V praxi přitom nejde jen o formální nedostatek. Škoda způsobená jiným nájemcem nebo závadou na společných částech objektu může ochromit provoz firmy na týdny – bez adekvátní pojistné ochrany i bez náhrady. Zprostředkovatel by měl proto s klientem vždy prověřit:
- kdo sjednává pojištění (nájemce vs. pronajímatel),
- komu připadne pojistné plnění (kdo je oprávněná osoba),
- zda nájemní smlouva neukládá povinnost sjednat pojistnou smlouvu,
- zda povinnost pojištění uložená nájemní smlouvou dostatečně pokrývá všechny potřeby a požadavky klienta.
„Riziková může být situace, kdy nájemce sjedná pojištění, ale pojistné plnění je vinkulováno výhradně na pronajímatele. Nájemce pak v případě škody nemusí dostat nic. Pozornost je třeba věnovat i tzv. stavebním úpravám, které nájemce často financuje sám, jako jsou výlohy, příčky nebo klimatizace. Tyto prvky se mohou někde považovat za součást stavby a někde za stavební úpravu a bez přesného zařazení mohou nastat komplikace při likvidaci pojistných událostí,“ upozorňuje Jakub Pôbiš z PREMIUM Pojišťovny.
Mohlo by vás zajímat: Extrémní vedra jsou smrtelnější než záplavy, zemětřesení a hurikány dohromady
U stavebních úprav je důležité správně stanovit jejich pojistnou hodnotu a způsob ocenění, ať už přes rozpočtovou kalkulaci nebo znalecký posudek. Zprostředkovatel by měl ověřit, zda jsou tyto položky uvedeny ve smlouvě a zahrnuty v pojistném krytí.
Škoda může vzniknout i vinou jiného nájemce. Například požár nebo havárie vody v sousedních prostorách mohou výrazně omezit provoz. Bez vlastního krytí nemá nájemce nárok na náhradu a je odkázán na to, zda má škůdce dobře sjednané pojištění odpovědnosti. A na to neradno spoléhat. „U pojištění přerušení provozu je zásadní správné nastavení, tj. limit, doba ručení i výpočet ušlého zisku. Vhodné je zvážit i krytí nehmotných příčin, jako je výpadek dodávek energií nebo porucha infrastruktury,“ doplňuje Pôbiš.
V těchto situacích sehrává klíčovou roli makléř, který nejenže pomůže správně nastavit pojistku, ale komunikuje i s oběma stranami nájemního vztahu. Podobná opomenutí totiž nejsou výjimkou ani u menších provozoven, tj. kanceláří, skladů nebo provozoven služeb, kde klienti často podceňují nutnost samostatného pojištění.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Klima mění pojišťovnictví. Makléř jako průvodce novou realitou
V praxi se opakovaně setkáváme s tím, že nájemníci považují pojištění vlastníka objektu za dostačující. Stačí však drobná škoda, jako například zatečení přes nedostatečně utěsněné výlohy, které si nájemce nechal upravit, a bez samostatného pojištění klient nemá nárok na náhradu škody. Dále je vhodné prověřit, zda pojistné limity odpovídají reálné hodnotě majetku. Podpojištění se v těchto případech totiž velmi snadno přehlédne, a to zejména pokud pronajímatel kalkuluje jen se základním stavebním pojištěním.
Podle občanského zákoníku je nájemce povinen pečovat o pronajatou věc a odpovídá za škody, které na ní způsobí jinak než běžným opotřebením. Bez odpovídajícího pojištění odpovědnosti se tak může ocitnout v situaci, kdy musí hradit škody výrazně převyšující jeho očekávání – v krajním případě i takové, které ohrozí samotný provoz firmy.
Shrnutí pro praxi:
- Zjistěte, v jakém vztahu ke stavbě je váš klient – nájemce, majitel, správce?
- Ověřte nájemní smlouvu, zejména ustanovení o odpovědnosti a pojištění.
- Navrhněte samostatné pojištění majetku, stavebních úprav a odpovědnosti nájemce.
- Nezapomeňte na přerušení provozu a rozsah událostí, které ho mohou způsobit.
- Pohlídejte nastavení limitů, hodnot a vinkulací, které mohou ovlivnit výplatu pojistného plnění.
Jakub Pôbiš
Ředitel produktového managementu
PREMIUM Pojišťovna
Komentáře
Přidat komentář