Tento nový návrh směrnice vyplývá podle Komise rovněž ze zmíněného přezkumu S II. Navrhovaná pravidla mají chránit pojistníky, finanční stabilitu a daňové poplatníky v případě selhání pojistitele/zajistitele. Směrnice bude podle Komise vyžadovat, aby větší a systémově důležité entity sestavily preventivní ozdravné plány s cílem zajistit jejich přípravu na krize.
Mohlo by vás zajímat: Zdeněk Přibyl: Co zahýbe v roce 2024 pojistným trhem?
Vnitrostátní orgány prý budou mít nástroje k řešení problémů se selháním pojistitelů/zajistitelů, mimo jiné jejich „odstraněním“ z pojistného trhu řádným způsobem při zachování kontinuity pojistné ochrany v maximální možné míře. Tím se dosáhne nejlepšího možného výsledku pro pojištěné spotřebitele a podniky, zejména pokud pojistitelé/zajistitelé provozují činnost v několika členských státech EU.
Jelikož zpráva Komise je poměrně stručná, je účelné se blíže podívat na návrh nové směrnice, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize pojišťoven a zajišťoven a kterou se mění směrnice 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2009/138/ES, (EU) 2017/1132 a nařízení (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 648/2012 (IRRD“.[1] Tento návrh byl zveřejněn dne 22. září 2021 [COM(2021) 582 final].
Mohlo by vás zajímat: Martin Švec: Pojišťovna Simplea rostla více než celý trh
Pro pochopení záměrů Komise či podstaty návrhu je účelné zmínit důvody přípravy tohoto návrhu. Komise konstatuje, že směrnice S II snížila pravděpodobnost selhání pojistitele/zajistitele a zvýšila odolnost odvětví pojišťovnictví EU a dále ji posílí revize přijatá společně s tímto návrhem. Ale i přes spolehlivost a odolnost obezřetnostního rámce S II nelze zcela vyloučit vznik finančních problémů. V současné době na evropské úrovni neexistují harmonizované postupy pro řešení krize pojistitelů. V důsledku toho mezi právními a správními předpisy, jimiž se selhání pojistitelů v jednotlivých členských státech řídí, panují velké hmotné i procesní rozdíly.
Kromě toho nemusí být postupy řešení platební neschopnosti podniků vhodné pro pojišťovnictví, protože vždy nezajišťují dostatečné pokračování zásadních funkcí. Proto je nutný takový systém, který by orgánům poskytl důvěryhodný soubor nástrojů k řešení krize a k dostatečně včasnému a rychlému zásahu, jsou-li pojistitelé v krizi nebo je-li jejich selhání pravděpodobné, aby byl zajištěn lepší výsledek pro pojistníky i pojištěné osoby a zároveň se minimalizovaly dopady na hospodářství, finanční systém a na peníze daňových poplatníků. V této souvislosti je nezbytné dodat, že návrh směrnice pro ozdravné postupy a řešení krize zohledňuje příslušné mezinárodní normy vypracované Radou pro finanční stabilitu a Mezinárodní asociací orgánů dohledu v pojišťovnictví.
Mohlo by vás zajímat: Tomáš Síkora: Věřím v obnovení růstu ekonomiky
Pokud jde o subsidiaritu, tak Komise vychází z toho, že cíle tohoto návrhu, tj. harmonizace pravidel a postupů pro ozdravné postupy a řešení krize, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, a proto jej, z důvodů dopadů selhání kteréhokoli podniku v Unii, může být lépe dosaženo na úrovni Unie. Komise zmiňuje, že příslušné systémy existují pouze v několika členských státech EU s tím, že pravidla pro postup vnitrostátních orgánů se liší. I když v posledních letech Komise upřednostňuje nařízení (např. pokud jde o S II), tak v tomto případě je podle ní vhodným nástrojem směrnice, a to z toho důvodu, aby byl rámec prováděn způsobem, který dosahuje zamýšleného účinku, a zároveň zohledňoval specifika příslušných vnitrostátních právních předpisů. Návrh je poměrně rozsáhlý, neboť má 82 článků (bez ustanovení, jež se týkají změny příslušných směrnic). Bližší rozbor směrnice je účelné provést až po jejím zveřejnění v Úředním věstníku EU.
Na oznámení dohody v rámci trialogu neprodleně reagovala federace Insurance Europe (IE), která zdůraznila, že zůstává skeptická, co se týče potřeby existence práva k řešení krizí v pojišťovnictví. Dohodu v rámci EU sice uvítala, ale má nadále pochybnosti ohledně potřeby tak rozsáhlé regulace s ohledem na stávající regulaci a záruky.
Mohlo by vás zajímat: Dušan Quis: Vážíme si spokojenosti našich klientů
IRRD podle názoru IE dále zpřísní či utáhne regulaci pojišťovnictví a dává orgánům dodatečné pravomoci v případě selhání pojistitelů. Tato směrnice vytvoří podstatné dodatečné provozní náklady pro mnoho společností a vyžaduje, aby orgány pro řešení krizí byly vytvořeny ve všech členských státech EU. Poskytuje rovněž nové pravomoci těmto orgánům i existujícím orgánům dohledu, aby mohly zasáhnout do činnosti společnosti, a to i v tom případě, když plní extenzivní požadavky S II.
Angus Scorgie, vedoucí útvaru IE pro obezřetnou regulaci, mezinárodní záležitosti a zajištění, k tomu poznamenal, že pojišťovací průmysl sdílí cíle směrnice, tj. zajistit velmi vysokou úroveň ochrany spotřebitelů. Nicméně IE zůstává skeptická, pokud jde o přidanou hodnotu této směrnice. Obezřetnostní režim S II již zajišťuje, že pojistníci a pojištěné osoby jsou velmi dobře chráněni a orgány dohledu mají pravomoci zabývat se riziky omezené (snížené) finanční stability, jež se mohou vyskytnout v pojišťovacím sektoru. IE upozorňuje, že bude zapotřebí vyhodnotit náklady a zatížení, jež vzniknou pro podniky, a to během příští fáze technických jednání.
Mohlo by vás zajímat: Zdeněk Přibyl: Co zahýbe v roce 2024 pojistným trhem?
Na závěr stojí též za zmínku, že IE již dříve požádala o ujištění, že IRRD nejde nad rámec mezinárodních standardů a že zbytečně nezatíží pojišťovací průmysl. Je vhodné dodat, že je otázkou, zda Komise znovu nekopíruje postupy uplatňované vůči bankám, což by znamenalo, že nebere v úvahu specifika pojišťovacího sektoru.
[1] A) Anglicky: Proposal for a DIRECTIVE OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL establishing a framework for the recovery and resolution of insurance and reinsurance undertakings and amending Directives 2002/47/EC, 2004/25/EC, 2009/138/EC, (EU) 2017/1132 and Regulations (EU) No 1094/2010 and (EU) No 648/2012; B) viz https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52021PC0582 (český text)
Komentáře
Přidat komentář