To dokazuje přesvědčení respondentů o pozitivním efektu řízení rizik na svou konkurenční výhodu a její finanční výsledky ve prospěch organizace. Možnost vybudování či posílení konkurenční výhody společnosti prostřednictvím řízení rizik baly některými lidmi zpochybňována tím, že se to v současné době stává spíše standardem než konkurenční výhodou a že znalost rizik tvoří pouze „podmínku nutnou, nikoliv postačující“, se kterou (resp. se znalostmi, získanými v rámci procesu řízení rizik) je nutno dále pracovat. Také finanční výnosnost řízení rizik byla zpochybňována nárůstem administrativy a náklady, které výnosnost snižuje.
Respondenti systematické řízení rizik nejčastěji chápali jako zdroj konkurenční výhody (78,7 %). To jest: pokud organizace svá rizika identifikuje a systematicky řídí, dokáže vytvořit, udržet či dokonce posílit náskok před konkurencí.
Ačkoli 38,2 % respondentů očekávalo při zavedení řízení rizik zvýšení celkových nákladů společnosti, 73 % respondentů zdůraznilo zejména pozitivní efekt na finanční výsledky společnosti. Tuto skutečnost lze vysvětlit potřebnými náklady při zavádění a nastavování systému řízení rizik, které se v následujících letech vrátí výraznou redukcí nákladů na odstraňování důsledků krizových situací.
Relevanci těchto názorů lze částečně podpořit skutečností, že 55,1 % respondentů v posledních šesti měsících alespoň jednu krizovou situaci řešilo a mají tak osobní zkušenost s klady a zápory, které řízení rizik v praxi přináší. Zmíněné krizové situace byly v drtivé většině spojeny s důsledky globální ekonomické krize, které se projevovaly v odchodu odběratelů, poklesu zakázek, zhoršeném přístupu k finančním zdrojům apod., ale vyskytovaly se také individuální případy odchodu klíčových zaměstnanců, neočekávané změny celních sazeb, porušení zákona v důsledku osobního selhání atd. atd.
I přes vnímání řízení rizik jako výnosné investice nebyli respondenti ve velké míře schopni odhadnout maximální výši finančních nákladů, jež by společnosti vnímaly jako přiměřené, což dokládá 38,2 % respondentů, kteří roční výši investic do řízení rizik „nedokázalo posoudit“.
Jako přiměřená výše ročních nákladů na řízení rizik bylo nejčastěji uvedeno rozmezí od 5 do 9 tisíc korun a do 5 tisíc korun, jež dohromady uvedlo 51,7 % respondentů. Více než 50 tisíc Kč pak uvedlo pouze 10,1 % respondentů.
Pokračování příště
Zdroj: Ing. Petra Adásková, Ing. Jiří Balcar, Ph.D.,www.rpic-vip.cz
Komentáře
Přidat komentář