V pojistném sektoru rostlo hrubé předepsané pojistné sedmým rokem v řadě
Ke konci roku 2023 dosáhlo hrubé předepsané pojistné hodnoty 212,7 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst ve výši 5,4 %. Významnější předpis hrubého předepsaného pojistného byl vykázán v neživotním pojištění, kde meziročně vzrostl o 7,5 %, oproti tomu předpis v životním pojištění meziročně stoupl pouze o 0,8 %. Podíl předepsaného pojistného v neživotním pojištění na celkovém předepsaném pojistném se tak zvýšil na 70,3 %.
Celková výše investic a hotovosti pojišťoven mírně stoupla
Hodnota celkových investic a hotovosti pojišťoven v roce 2023 mírně vzrostla (o 4,1 %) na 302,2 mld. Kč. Nejvýznamnější složkou zůstaly dluhové cenné papíry, které se na celkových investicích podílely 70,9 %. Druhou nejvýznamnější složkou byly majetkové účasti (10 %), následované hotovostí a bankovními depozity (6,9 %) a akciemi a ostatními cennými papíry s proměnlivým výnosem (6,2 %). V rámci struktury investic došlo meziročně k nárůstu významu hotovosti a bankovních depozit.
Mohlo by vás zajímat: Role pojišťovnictví při uvádění klimatických technologií na trh
Investiční výsledky se pozitivně promítly do hospodářského výsledku pojišťoven
Ke konci roku 2023 činil čistý zisk tuzemských pojišťoven 19,5 mld. Kč, rentabilita vlastního kapitálu (RoE) dosáhla hodnoty 19,7 % a rentabilita aktiv (RoA) 4,2 %.7 Škodní poměr v neživotním pojištění se meziročně mírně zhoršil na 54 % (nárůst o 1,9 p. b.). Nad zhoršeným škodním poměrem však převážil investiční výsledek pojišťoven, na nějž měly příznivý vliv vývoj úrokových sazeb a situace na akciových trzích. Investiční výsledek byl rovněž hlavní složkou, která pozitivně ovlivnila výsledek technického účtu k životnímu pojištění.
Kapitálová vybavenost pojistného sektoru byla dostačující
V průběhu roku 2023 držely tuzemské pojišťovny silné kapitálové pozice a pojistný sektor jako celek s dostatečnou rezervou plnil kapitálové požadavky stanovené evropským rámcem Solventnost II. Žádná z dohlížených tuzemských pojišťoven nevykázala poměr použitelného kapitálu k solventnostnímu kapitálovému požadavku (SCR) nižší než 100 %. Ke konci roku činil medián poměrů použitelného kapitálu ve vztahu k SCR 192 %, což představuje meziroční pokles o 5,3 p. b.
Ke konci roku 2023 vykonávala ČNB dohled nad 23 tuzemskými pojišťovnami[1] a jednou zajišťovnou. V omezeném rozsahu též dohlížela na činnost 18 poboček zahraničních pojišťoven, jež měly sídlo v některé z členských zemí EHP, a dále na přeshraniční nabízení pojištění spotřebitelům na území ČR zahraničními pojišťovnami na základě svobody dočasně poskytovat služby. Mezi nejvýznamnější řízení v sektoru pojišťoven patřilo schválení převodu pojistného kmene Servisní pojišťovny a.s. na Hasičskou vzájemnou pojišťovnu, a.s.
ČNB se v roce 2023 v rámci procesu přezkumu a kontroly pojišťoven (tzv. SRP[2]) zaměřila na analýzy rizikového profilu pojišťoven, monitorování jejich výkonnosti a finanční situace, hodnocení kapitálové a solventnostní pozice a dodržování pravidel odborné péče a ochrany spotřebitele. Dále při SRP posuzovala nastavení a kvalitu řídicího a kontrolního systému pojišťoven, a to se zaměřením na robustní nastavení systémů řízení rizik a kapitálu. Mezi standardní dohledové nástroje rovněž patřila analýza zpráv, ve kterých pojišťovny předkládaly ČNB svá vlastní posouzení rizik a kapitálu (tzv. ORSA[3]).
V roce 2023 se uskutečnilo další (dvanácté) kolo zátěžových testů vybraných pojišťoven. Agregované výsledky zátěžových testů opět potvrdily dostatečnou odolnost sektoru vůči případnému negativnímu vývoji makroekonomického a finančního prostředí a realizaci některých pojistných rizik. Sektor jako celek by byl schopen absorbovat relativně významné změny rizikových faktorů a zůstal by dostatečně kapitálově vybaven.
Mohlo by vás zajímat: Evropský datový prostor pro mobilitu
V reakci na vývoj makroekonomického prostředí věnovala ČNB nadále zvýšenou pozornost problematice vyhodnocování dopadů těchto faktorů na bilanci pojišťoven včetně vlivu na kapitálové pozice. V průběhu roku 2023 se tak dohledové aktivity ČNB zaměřovaly zejména na monitorování a vyhodnocování dopadů vývoje inflace a základních úrokových sazeb včetně posouzení případných rizikových expozic pojišťoven a dále též na pojistná odvětví, která jsou zmíněnými makroekonomickými externími vlivy více dotčena. S ohledem na zhoršující se dostupnost zajištění (omezení nabízeného rozsahu zajistného krytí a zvyšování cen zajistného) v důsledku nepříznivého vývoje globálních externích faktorů v minulých letech (zejména nedávná pandemie, vývoj makroekonomické i geopolitické situace v Evropě a projevy klimatických změn způsobující zvýšený výskyt přírodních katastrof) se ČNB rovněž zaměřila na posuzování rizik spojených s vývojem situace v oblasti zajištění včetně hodnocení adekvátnosti a efektivity sjednaných zajistných programů.
ČNB také dále průběžně sledovala organizační změny v pojišťovnách a vyhodnocovala jejich dopad do řídicího a kontrolního systému. Monitorovala vývoj relevantní soudní rozhodovací praxe a způsob řízení právního rizika v pojišťovnách v rámci nastavení řídicího a kontrolního systému včetně reflexe judikatury. V souvislosti se vzrůstající snahou pojišťoven o využívání synergií v rámci finančních skupin za účelem zefektivňování procesů a snižování nákladů, která se promítá do delegování více činností pojišťoven na externí poskytovatele či skupinové servisní společnosti, kladla ČNB důraz zejména na zachování strategického rozhodování v pojišťovně, jasné vymezení odpovědností v rámci zúčastněných společností a nastavení odpovídajících kontrol kvality poskytovaných služeb. ČNB se rovněž dlouhodobě věnuje monitorování rizik souvisejících s kvalitou řízení souladu aktiv a závazků v pojišťovnách.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovací ombudsman pomáhá 5 let. Vedl více než 1000 spotřebitelských sporů
ČNB v roce 2023 posilovala dohledové aktivity vůči pojišťovnám poskytujícím pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Zaměřovala se zejména na dohled nad řízením postačitelnosti pojistného tohoto produktu, a to především s ohledem na rizika vyplývající z vývoje inflace a škodní frekvence. Předmětem analýz byly i informace týkající se naplňování požadavků na účinný systém řízení postačitelnosti pojistného, který má zajistit trvalou splnitelnost závazků plynoucích z tohoto druhu pojištění. Výsledky analýz se staly klíčovým vstupem pro plánování a realizaci relevantních dohledových kroků, a to jak ve vztahu k jednotlivým pojišťovnám, tak i na úrovni daného pojistného segmentu.
Z hlediska interních systémů řízení postačitelnosti pojistného dochází k postupným úpravám a zefektivnění vnitřních řídicích a kontrolních procesů pojišťoven, které reagují na dohledová zjištění a uložená opatření k nápravě. Za zásadní v této oblasti považuje ČNB odpovídající reflektování veškerých relevantních skutečností v cenotvorbě tohoto typu pojištění, zejména dostatečné zohledňování významného nárůstu škodní inflace. Sledování vývoje situace zůstává pro ČNB jednou z dohledových priorit také pro další období.
V oblasti dohledu IS/IT rizik ČNB v roce 2023 navázala na posouzení úrovně rizik u nejvýznamnějších pojišťoven provedené v předešlém roce a rozšířila je i na další pojišťovny. Vzhledem ke zvyšujícímu se riziku kybernetických útoků v důsledku strukturálních změn fungování pojišťoven a jejich klientů (např. vyšší míra online procesů) a rovněž v důsledku geopolitické situace se ČNB soustředila na ověření kybernetické odolnosti pojišťoven, celkovou kvalitu řídicího a kontrolního systému v oblasti IS/IT a rizika vyplývající z významných projektů pojišťoven, jako jsou zejména digitalizace či zavádění nových technologií včetně prvních kroků k využívání prvků umělé inteligence.
Mohlo by vás zajímat: Libor Květoň: Počet škodních události souvisejících s fotovoltaikou roste
V oblasti AML/CFT proběhla revize dotazníků zasílaných životním pojišťovnám poskytujícím životní pojištění v rámci každoročního reportingu. Dotazníky byly obohaceny o nové zkušenosti a poznatky v této oblasti. ČNB zároveň připravovala sektorové hodnocení AML/CFT rizik při poskytování životního pojištění.
V oblasti odborné péče a ochrany spotřebitele poukázaly provedená dohledová šetření, analýza každoročně sbíraných informací a průběžný monitoring veřejně dostupných zdrojů (včetně webových stránek pojišťoven) na prohlubování již dříve započatých trendů s možným dopadem na zákazníka. Mezi tyto trendy patří (i) delegace řady činností pojišťoven na externí poskytovatele včetně skupinových, (ii) řetězení činnosti poskytovatelů, které je spojeno s riziky obtížnější kontroly a nižší transparentnosti, (iii) zavádění automatizace do jednotlivých procesů pojišťoven, při níž pojišťovny též využívají prvky umělé inteligence[4]. Dohled ČNB se dále zaměřil na plošné převádění starších portfolií do nových pojistných produktů u vybraných pojišťoven, které prostupuje jednotlivými pojistnými odvětvími (motorovým pojištěním, životním pojištěním, úrazovým pojištěním a pojištěním nemoci). Tyto převody byly prováděny zejména formou uzavření nových smluv nebo dodatků ke stávajícím pojistným smlouvám s tím, že stávajícím klientům bylo poskytováno pojištění za podmínek, které pojišťovny aktuálně nabízely nově příchozím klientům.
Souběžně ČNB k ověření aktuální praxe na pojistném trhu prováděla řadu tematických šetření vycházejících z dohledových poznatků, podání veřejnosti, iniciativ EIOPA a nové evropské regulace. Nosným tématem byla oblast tzv. produktového řízení, konkrétně ověřování souladu nastavení procesů a postupů v rámci pojišťoven s regulatorními požadavky. V oblasti udržitelných financí se ČNB zaměřila na povinnosti plynoucí z legislativy o udržitelných financích ve vztahu k produktům s investiční složkou včetně dohledu nad procesem hodnocení zákazníkových preferencí udržitelnosti při distribuci produktů s investiční složkou a začlenění udržitelnosti do produktového řízení. ČNB nadále pokračovala ve sledování oblasti distribuce pojištění prostřednictvím pojistníků, kteří nabízejí jiným osobám možnost stát se pojištěnými (tzv. flotilové pojištění), přičemž tyto dohledové poznatky sdílela s Ministerstvem financí v rámci diskuse k návrhu legislativní úpravy flotilového pojištění připravované v návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora EU[5].
ČNB se také zabývala vyplácením pojistného plnění z životního pojištění obmyšleným osobám, které si mnohdy nemusí být vědomy toho, že je pojistník určil jako osobu oprávněnou k pojistnému plnění v případě jeho smrti. S tímto tématem úzce souvisí i samotná vědomost pojišťoven o úmrtí pojistníka / pojištěné osoby, čemuž by měl nově napomoci přístup pojišťoven do základních registrů provozovaných veřejnou správou. ČNB dále prověřovala změny učiněné tuzemskými pojišťovnami po publikování varování EIOPA ze dne 30. září 2023 týkajícího se bankopojištění. ČNB rovněž reagovala na novelu zákona o pobytu cizinců[6], díky níž po dvou letech skončil monopol Pojišťovny VZP v oblasti komplexního zdravotního pojištění cizinců. Ti si teď mohou vybrat kteroukoli pojišťovnu, která bude produkt komplexního zdravotního pojištění nabízet.
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Daňhel: Nepřesné srovnávače POV... aneb nazrál čas na zásah regulátora?
Jedno jediné sankční řízení
V sektoru pojišťovnictví přijala ČNB v roce 2023 celkem 510 podání veřejnosti. Dlouhodobě mají významné zastoupení podání týkající se pojištění odpovědnosti z provozu vozidla následovaná životním pojištěním. Podání veřejnosti se týkala nejvíce likvidace pojistných událostí, dále pak sjednávání, správy a ukončování pojištění a vyřizování stížností zákazníků. ČNB rovněž využívá údaje o vývoji stavu stížností přijatých jednotlivými pojišťovnami, které jsou součástí každoročního sběru informací o spotřebitelských trendech.
V uplynulém roce ČNB provedla celkem 122 šetření, z nichž 52 bylo individuálních[7]. V návaznosti na provedená šetření bylo odesláno 51 upozornění na nedostatky, v nichž byly řešeny nižší stovky nedostatků ve snaze docílit dobrovolné nápravy. Další významná část poznatků vyplývajících z podání veřejnosti byla využita při kontrolách na místě[8], popř. pro účely zaměření tematických šetření.
V roce 2023 bylo v rámci dohledu nad pojišťovnami zahájeno jedno sankční řízení, pravomocně ukončeno pak bylo rovněž jedno řízení, ve kterém byla Pillow pojišťovně, a.s., uložena pokuta ve výši 500 tis. Kč za porušení povinnosti provozovat pojišťovací činnost v povoleném rozsahu.
[1] Mezi pojišťovny pro účely tohoto textu zahrnujeme i Českou kancelář pojistitelů a Exportní a garanční pojišťovací společnost, které jsou dohlíženy ve vymezeném rozsahu.
[2] Supervisory Review Process, přezkum orgánem dohledu podle čl. 36 směrnice Solventnost II.
[3] Jedná se o vlastní posouzení rizik a kapitálu (Own Risk and Solvency Assessment), které pojišťovny a zajišťovny musí provádět v rámci druhého pilíře Solventnosti II.
[4] Zvýšenému monitoringu jsou též podrobeny procesy automatizace při likvidaci pojistných událostí, kdy potlačení individuálního přístupu oproti automatickému zpracování může rovněž vést k oslabení práv zákazníků (např. prohlídka vozidla technikem vs. automatické zpracování fotodokumentace).
[5] Viz rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ve věci C-633/20 (TC Medical Air Ambulance Agency) ze dne 29. září 2022, kterým podává výklad směrnice IDD upravující distribuci pojištění pojišťovnami a pojišťovacími zprostředkovateli, resp. předchozí právní úpravu obsaženou ve směrnici IMD.
[6] Novela zákona o pobytu cizinců č. 326/1999 Sb. v oblasti komplexního zdravotního pojištění cizinců.
[7] Zaměřených např. na (i) nastavení kontrolních mechanismů, (ii) převody stávajících klientských portfolií do nových produktů, (iii) pravidla komunikace se zákazníky, (iv) zamítání či krácení pojistného plnění na základě neurčitých smluvních ujednání v pojistných podmínkách, (v) transparentní vymezení pojištění ve smluvní dokumentaci z pohledu, zda se jedná o životní, či neživotní pojištění, (vi) nedostatky v produktovém řízení a (vii) pravidla a procesy likvidace pojistných událostí, zejména průtahy v likvidaci.
[8] V dotčeném období se uskutečnily v této souvislosti dvě kontroly na místě, které se zaměřily mj. na (i) produktové řízení v souvislosti s nabídkou životního pojištění s investiční složkou, (ii) pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, (iii) pojištění internetových rizik, (iv) řízení kvality distribuce pojištění a efektivitu kontrolních mechanismů ve vztahu k distribuci investičního životního pojištění, (v) distribuci pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, (vi) cestovní pojištění, (vii) pojištění ztráty nebo odcizení pro držitele platebních karet, (viii) pojištění internetových rizik formou flotilové distribuce, (ix) řízení právních rizik v souvislosti s judikaturou soudů ve vztahu k produktům životního pojištění, (x) likvidaci škodných a pojistných událostí a (xi) plnění informační povinnosti. Byla při nich zjištěna řada nedostatků různé závažnosti.
Komentáře
Přidat komentář