovu připomenout, že dlouhodobým trendem tvorby regulace finančního trhu nejen na evropské úrovni je její přizpůsobování existující regulaci úvěrových institucí, aniž by došlo k důkladnému posouzení vhodnosti tohoto postupu v konkrétní oblasti. Výsledkem je pak likvidace roky prověřených sektorových specifik a současně neúměrné implementační náklady bez reálného dosažení regulatorních cílů a záměrů. Existuje jen jediný způsob, jak takové situaci předejít, a to aktivní zapojení se do tvorby obecných pokynů a RTS, aby byl hlas sektoru nejenom slyšet, ale hlavně aby nebyl opomenut.

Tímto hlasem však nemůže být jen samotná EIOPA, která již společně s ostatními ESAs (EBA, EIOPA a ESMA) s AMLou rozsáhle spolupracuje a pokouší se koordinovat své aktivity.[4] Je nutné, aby se aktivně zapojily nejen národní a evropské asociace, ale i konkrétní instituce a v rámci přípravy předpisů a metodik vyjádřily své námitky v době, kdy ještě mohou ovlivnit finální podobu. Zapojte se tedy ve vlastním zájmu do konzultací AMLA, aby opět nedošlo k pouhému překlopení bankovní regulace na další sektory bez zohlednění jejich specifik.

Odborný časopis Pojistný obzor je k přečtení ZDE

Michaela Šancová
Compliance / AML expert

[1] Jde o:

1. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1624 ze dne 31. května 2024 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu („AMLR“), které obsahuje valnou většinu pravidel ve vztahu k AML/CFT opatřením týkajícím se povinných osob,
2. směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1640 ze dne 31. května 2024 o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o změně a zrušení směrnice (EU) 2015/849 („AMLD6“), která obsahuje AML/CFT pravidla dopadající na členské státy (například pravomoci finančních zpravodajských jednotek – FIUs – a dohledových orgánů, centrální evidence účtů, evidence skutečných majitelů, provádění národního hodnocení rizik atd.),
3. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ze dne 31. května 2024, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 („AMLAR“), konstituující evropský AML/CFT orgán (AMLA – Authority for Anti-Money Laundering and Countering the Financing of Terrorism) se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem, zajišťující vedle národních orgánů výkon dohledu (včetně přímého dohledu ve vztahu k vybraným povinným osobám) nad plněním AML/CFT povinností povinnými osobami, hostování platformy FIU.net určené pro výměnu informací mezi evropskými FIUs, koordinaci spolupráce mezi FIUs a vypracování návrhů regulačních technických norem v oblasti AML/CFT,
4. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 ze dne 31. května 2023, o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv a o změně směrnice (EU) 2015/849, které je označované jako ( „TFR“).

[2] Dostupné z: https://www.eba.europa.eu/publications-and-media/press-releases/eba-consults-new-rules-related-anti-money-laundering-and-countering-financing-terrorism-package.
[3] Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů.
[4] Dostupné z: https://www.eiopa.europa.eu/esas-sign-memorandum-understanding-amla-effective-cooperation-and-information-exchange-2025-07-03_en.