Toto zjištění je velmi odlišné od výsledků z roku 2007, kdy seznamu vévodila spíše provozní rizika, jako nadměrná regulace, a tržní rizika se v první desítce skoro neobjevila.
Průzkum, jehož se zúčastnilo více než 400 vedoucích pracovníků pojišťoven z 39 zemí, hodnotí největší rizika v tomto odvětví. Letos se na předních místech umístily možné dopady makroekonomického vývoje. Respondenti z celého světa očekávají, že nižší objemy obchodů způsobí problémy se ziskovostí a kapitálem.
Oproti výsledkům z roku 2007 vzrostla důležitost kvality řízení rizik, a to i ve vztahu k využívání komplexních nástrojů pro řízení rizik, jako jsou například nástroje převádějící kreditní riziko z jednoho subjektu na jiný subjekt (credit default swap). Respondenti se jednoznačně shodují v tom, že pojišťovny nejsou pro působení v těchto oblastech náležitě vybaveny a budou se tak muset vrátit zpět ke svým základům.
Pojišťovny nejsou připravené čelit rizikům
Přesvědčení pojišťoven o vlastní schopnosti čelit rizikům výrazně pokleslo – zatímco v roce 2007 se 21 % respondentů považovalo za dostatečně připravené čelit těmto rizikům, letos to byla jen 4 %.
„Nárůst významu rizik jako výnosnost investic, akciové trhy či dostupnost kapitálu bylo v globálním měřítku možné očekávat. V České republice hrají zároveň velkou roli rizika související se specifickými vnitřními faktory jako metody řízení rizik, řízení nákladů a správa společností,“ upozornil Marek Richter, vedoucí partner pro pojišťovnictví, PricewaterhouseCoopers Česká republika.
„Pojišťovny na českém trhu musejí dnes v důsledku nových předpisů pro interní kontroly a řídící systémy především vylepšit vnitřní procesy a posílit rámce pro kontrolu a řízení rizik. Rád bych upozornil na to, že výsledky průzkumu potvrzují právě silný vzrůst významu těchto rizik,“ dodal Marek Richter.
Přestože obava z nadměrné regulace nehraje letos tak velkou roli jako před dvěma lety, její význam není zanedbatelný. Důvodem může být obava pojišťoven z možných zásadních zásahů ze strany vlád kvůli finanční krizi. Respondenti se také obávají toho, že i pojišťovny doplatí na krizi, jejíž příčiny leží především v bankovním sektoru.
Pozoruhodný je pokles významu rizik souvisejících s životním prostředím. Například přírodní katastrofy a klimatické změny, které v roce 2007 figurovaly v první desítce rizik, se letos neumístily ani v první dvacítce. Částečně je to absencí významných událostí tohoto typu v poslední době, ale důvodem může být i skutečnost, že pojišťovny považují tento typ rizik za lépe kontrolovatelný.
Pojišťovny nechtějí riskovat
Ian Dilks, globální partner pro pojišťovnictví, PricewaterhouseCoopers, řekl: „Pojišťovny nyní zažívají jedno z nejhorších hospodářských období, což vede nejen k zásadnímu přehodnocení klíčových rizik, ale také k obavám, zda jsou schopny tato rizika řídit tak dobře, jak si dříve myslely. Poklesla také jejich ochota riskovat. Schopnost zvládnout tyto problémy a nastavit odpovídající systém řízení rizik v celé organizaci může rozhodnout o tom, zda pojišťovny vyjdou z této krize v lepším stavu než předtím.“
Mezi tři největší rizika, kterých se pojišťovny obávají, patří v neživotním pojištění dostupnost kapitálu, kapitálové trhy a makroekonomické ukazatele.
V oblasti životního pojištění bude nejvíce zasaženo kapitálové pojištění, zejména pokud období nízkých úrokových sazeb potrvá dlouho. V neživotním pojištění patří mezi největší rizika vývoj předepsaného pojistného a možný nárůst pojistných událostí, včetně pojistných podvodů. Pro zajišťovny bude v současné složité situaci největším problémem zajištění kapacity na obtížím čelícímu trhu.
Průzkum Insurance Banana Skins 2009 se uskutečnil v průběhu listopadu a prosince 2008 a zúčastnilo se ho 403 respondentů z 39 zemí.
Tři čtvrtiny respondentů jsou vedoucími pracovníky či členy představenstev pojišťoven.
PwC
Komentáře
Přidat komentář