Výroční zpráva o řešení krize za rok 2025 podává přehled o globálním pokroku v implementaci reforem v oblasti řešení krize a o posílení připravenosti na krize napříč finančním sektorem. Zpráva rovněž vymezuje priority RFS pro rok 2026 s cílem pokročit ve zprovozňování rámců pro řešení krize. Základní rámce pro řešení krize jsou nyní většinou zavedeny s tím, že významný pokrok byl dosažen v provozním plánování a hodnocení řešitelnosti problémů.
Mohlo by vás zajímat: Připoutejte se, prosím. Investiční let na autopilota mohou vystřídat turbulence
V roce 2025 se RFS zaměřila na podporu provozní připravenosti orgánů pro řešení krize, a to vydáním dokumentu o postupech ohledně nástrojů konverze/transferu, který poskytuje jak nahlédnutí do minulých případů řešení krize, tak i poučení z nich. RFS v roce 2025 rovněž podporovala sdílení poznatků o financování v době řešení krize a o pokročilé činnosti v oblasti rekapitalizace z vnitřních zdrojů („bail-in“)[1] a ustanovila k tomu příslušnou pracovní skupinu. Kromě toho zveřejnila návrh návodu k podpoře konzistentnosti při určování toho, která pojišťovna by měla být podrobena požadavkům pro plánování ozdravných postupů a řešení krize.
Dominique Laboureix, předseda Jednotné rady pro řešení krize a předseda Řídicí skupiny RFS pro řešení krize, k tomu uvedl, že výroční zpráva k řešení krize podtrhuje pokrok, který byl v roce 2025 docílen při posilování připravenosti na krize, a to jak u bank, tak i pojišťoven a ústředních protistran (central counterparties – CCPs).[2] Dále dodal, že RFS vychází z dosažených výsledků a v roce 2026 se zaměří na odstranění zbývajících problémů týkajících se přeshraniční rekapitalizace z vnitřních zdrojů a financování v období řešení krize. Bude rovněž usilovat o přeshraniční sdílení informací a spolupráci s cílem dále posílit globální finanční stabilitu.
Pokud jde o výhled, tak RFS plánuje provést srovnávací hodnocení mechanismu financování „backstopu“ (v podstatě zdroj poslední instance) veřejným sektorem a zveřejnit dokument o postupech při financování řešení krize za účelem další podpory provozního plánování.
RFS plánuje též zahájení strategického přezkumu její činnosti v oblasti přípravy na krize. Cílem přezkumu bude zajistit, aby její připravenost na krize odrážela vznikající zranitelnosti, resp. slabá místa, a strukturální změny ve finančním systému, stejně jako posílení koordinace mezi RFS a tvůrci standardů, jež mají mandát ohledně připravenosti na krize.
RFS rovněž publikovala aktualizaci osvědčených postupů pro skupiny krizového řízení, které byly poprvé vydány v roce 2021. Dodatkové informace mají za cíl posílit krizovou koordinaci mezi domovským a hostitelským orgánem, a to mimo skupiny pro krizové řízení.
Mohlo by vás zajímat: Evropa zpřesňuje pravidla pro e-koloběžky. Reagují i pojistitelé
Zájemci o tuto problematiku se mohou seznámit s plným zněním výroční zprávy RFS za rok 2025 ohledně řešení krize finančních institucí.[3] Pojišťovnám je věnována kapitola 1 (výčet a rozbor příslušných politik) a subkapitola 2.2 (o pojišťovnách, jež podléhají plánovacím standardům pro řešení krize). Předností výroční zprávy je mimo jiné ta skutečnost, že jsou v ní prezentovány informace o vývoji v některých regionech a zemích.
Pokud jde o Evropskou unii (EU) a její regulaci pojišťoven ve sledované oblasti, tak je zmíněna směrnice IRRD. Ta nabyla platnosti v lednu 2025. Podle jejího článku 100 přijmou a zveřejní členské státy EU do 29. ledna 2027 právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu. Orgán dohledu EIOPA připravuje paralelně návrhy regulačních technických norem a prováděcích technických norem i obecné pokyny, jež by měly doplnit výše uvedenou směrnici.
[1] https://www.cnb.cz/cs/reseni-krize-na-ft/tvorba-planu-pro-reseni-krize/zpusobilost-instituce-skupiny-k-reseni-krize/zjednoduseny-proces-implementace-nastroje-rekapitalizace-z-vnitrnich-zdroju-bail-in/
[2] Regulace ústředních protistran se týká mimo jiné i NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132
[3] https://www.fsb.org/uploads/P210126-1.pdf
Komentáře
Přidat komentář