Demografická změna, která se blíží, nemá v historii vyspělých ekonomik obdoby. Podle nejnovější zprávy zajišťovny Swiss Re bude do roku 2050 na vyspělých trzích 27 % lidí starších 65 let – o 35 % více než v roce 2025. Země jako Japonsko a Jižní Korea už tento fenomén intenzivně prožívají, když více než třetina jejich občanů překročila důchodový věk. A tato generace nepřichází do penze chudá. Například v USA drží domácnosti ve věku 55+ aktiva v hodnotě téměř 120 bilionů USD, což představuje čtyřnásobek celého amerického HDP. Právě tato kombinace – masivní populace seniorů s obrovským majetkem – vyžaduje od pojišťovnictví radikální transformaci.
Mohlo by vás zajímat: České pojišťovnictví má po třiceti letech nový příběh
„Dopad stříbrné ekonomiky na pojišťovny se bude zrychlovat, což povede k nové fázi inovací,“ konstatuje Paul Murray, generální ředitel Swiss Re Life & Health Reinsurance. „Vidíme generaci, která je větší, žije déle a přichází do důchodu bohatší, než jsme vnímali dříve. Díky novým přístupům k vývoji produktů má pojišťovnictví příležitost nově definovat svůj přínos pro osoby starší 65 let.“
Demografické stárnutí poháněné klesající porodností a prodlužující se délkou života vytváří také makroekonomické dopady, na které upozorňuje Jérôme Jean Haegeli, hlavní ekonom skupiny Swiss Re: „Delší dožití ovlivní jak rizikovou, tak majetkovou stránku pojišťovnictví. Jak populace stárne a lidé začínají čerpat úspory, inflace a dlouhodobé úrokové sazby mohou vzrůst, což podpoří vyšší návratnost investic a ziskovost pojišťoven.“
Konec éry hromadění, začátek éry čerpání
Tradiční model životního pojištění byl postaven na jednoduché logice: během produktivních let lidé budují majetek a chrání své blízké před finančním šokem způsobeným předčasnou smrtí nebo invaliditou. Produkty zaměřené na akumulaci bohatství a ochranu rodiny dominovaly portfoliím pojišťoven po celá desetiletí. Tento model však přestává vyhovovat realitě stárnoucí populace.
Ve fázi dekumulace, tedy po odchodu do důchodu, se klíčové potřeby dramaticky mění. Důchodci už nepotřebují budovat majetek – ten už mají. Potřebují ho chránit, efektivně spravovat, a hlavně zajistit si pravidelný příjem, který jim vystačí až do konce života. A právě tady vzniká zásadní problém: 65letý člověk s vysokými příjmy na vyspělých trzích může do roku 2050 očekávat, že bude žít dalších 23 let. Tento dlouhý důchod v kombinaci s postupným odklonem od garantovaných penzijních produktů znamená, že mnoho důchodců bude mít značné úspory, ale žádný zaručený příjem. Riziko, že člověk své peníze přežije, se stává reálnou hrozbou.
Existují různé typy doživotních i jinak načasovaných rent (anuit), které pokrývají toto zvýšené riziko dlouhověkosti. Tradiční řešení však nestačí – pojišťovny musí vytvořit širší škálu možností. Perspektivní se jeví například pooly pro sdílení rizik dlouhověkosti, které dokážou řešit úmrtnost, dlouhověkost a zdravotní rizika současně. Právě tato komplexní ochrana odpovídá povaze moderního důchodu, který může trvat čtvrt století.
Mohlo by vás zajímat: Generali Česká pojišťovna kupuje D.A.S. a otevírá novou kapitolu právní ochrany v Česku
Zdraví a péče: Nejdražší kapitola stáří
Demografická exploze nejstarších věkových skupin přináší obrovský tlak na systémy dlouhodobé péče. Počet lidí ve věku 80+ v Evropě vzroste do roku 2050 o 80 %, v Severní Americe dokonce o více než 120 %. To zatíží služby dlouhodobé péče, které už dnes ve vyspělých ekonomikách tvoří více než 2 % HDP. Když si uvědomíme, že náklady na soukromé pečovatelské domy v USA dosahují v průměru 111 000 USD ročně, je jasné, proč je financování takové péče jednou z nejnaléhavějších otázek stříbrné ekonomiky.
Upisování dlouhodobé péče je složité kvůli dlouhodobé povaze produktu a nejistotě parametrů. Přesto se již objevují úspěšné modely. Některé země volí cestu doplnění státem poskytovaného servisu, jiné spojují dlouhodobou péči s pojištěním kritických onemocnění a životního pojištění. Zajímavým příkladem je Francie, kde se produkty doplňující vládní opatření ukázaly jako velmi populární. Trh dlouhodobé péče se tam rozrostl na 1,4 milionu klientů a více než 500 milionů EUR na ročním pojistném. Produkty jsou formovány jako cenově dostupné, přičemž distribuce je podporována sítěmi bankopojištění a digitálními kanály.
Další naléhavou potřebou je ochrana starších pojistníků před rakovinou. Medián věku diagnózy rakoviny je 67 let, přesto většina pojistek na kritická onemocnění vyprší před odchodem do důchodu. Mezera v ochraně se tedy otevírá právě v době, kdy se riziko stává nejvyšším. V Thajsku a Jižní Koreji společnosti uvedly na trh krytí rakoviny zaměřená na seniory, která jsou spojena s širšími zdravotními nebo anuitními produkty. Tyto pojistky zajišťují, že starší domácnosti nenesou jak finanční, tak zdravotní zátěž rakoviny samy.
Mohlo by vás zajímat: Dušan Šídlo: Jak mladí Češi přemýšlejí o financích v roce 2025?
Stříbrná ekonomika ovládne svět a způsobí revoluci
Stříbrná ekonomika není jen demografickou statistikou – je to fundamentální přestavba tržních priorit pojišťovnictví. Generace, která drží bezprecedentní množství bohatství a žije nevídaně dlouho, nemůže být uspokojována produkty z minulého století. Pojišťovny čelí výzvě znovu vyvinout a vytvořit své portfolio od základů: od ochranných produktů pro mladé rodiny k sofistikovaným nástrojům správy majetku, zaručeného příjmu a komplexní zdravotní péče pro seniory.
Kdo tuto transformaci zvládne, získá přístup k nejbohatší zákaznické skupině v historii. Kdo zůstane u tradičních modelů, riskuje ztrátu relevance na trhu, který se mu pod rukama mění k nepoznání. Otázka už nezní, zda se pojišťovnictví promění – ale jak rychle a jak radikálně.
Komentáře
Přidat komentář