První část rozhovoru je k přečtení ZDE
Jak se podle vás mění role finančního ředitele v době automatizace, obrovského množství dat a umělé inteligence?
Role finančního ředitele se dnes bezpochyby proměňuje velmi výrazně. Finance už nejsou jen o reportingu a kontrole čísel, ale stále více o podpoře strategického řízení firmy. CFO dnes více pomáhá managementu lépe rozumět tomu, co se v byznysu skutečně děje, a jaká rozhodnutí budou důležitá pro další rozvoj a fungování společnosti. Velkou roli v tom hrají data, automatizace a nové technologie. Řada procesů, které dříve zabíraly mnoho času, je dnes automatizovaná, a finance tak mají k dispozici rychlejší i kvalitnější informace. Díky tomu se můžeme více soustředit na interpretaci dat, přípravu scénářů budoucího vývoje a podporu klíčových rozhodnutí managementu. Právě tady je vidět, jak se váha financí postupně posouvá od výkonné funkce směrem k partnerské roli pro byznys.
Zároveň se ale nemění základní role financí, tedy zajištění finanční stability společnosti a jejího dlouhodobě udržitelného výkonu. Technologie nám v tom mohou výrazně pomoci, ale schopnost dát čísla do souvislostí, správně je vyhodnotit a na jejich základě dělat dobrá rozhodnutí zůstává vždy na lidech. K tomu je potřeba zkušenost, nadhled i odpovědnost. A právě odpovědnost je v roli finančního ředitele stále zásadní. Nemusím všechno nastavovat osobně, ale nesu odpovědnost za konečné rozhodnutí, hladkou implementaci i za to, aby společnost fungovala stabilně a s jasným směrem.
Téma umělé inteligence se skloňuje téměř všude. Kde ji dnes v pojišťovně považujete za skutečně přínosnou – a kde už jste spíš opatrní?
Umělá inteligence je bezesporu fenomén, který se postupně prosazuje v celé řadě oblastí, a to především díky schopnosti zpracovávat a vyhodnocovat obrovské množství dat a zároveň se průběžně učit a zlepšovat. Právě pojišťovny mají k dispozici velmi rozsáhlé datové soubory, takže z tohoto pohledu mají pro využití AI velmi dobrý základ. Klíčové ale je, aby data byla vyčištěná, správná a dobře uspořádaná, protože kvalita výstupů vždy odpovídá kvalitě vstupů. To je v celé debatě o umělé inteligenci naprosto zásadní předpoklad.
Už dnes, případně do budoucna, vidím prostor pro využití AI například při úpisu rizik, při vyhodnocování snímků a videí z prohlídek pojišťovaných objektů a areálů nebo při práci s dokumentací k likvidaci pojistných událostí. Velmi často se zmiňuje také oblast detekce pojistných podvodů, kde může mít umělá inteligence výrazný přínos. Pomáhat může i s tříděním škodních hlášení podle jejich složitosti a podle chybějících podkladů nebo s nasazením robotů pro rutinní a opakující se činnosti. Přínosná může být rovněž při analýze a vyhodnocování lékařské dokumentace v úrazovém pojištění. Možnosti jejího využití ale sahají i do backofficeových činností, například při prvotním třídění životopisů uchazečů o konkrétní pozice a při celé řadě dalších administrativních úkonů.
A to je podle mě stále jen část oblastí, kde lze AI už dnes, případně v blízké budoucnosti, smysluplně využívat. Právě proto je podle mě na místě vnímat umělou inteligenci jako velmi silný nástroj, ale zároveň k ní přistupovat s rozvahou. Tam, kde stojí na kvalitních datech a má jasně vymezený účel, může pojišťovnám výrazně pomoci.
Mohlo by vás zajímat: Vladimír Mráz: Vzpomínky jednoho z architektů moderního pojistného trhu
Co je podle vás největší iluze nebo mýtus kolem digitalizace v pojišťovnictví?
Řekla bych, že zhruba před deseti lety panovala poměrně rozšířená představa, že nastupující mladé technologické firmy mohou tradičním pojišťovnám zásadně redukovat obchodní příležitosti, nebo je dokonce z trhu vytlačit, pokud nebudou dostatečně rychle inovovat, digitalizovat a reagovat na technologický vývoj. Jak se ale ukázalo, tento scénář se nepotvrdil. Naopak se postupně prosadila éra oboustranně výhodné spolupráce mezi tradičními pojišťovnami a InsurTech firmami. Technologie, nové nápady a schopnost prosazovat změny jsou samozřejmě velmi důležité, samy o sobě ale nestačí.
Je k nim potřeba také hluboké pojišťovací know-how, odpovídající finanční zázemí a celý funkční ekosystém, který dokáže obsáhnout regulatorní a compliance požadavky, bez nichž se tento byznys jednoduše neobejde. Proto se v praxi ukazuje jako velmi užitečné a efektivní, když tradiční pojišťovny a InsurTech firmy úzce spolupracují a společně připravují nová pojistná řešení. A právě v tom je podle mě i jeden z nejdůležitějších posunů posledních let.
Zaměstnanci jsou v dnešní době označováni za klíčové aktivum firmy. Co dnes podle vás dělá opravdu dobrého manažera v pojišťovnictví, který se o svůj tým dokáže v uvozovkách dobře postarat?
Myslím, že se všichni shodneme na tom, že v pojišťovnictví dnes probíhá velmi intenzivní boj o talenty, zejména ve specifických odborných oblastech, jako je například pojistná matematika. Zároveň přichází nová generace zaměstnanců, která má v mnohém jiná očekávání než generace před ní. Více se ptá, chce rozumět tomu, proč se věci dělají určitým způsobem, a zajímá ji nejen výsledek, ale i cesta, která k němu vede.
Do firem to přináší novou energii, nové pohledy a v mnoha ohledech i velmi cenný impulz. Dobrý manažer proto podle mě musí především umět lidem ukázat smysl jejich práce. Musí být schopen vysvětlovat, motivovat a vytvářet prostředí, v němž lidé chtějí spolupracovat a dokážou to i napříč různě složenými týmy. Stejně důležité je umět ocenit úspěch týmu, ale zároveň také otevřeně pojmenovat chyby, poučit se z nich a nenechávat je viset ve vzduchu jako neuzavřené téma.
Velkou roli hraje také péče o lidi, jejich vzdělávání, rozvoj a rovnováha mezi pracovním a osobním životem. I proto se například v UNIQA hodně věnujeme tématům duševního zdraví, wellbeingu a work-life balance. Musím říct, že v této oblasti máme výsledky a velmi dobře se nám to vrací i v každodenním fungování týmů. A možná nejdůležitější ze všeho je, že kvalitní manažer je pro svůj tým partnerem. Má na své lidi čas, jedná s nimi férově, úzce s nimi spolupracuje a vytváří prostředí založené na důvěře. Právě to je podle mě základ, bez kterého dnes dobré vedení týmu jednoduše nemůže fungovat.
Mohlo by vás zajímat: Václav Křivohlávek: Dohled i pojišťovny mají společný cíl. Kultivovaný trh
Jste stálicí ve vedení společnosti UNIQA… tato otázka je možná tedy irelevantní, přesto, očekává se od žen na tak významné pozici vyšší výkon než od mužů, setkala jste se s podobným přístupem ve vaší kariéře?
Myslím, že tato otázka rozhodně není irelevantní, protože podobný stereotyp v české společnosti dlouhou dobu skutečně existoval a v určité míře je někdy patrný i dnes. Ženy často musely podávat vyšší výkon už jen proto, aby se do vedoucích pozic vůbec dostaly. Já sama jsem se s tím setkávala spíše v minulosti, kdy byl vrcholový management výrazně více mužským světem, a ne vždy panovalo samozřejmé přesvědčení, že i žena může mít profesní ambice a chtít budovat kariéru.
Myslím si ale, že se situace postupně mění, a to k lepšímu. Mohu to doložit i na příkladu našeho finančního domu UNIQA. Už jen v představenstvu máme tři ženy a vzájemně se podporujeme. Zavedli jsme také interní mentoring, v jehož rámci podporujeme juniornější kolegyně i kolegy, aby se dále rozvíjeli, vzdělávali a mohli dosáhnout své vysněné profesní role. I to je podle mě důležitá cesta, jak pomáhat talentovaným lidem růst bez ohledu na to, zda jsou to ženy, nebo muži. Za podstatné považuji i to, že u nás v UNIQA, ale mělo by to samozřejmě platit obecně při obsazování konkrétní pracovní pozice, nehraje roli, zda se hlásí žena, nebo muž. Rozhodující má být kvalita, schopnosti a předpoklady konkrétního člověka. To je podle mě princip, ke kterému by měl dnešní byznys přirozeně směřovat.
Jaký stereotyp o ženách v byznysu vám osobně nejvíce vadí a proč tomu tak je?
Já jsem optimistka a kolem sebe vidím stále více motivovaných žen, které se nebojí plnit si své sny a budovat kariéru. A to považuji za velmi důležité. Je dobře, že dokážou své ambice otevřeně pojmenovat i veřejně, protože právě tím mohou být inspirací pro další ženy, které teprve hledají vlastní cestu a potřebují vidět, že to jde. Proto podle mě hraje velkou roli mentoring juniornějších kolegyň, jehož jsem velkou zastánkyní. Sama se mu věnuji jak externě, tak i v našem finančním domě UNIQA, a to jak v česko-slovenském propojení, tak napříč mezinárodní skupinou.
Pokud mohu svým vlastním příběhem inspirovat nastupující generaci budoucích manažerek a pomoci jí v profesním růstu, pak to má podle mě skutečný smysl. Možná i v tom je část odpovědi na vaši otázku. Nejvíce mi totiž vadí stereotyp, který ženy v byznysu podceňuje nebo zpochybňuje jejich ambice. Přitom právě dnešní zkušenost ukazuje, že ženy mají schopnosti, energii i odhodlání uspět, pokud dostanou prostor a podporu.
Mohlo by vás zajímat: Podcast INSIA Inside #5: Mobilní apky (nejen) pro klienty… AutoMobil a DOMOV
A na závěr se zeptám, co vás i po letech ve vrcholovém managementu stále dokáže v práci upřímně potěšit nebo nabít energií?
Samozřejmě jsou to konkrétní výsledky práce našich týmů, ať už jde o úspěšný projekt, spokojeného klienta nebo rozvoj lidí v našem finančním domě UNIQA. V práci zažíváme i řadu náročných momentů a cesta ke konkrétnímu výsledku nebývá vždy jednoduchá. O to větší radost pak přinášejí chvíle, kdy se něco podaří a ten úspěch můžete sdílet s týmem, který za ním stojí. Právě to jsou okamžiky, které člověku znovu připomenou, proč jeho práce dává smysl.
Velkou motivací je pro mě také vědomí, že pojišťovnictví má reálný dopad na životy lidí. Pomáhá jim zvládat situace, které by pro ně jinak byly velmi obtížné. Tento rozměr, tedy praktická pomoc lidem v těžkých chvílích, je něco, co mě v práci dlouhodobě dodává energii a co mi i po letech přináší silný impuls.
Děkuji vám za rozhovor.
Komentáře
Přidat komentář