Insurance Europe volá po podpoře otevřeného globálního zajistného trhu

Autoři zprávy zvolili komplexní přístup k problematice. Ve zprávě jsou vysvětleny klíčové aspekty podnikatelského modelu v zajištění. Zvláštní pozornost je pak věnována globální diversifikaci, jež umožňuje zajišťovacímu průmyslu přispívat k zúžení mezer v ochraně, podporovat inovace a adaptaci na rostoucí nebezpečí plynoucí z klimatické změny a zlepšovat finanční odolnost.

Mohlo by vás zajímat: Pohled Munich Re na zajištění v nejistých dobách

Podle zprávy RAB je nyní účinné přeshraniční sdílení rizik důležitější než dříve, a to v souvislosti s významně se zvyšujícími škodami z katastrof ve světě, což je důsledkem ekonomického rozvoje, klimatické změny, globalizované produkce a distribučních řetězců. Proto RAB vypracoval doporučení, jak se vyrovnat s bariérami přístupu na trh, jak podporovat zdravý a konkurenceschopný zajišťovací průmysl, který může hrát nadále stěžejní roli v ochraně pojistitelů a v zásadě napomoci maximalizaci pojistného krytí ve světě.

Konkrétně jde o následující doporučení týkající se zajišťovacího byznysu a regulatorních politik:

a) osvědčené postupy/nejlepší praktiky

• podpora volného toku přidruženého a nepřidruženého zajišťovacího kapitálu a výplat s cílem zvýšit odolnost,
• uznání specifické povahy zajištění v tom smyslu, že jde o byznys mezi odborníky na riziko, jehož hodnota je založena na znalosti vysokých rizik, pokračující produktové inovaci a globální diversifikaci,
• podpora obezřetné regulace založené na rizicích, jež správně chápe přínosy zajištění pro cedenty (např. pro postupující pojistitele) prostřednictvím adekvátního snížení požadavků na kapitál,
• podpora mezinárodní spolupráce orgánů dohledu a následování úspěšných projektů, jako je například „Zastřešovací dohoda mezi EU a USA“[1],
• zajištění skutečně proporcionálního a na rizicích založeného dohledu nad zajišťovací činností;

b) kontraproduktivní postupy

• omezování či demotivace přeshraničního byznysu, buď přidruženého nebo nepřidruženého, založená na geografickém usídlení zajistitele nebo na jeho právní formě,
• podporování domácí „náklonnosti“ příznivějším zacházením s domácími zajistiteli,
• omezování globální diversifikace rizik prostřednictvím bariér týkajících se převodu kapitálu nebo prostřednictvím lokalizace aktiv,
• limitování zajišťovací kapacity nařízením záruk, pokud jde o rezervy,
• uvalení restrikcí na interní modely zajistitelů.

[1] EU-US Covered Agreement – je základem pro spolupráci obou partnerů v pojišťovnictví a zajišťovacím průmyslu. Cílem je nabídnou pojistitelům a zajistitelům operujícím přes Atlantik regulatorní jistotu pro zabezpečení ochrany spotřebitele. Více viz rozhodnutí (EU) 2017/1792 a 2018/539.