Z dlouhodobého pohledu dokáže integrální franšíza pozitivně ovlivnit škodní průběh tím, že redukuje menší škody a snižuje transakční náklady. Zároveň ale zvyšuje citlivost portfolia na správné vymezení pojistné události a na synchronizaci nastavení napříč produkty, zahrnující pojištění majetku, přerušení provozu a odpovědnosti. V praxi je vždy nutné, aby každá škodní událost byla současně pojistnou událostí, tedy aby splňovala definici podle pojistných podmínek.
Mohlo by vás zajímat: Jak Halali po změně vlastníka buduje moderní specializovanou pojišťovnu
Modelový dopad a práce s frekvencí škod
Rozdílný efekt obou přístupů je nejlépe vidět na portfoliích s vyšší četností menších škod. Zatímco u spoluúčasti se efekt rozprostře, protože pojistitel hradí částečně každou škodu, u integrální franšízy mizí administrativní zátěž, ale současně může docházet k většímu kolísání škodního průběhu mezi jednotlivými obdobími.
Ze zkušenosti je proto klíčové sledovat nejen výši sjednané franšízy, ale i charakter pojistného portfolia a frekvenci událostí, které ji v průměru překračují. Z ekonomického pohledu tedy integrální franšíza vyrovnává extrémy tím, že omezuje četnost malých plnění, ale zvyšuje citlivost výsledku na výskyt jedné větší události.
Hraniční případy: série škod, podsoubory a podlimity
Největší prostor pro chybu vzniká při kumulaci a kvalifikaci událostí. Po vichřici nebo krupobití není výjimkou, že klient považuje poškození několika objektů za jednu událost, zatímco z pohledu pojistitele jde o samostatné škody pod hranicí franšízy. Stejně tak bývá podceňována návaznost na podsoubory (např. technologie oddělené od stavební části) nebo podlimity u specifických rizik. Zásadní je tedy přesné vymezení pojmu „jedna pojistná událost“ a sjednocený výklad mezi makléřem, klientem a pojišťovnou.
Specifickým rizikem integrální franšízy je i možnost „nafukování“ škody, aby se klient dostal přes hranici plnění. V praxi jde spíše o otázku interpretace než úmyslu, ale i drobná změna v kvalifikaci může rozhodnout, zda je událost pod nebo nad franšízou.
Kdy volit spoluúčast a kdy franšízu
Z pohledu pojišťovny je integrální franšíza výhodná tam, kde se řeší ekonomika likvidačního procesu. Pomáhá snížit administrativní náklady a stabilizovat škodní průběh u portfolií s vysokou četností a nízkou závažností škod. Z pohledu klienta dává integrální franšíza smysl tehdy, když je zřejmé, že drobné škody pro něj nemají materiální význam, ale jejich administrace by znamenala zbytečnou ztrátu času a energie na obou stranách.
Naopak tam, kde každá menší událost ovlivňuje provozní kontinuitu, je bezpečnější volit spoluúčast. Rozhodující bývá tolerance klienta ke kolísání cash flow po škodě – ne vždy se totiž vyplatí mít „čistý stůl“ do výše franšízy, pokud každá neproplacená škoda znamená zásah do provozu.
Mohlo by vás zajímat: Václav Křivohlávek: Dohled i pojišťovny mají společný cíl. Kultivovaný trh
Přerušení provozu a efekt křížových dopadů
Častou chybou bývá, že nastavení franšízy u majetku není propojeno s parametry přerušení provozu. Škoda na majetku může být nad hranicí franšízy, ale následný výpadek výroby už mnohdy nesplní podmínky časové franšízy v pojištění přerušení provozu. Výsledkem je nečekaný výpadek plnění v řádu dnů či týdnů. Typickým příkladem je situace, kdy se v důsledku poškození výrobní technologie zastaví provoz. Škoda na stroji dosáhne výše nad integrální franšízu a je plně uhrazena, ale výpadek produkce trvající několik dní už nedosáhne minimální časové franšízy v tomto pojištění.
Jak o tom mluvit s klientem
Pro makléře bývá často složité klientovi tuto problematiku vysvětlit. Na rozdíl od spoluúčasti, která se dá jednoduše vyčíslit, integrální franšíza pracuje s abstraktním prahem. Pomáhá proto vizualizace formou jednoduchého srovnávacího grafu, který jasně ukáže, kdy plnění „naskočí“. Do grafu lze doplnit i částky plnění, aby klient viděl skutečný finanční dopad rozdílných nastavení.
Užitečné je pracovat také s historickými daty z portfolia firmy a ukázat, kolik škod by bylo pod hranicí franšízy a kolik nad ní.
V praxi se osvědčil přístup, kdy makléř klientovi ukáže dva scénáře na reálných datech: v prvním modelu deset menších škod s průměrnou výší 5 000 Kč a spoluúčastí 2 000 Kč, ve druhém stejný průběh, ale s integrální franšízou 10 000 Kč. Klient na příkladu okamžitě vidí, že se mu nevyplatí hlásit menší události, ale zároveň má jistotu, že pokud přijde větší škoda, nebude se na plnění nijak podílet. Tento typ srovnání, který přenáší téma z roviny pojistných podmínek do roviny ekonomické reality, klient obvykle chápe lépe než čistě technické vysvětlení.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovny v roce 2025 odhalily podvody v celkové hodnotě 1,93 mld. Kč
Závěrem
Integrální franšíza není jen technický nástroj nastavení pojistné smlouvy. Může přinášet úspory díky omezení administrace menších škod a zároveň dává klientovi jistotu, že v případě velké škody, která by ho existenčně ohrozila, obdrží pojistné plnění ve výši 100 % škody.
Pokud je správně nastavena, dokáže optimalizovat pojistný program a snížit režii likvidací. Pokud ne, může naopak poškodit vztah mezi klientem, makléřem a pojistitelem. Klíčové je, aby u každého produktu byla definice události, podsouborů a vazba na doplňková krytí jednoznačná a aby jí všechny strany rozuměly stejně.
Z pohledu praxe se navíc nabízí otázka, co dnes vůbec znamená hranice 5 000 Kč. V době rostoucích cen oprav a materiálů může mít pojistka s franšízou 5 000 Kč fakticky podobný efekt, jako by byla sjednána „bez spoluúčasti“. I proto je důležité hranici franšízy pravidelně přehodnocovat podle vývoje nákladů na škody.
Integrální franšíza se v podnikatelském pojištění postupně prosazuje jako nový standard – umožňuje přenést část odpovědnosti na klienta, ale zároveň zachovat vysokou kvalitu likvidace větších škod. A to je kombinace, která bude preferována čím dál častěji.
Radek Baštýř
Obchodní ředitel
PREMIUM Pojišťovna
Komentáře
Přidat komentář