V úvodu MFSR uvádí důvody vzniku materiálu: „Smyslem pokynu je poskytnout všem subjektům působícím v oblasti povinného ručení, zejména komerčním organizacím, státním institucím, ale i veřejnosti, návod k plnění povinností vyplývajících ze zákona o povinném ručení a pomoci finančním institucím správně vyvinout či upravit vlastní produkty v této oblasti.“
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Daňhel: Pojišťovnictví řeší povodňové dilema
Elektrokola
Materiál rozděluje elektrokola do 3 skupin a ke každé skupině jednoznačně stanoví, zda je či není povinnost uzavřít povinné ručení.
- Kolo s pomocným motorkem: NE
Jedná se o elektrokolo s maximální rychlostí 25 km/h a max. výkonem 250 W. Pro tato kola není třeba povinné ručení. MFSR k parametru hmotnosti uvedenému v zákoně o povinném ručení se u elektrokol nepřihlíží. Argumentem je, že kolo nemá vlastní pohon, ale pohyb je závislý na šlapání. Ministerstvo tak spojení „vlastní mechanický pohon“ vykládá jako „výlučný mechanický pohon“. - Kolo s pohonným systémem: NE
Do této kategorie řadí MFSR elektrokola také s rychlostí do 25 km/h, ale s výkonem vyšším, až 1 000 W. Jedná se o první nejlehčí kategorii dle nařízení EU 168/2013. Pro tato kola není třeba povinné ručení. Protože se jedná o vozidlo kategorie L1e-A, je ve všech zemích EU třeba podobné kolo registrovat. I v tomto případě MFSR používá stejný argument jako u kol s pomocným motorkem: neexistence vlastního (přesněji výlučného) mechanického pohonu. - Kolo jako malý motocykl: ANO
Do této kategorie řadí MFSR ostatní elektrokola s rychlostí až do 45 km/h a výkonem do 4 000 W. Z pohledu nařízení EU 168/2013 jde o kategorii L1e-B. Elektrokola s touto rychlostí jsou nazývána speed-pedelec (s-pedelec). Přestože i s-pedelec se chová jako jiná elektrokola – tj. bez šlapání motor nepomáhá, ministerstvo zde zaujalo opačný názor než u předchozích kategorií a stanovilo nutnost povinného ručení.
Mohlo by vás zajímat: Nejvíce globálních škod v první polovině roku 2024 způsobily bouře a záplavy
Elektrokoloběžky
V případě elektrokoloběžek materiál upozorňuje na existující definici koloběžky ve vyhlášce 134/2018 Z. z., podle které je koloběžka s pomocným motorkem vozidlo s charakterem koloběžky, s rychlostí do 25 km/h a bez sedátka. Pro koloběžky se použijí přesně podmínky zákon a o povinnosti rozhoduje rychlost a hmotnost:
- Rychlost do 25 km/h a váha do 25 kg: NE
Tato koloběžka nepotřebuje povinné ručení, nedosahuje parametrů určených zákonem o povinném ručení. - Rychlost nad 14 km/h až do 25 km/h a váha nad 25 kg: ANO
Tyto koloběžky již vhledem k váze nad 25 kg potřebují povinné ručení. - Rychlost nad 25 km/h: NELEGÁLNÍ
Materiál MFSR se nijak nevyjadřuje k fenoménu nelegálních rychlých koloběžek, které lze snadno koupit v mnoha obchodech. Provoz těchto koloběžek je na Slovensku i v Česku nelegální. V obou zemích najdeme právo pojišťovny požadovat po viníkovi vyplacené pojistné plnění v případě, že „spôsobil škodu vrátane inej ujmy motorovým vozidlom neschváleným na prevádzku v cestnej premávke“.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Lenka Slabejová
Porovnání Slovensko a Česko
V případě koloběžek je situace v obou zemích shodná. Tedy za předpokladu, že zapomeneme na překvapivou výjimku, kdy MDČR schválilo v Česku jeden typ koloběžky pro legální provoz na silnici až do rychlosti 80 km/h. Více je popsáno v knize Na kolech a kolečkách z edice 30 tipů.
U elektrokol se situace liší. V Česku zákonodárce „osvobodil“ všechna elektrokola od povinného ručení větou v zákoně: „s výjimkou mopedu vybaveného pomocným pohonem, jehož hlavním účelem je pomoc při šlapání“. Slovensko díky výkladu MFSR stanovilo linii má/nemá povinnost s využitím kategorizace dvoukolových vozidel. Neregistrovaná kola a kola kategorie L1e-A nemusí mít povinné ručení, kola kategorie L1e-B povinné ručení potřebují.
Slovenský zákon (a jeho výklad) je bližší standardu v Evropě, kola kategorie s-pedelec potřebují povinné ručení ve většině států. Česká cesta je spíše nedomyšleným důsledkem snahy o jednoduchost, která ale majitelům silnějších elektrokol způsobuje problémy. Jedinou útěchou může být, že díky legislativě (zákaz jízdy s-pedeleců na cyklostezkách a v cyklopruzích) si je oficiálně v Česku nikdo nekupuje a nejsou nabízeny. O to více se ale šíří nelegální chipování kol, kde majitelé spoléhají na to, že policie nemá prostředky na přeměření kola přímo na silnici. Ve skutečnosti tak kola s rychlostí nad 25 km/h v provozu potkáváme, jen to na nich není na první pohled vidět.
Komentáře
Přidat komentářCo je elektrokolo
Váš problém pane autore je v tom, že nazýváte výrazem elektrokolo dopravní prostředky, které elektrokoly nejsou. Vytváříte tím jenom zbytečný šum a chaos a snažíte se zavádět termíny, na které trh není zvyklý. Zkuste prosím akceptovat, že je tady nějaké názvosloví a elektrokolo rovná se jízdní kolo a kategorie homologovaných dopravních prostředků mají jiné názvy. Díky