„Jako makléři byste měli především umět vysvětlit klientům pojistné podmínky,“ konstatoval úvodem svého výkladu Vladimír Přikryl. Pojistná smlouva je upravena ve čtvrté části návrhu nového občanského zákoníku. „Občanský zákoník je však nutné číst jako celek,“ zdůraznil Přikryl.
Podle & 2756 jde v případě pojistné smlouvy o smlouvu odvážnou. To znamená, že prospěch nebo neprospěch jedné ze smluvních stran závisí na nejisté události. „Protipólem je smlouva o důchodu, protože jen jedna strana se zaváže té druhé, že jí bude vyplácet důchod. Pojistná smlouva se odlišuje i od sázky, protože ta je spekulativní. Pojistná smlouva nikdy nesmí být spekulativní. Je založena na tom, že nevede k obohacení. U pojištění je důležitý pojistný zájem a to je velká novinka. Pojistná smlouva nemůže vzniknout bez pojistného zájmu. V případě, že zanikne pojistný zájem, zaniká i pojistná smlouva,“ vysvětlil Přikryl s tím, že v některých pasážích se tvůrci drželi zákona o pojistné smlouvě.
Obrácený výrobní cyklus
Základ se nemění: pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje, že vyplatí pojištěnému nebo třetí osobě pojistné plnění – tedy pokud nastane pojistná událost. Plnění jedné strany je závislé na plnění druhé strany (smlouva je tzv. synallagmatická). Plnění ze strany pojistníka je nepodmíněné, protože ten musí zaplatit pojistné. Pojistitel ale zaplatí teprve tehdy, když nastane pojistná událost. „ Jde vlastně o obrácený výrobní cyklus. Pojistitel napřed prodá svůj produkt a teprve následně zjišťuje, kolik ho to stálo. Pokud jde o výplaty rent, tak ty jsou na řadu let. Pojistitel je závislý na velkém počtu pojistníků, protože čím je větší pojistný kmen, tím lépe se riziko rozloží. Čím více rizik je pokryto, tím lépe se řeší problém v některém z nich (např. povodně),“ vysvětlil Přikryl a připomněl, že je snaha porovnávat pojišťovnu s bankou , ale to je chyba. Nejvíc ohrožují bankovní trh velké banky, protože když naráz klesnou ceny nemovitostí, banky nemají potřebné krytí. Ale u pojišťoven je to obráceně: problémy mohou nastat u pojišťovny, která nemá dostatečně rozložená rizika.
Přikryl upozornil také na to, že rozsah a způsob předání informací, které musí sdělit pojistitel před uzavřením smlouvy zájemci o pojištění ale stanoví jiný zákon - to vše totiž obsahuje návrh novely zákona 38 o pojišťovacích zprostředkovatelích! Tento problém tedy občanský zákoník vůbec neřeší, a to je chyba: „Povinnosti, které má řešit pojišťovna, se tak dostaly do zákona o prodeji pojištění. Ale proč? Zaměstnanec pojišťovny přece nezprostředkovává pojištění. To si zřejmě tvůrci neuvědomili. Nebo si to nechtěli uvědomit.“
Pojistný zájem
Zásadní podmínkou, aby pojištění vůbec mohlo vzniknout, je pojistný zájem. Definice byla převzata ze zákona o pojistné smlouvě - jde o ochranu před následky pojistné události. Každý máme přece zájem na svém životě nebo zdraví. Zájem na životě jiné osoby potvrzuje nějaký vztah, který vyplývá z příbuzenství, ale pozor – i sešvagření. Totéž se týká i majetku. „Mohu si pojistit Hradčany?,“ ptal se Přikryl a musel si sám odpovědět: „Teoreticky ano, pokud tam budu něco natáčet a mohla by tam vzniknout neočekávaná škoda, která by mně to zkomplikovala.“
Dá-li pojištěný souhlas k pojištění, má se za to, že pojistný zájem pojistníka byl prokázán. Může být dokonce pojištěn i budoucí pojistný podnikatelský zájem. Pokud nevznikne, nemusí pojistník zaplatit pojistné, ale pojistitel má právo dostat přiměřenou odměnu. To proto, že vynaložil určité náklady. Ale neměl-li pojistník takový pojistný zájem a pojistitel o tom nevěděl, je smlouva neplatná. Totéž platí, pokud pojistník pojistil vědomě neexistující pojistný zájem a pojistitel o tom nevěděl. I taková smlouva je neplatná. Pojistiteli však náleží odměna odpovídající pojistnému až do doby, kdy se o neplatnosti dozvěděl.
Pojištěný
Osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje, je pojištěným. Hodnota pojistného zájmu je vyjádřitelná v peněžních jednotkách, takže to bude vyčísleno v limitu pojistného plnění nebo v pojistné částce.
Pojištění cizího pojistného nebezpečí
Pojištěný musí seznámit pojistníka s tím, kdo nabude pojistné plnění, ale pokud se vyžaduje souhlas pojištěného a neprokáže-li pojistník souhlas v ujednané době, jinak do tří měsíců ode dne uzavření smlouvy, zaniká pojištění uplynutím této doby. „To je novinka,“ zdůraznil Přikryl s tím, že bude na pojišťovnách, aby si ohlídaly stanovené doby, pokud jde o souhlas pojištěného.
Je-li smlouva uzavřena ve prospěch třetí osoby, má třetí osoba právo na pojistné plnění, dal-li pojištěný, nebo jeho zákonný zástupce třetí osobě souhlas k přijetí pojistného plnění poté, co byl seznámen s obsahem slouvy.
Rovné zacházení
Použije-li pojistitel jako hledisko při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění národnost, rasový nebo etnický původ nebo jiné hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle jiného zákona, nepřihlíží se ke zvýšení pojistného ani ke snížení pojistného plnění na základě těchto hledisek.
V Poslanecké sněmovně je od července návrh na změnu pojistné smlouvy, na změnu zákona o pojišťovnictví i změnu zákona o penzijním připojištění v souvislosti s rovným zacházením s ženami i muži. První čtení prokázalo, že poslanci si vůbec neuvědomují, o čem se ve změně hovoří. Neuvědomili si, že základem pro pojistné plnění bylo právě pohlaví. Všeobecně se ví, že evropský soudní dvůr zakázal tyto rozdíly používat. A ať se nám to líbí nebo nelíbí, musíme se tomu přizpůsobit. Poslanci věděli, že to nestihnou projednat k datu změny (tedy k 21. prosinci 2012) , tak si dali alespoň do data účinnosti den vyhlášení.
„Kladu pojišťovnám na srdce, i když ta úprava nebude platná, aby měly smlouvy v souladu s tímto požadavkem,“ varoval pojišťovny Přikryl.
Promlčecí lhůty
Promlčecí lhůta stejně jako dříve trvá tři roky a jedná-li se o životní pojištění, je to deset let. Ale pozor: Právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.
Právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. A byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, je to dokonce patnáct let.
Právní jednání týkající se pojištění
Vyžaduje se písemná forma, ale smluvní strany si mohou ujednat, že pro některé věci není této formy zapotřebí. Neplatí to absolutně, požádá-li však pojistník v písemné formě pojistitele o sdělení údajů významných pro plnění podle smlouvy, sdělí mu je pojistitel bez zbytečného odkladu písemně. To je opět novinka.
Pojistitel vždy musí vydat pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření smlouvy.
Pojistné podmínky
Pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.
Podmínky pojistné smlouvy nebude možné napsat známým „pidipísmem“, tedy tak, jak to mnohdy bývá obvyklé – občanský zákoník to jednoznačně vylučuje.
Pojistné
Novinkou je, že pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Pokud je sjednáno jednorázové pojistné, je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období, není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.
Požádá-li o to pojistník, sdělí mu pojistitel zásady pro stanovení výše pojistného.
Nejsou-li ve smlouvě ujednány podmínky, při jejichž splnění má pojistitel právo upravit výši běžného pojistného na další pojistné období, nelze bez dohody s pojistníkem výši pojistného měnit.
A vyhradí-li si pojistitel právo měnit výši pojistného z jiného důvodu, než je změna podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného nebo vyhradí-li si pojistitel u pojištění osob právo měnit výši pojistného v závislosti na věku nebo zdravotním stavu, nepřihlíží se k tomu. „Prostě jako by to nebylo,“ konstatoval Přikryl.
Pokud pojistitel navrhne změnu pojistného, sdělí ji pojistníkovi nejpozději dva měsíce přede dnem splatnosti pojistného. Když pojistník nesouhlasí, může nesouhlas projevit do jednoho měsíce od dne, kdy se o tom dozvěděl. V tom případě pojištění zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno.
Ale pozor změna: Neupozornil-li však pojistitel na tento následek pojistníka (tedy že mu pojištění při nesouhlasu zanikne), trvá pojištění i nadále a výše pojistného se při nesouhlasu pojistníka nezmění. To v současné pojistné smlouvě není.
Povinnost pravdivých sdělení – jak pro pojistníka, tak pro pojišťovnu
Paragraf 2789 by měl být vytištěn červeným písmem: Musí-li si pojistitel být při uzavírání smlouvy vědom nesrovnalostí mezi nabízeným pojištěním a zájemcovými požadavky, upozorní ho na ně. Přitom se vezme v úvahu, za jakých okolností a jakým způsobem se smlouva uzavírá, jakož i to, je-li druhé straně při uzavírání smlouvy nápomocen zprostředkovatel nezávislý na pojistiteli (!)
„Vezme se v úvahu, za jakých okolností se smlouva uzavírá, a zda byl nápomocen nezávislý zprostředkovatel. Všímáte si té formulace? Ani agent, ani vázaný zprostředkovatel. A tohle nařízení má další právní důsledky,“ vysvětloval Přikryl: „Když budete uzavírat smlouvy o životním pojištění a budete si vědomi, že dotyčný bere 8 000 korun měsíčně čistého, a vy ho zavážete k tomu, aby platil 4 000 korun měsíčně za investiční životní pojištění, tak ho na to musíte upozornit! A nechte si to od něj podepsat! Jinak na to potom doplatíte.“
Pokud někdo bude jednat bez této péče, půjde to k jeho tíži.
Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého protiprávního nebo nepoctivého činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.
Změna pojistného rizika
Pokud se změní okolnosti, které byly uvedeny ve smlouvě nebo na které se pojistitel tázal a které se podstatně zvyšují, tak se zvýší pojistné riziko. To je nutné pojišťovně bez odkladu oznámit.
Prokáže-li pojistitel, že by smlouvu uzavřel za jiných podmínek, má právo navrhnout novou výši pojistného. „Pokud to neudělá do jednoho měsíce, tak toto jeho právo zaniká,“ zdůraznil Přikryl s tím, že opět jde o zcela nový paragraf. Není-li návrh přijat nebo nově určené pojistné zaplaceno v ujednané době, má pojistitel právo pojištění vypovědět s osmidenní výpovědní dobou. Toto právo pojistitel nemá, pokud neupozornil na možnost výpovědi již v návrhu.
Nevypoví-li pojistitel pojištění do dvou měsíců, kdy obdržel nesouhlas s návrhem, zanikne jeho právo pojištění vypovědět.
Termíny budou pro pojišťovny i pro pojistníky nesmlouvavé.
Pokud pojistník nebo pojištěný poruší povinnost oznámit zvýšení pojistného rizika, má pojistitel právo vypovědět pojištění bez výpovědní doby.TO JE JEDINÝ OKAMŽIK, KDY LZE VYPOVĚDĚT POJIŠTĚNÍ BEZ VÝPOVĚDNÍ DOBY. Vypoví-li pojistitel pojištění, náleží mu pojistné až do konce pojistného období, v němž pojištění zaniklo. Jednorázové pojistné náleží pojistiteli v tomto případě celé. Nevypoví-li pojistitel pojištění do dvou měsíců ode dne, kdy se o zvýšení pojistného rizika dozvěděl, zanikne jeho právo vypovědět pojištění.
Obecně zaniká pojištění uplynutím pojistné doby. Upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí ho v upomínce, že pojištění zanikne, a nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, zanikne pojištění uplynutím této lhůty.
Závěr
Vypadá to složitě, složité to je, ale teprve praxe ukáže, zda to skutečně bude fungovat. A zda to ochrání lidi před prodejci životního pojištění, kteří měli velmi často na mysli jen vlastní výdělek.
Dagmar Šístková
Komentáře
Přidat komentář