Markéta Hlavinová: Regulace pojišťoven je opravdu hodně


			Markéta Hlavinová: Regulace pojišťoven je opravdu hodně
27.9.2023 Rozhovory, Legislativa

Do pojišťovnictví nastoupila jako nováček, přesto je ostřílenou profesionálkou na legislativu, zejména  oblast AML. Markéta Hlavinová zastává od února letošního roku post hlavní právničky ČAP. Na její první dojmy i priority legislativní sekce ČAP se redakce časopisu Pojistný obzor zeptala v následujícím  rozhovoru.


Pojistný obzor je k přečtení ZDE


Proč jste se rozhodla nastoupit do ČAP?

Do ČAP jsem přišla z Finančního analytického úřadu (FAÚ), kde jsem strávila řadu let na různých pozicích a za tu dobu se zabývala různými oblastmi činností, které spadají do kompetence FAÚ. Začínala jsem v oddělení mezinárodní spolupráce, poté jsem se několik let věnovala konkrétní dohledové činnosti a poslední roky zejména právní a legislativní oblasti. Byla to ohromně zajímavá práce, měla jsem možnost setkat se a spolupracovat s mnoha chytrými a inspirativními lidmi nejen v ČR, ale i v zahraničí v rámci relevantních mezinárodních organizací a jsem za tuto zkušenost velmi vděčná. Nicméně po těch letech jsem měla pocit, že už v této oblasti nemám úřadu mnoho co nabídnout a že bych se ráda posunula dál.

Lákalo mě také trochu vykročit ze své komfortní zóny a nahlédnout i do jiného oboru, než jsou prevence praní peněz a financování terorismu a mezinárodní sankce. Rozhlížela jsem se přirozeně ve finančním sektoru, ale přímo pojišťovnictví mě, přiznávám se, nejprve vůbec nenapadlo. Nicméně jakkoliv to zní zvláštně, tak již po prvním setkání v rámci přijímacího řízení jsem měla pocit, že to je to přesně to, co hledám. Velmi mi vyhovuje postavení a činnost asociace, kdy v té právní a legislativní oblasti, ve které se já pohybuji, je jakýmsi prostředníkem mezi veřejným a soukromým sektorem, koordinujeme a zastupujeme samozřejmě zájmy pojišťoven, nicméně abychom v tom byli úspěšní, je nezbytné vždy vnímat a snažit se pochopit pozice obou stran a to mě moc baví. Navíc při své práci mohu zužitkovat i některé své zkušenosti z předchozího působení, zejména z legislativního procesu.


Mohlo by vás zajímat: Skupina Partners dostala od ČNB bankovní licenci


Jak jste asociaci vnímala? A je něco, čím Vás například po nástupu překvapila?

Asociaci jsem ze své pozice v čele právního odboru FAÚ, pod který spadala jak legislativní činnost, tak ale i ta dohledová, chápala jako jedno z profesních sdružení povinných osob, tedy subjektů, nad kterými FAÚ vykonává dohled a které jsou adresáty příslušné legislativy, ale třeba i metodických pokynů, které jsme připravovali. Každopádně jsem ale už tehdy vnímala ČAP jako jednu z nejvýraznějších asociací, která za své členy a jejich zájmy bojovala velmi profesionálně, tvrdě a z mého tehdejšího pohledu někdy až urputně. Potom, co jsem v ČAP začala pracovat, mě jednoznačně překvapil ten ohromný rozsah činností, který se pod zkratkou ČAP skrývá, oblastí, kterými se zabývá, a dále velmi vysoká profesionalita, odbornost a obrovské nasazení lidí, kteří tady pracují.

Čím se liší Vaše předchozí práce od té současné? A jaké to je, přijít do sektoru pojišťovnictví z Finančního analytického úřadu?

 Přicházím z pozice ve státní správě, která už svou podstatou, nastavením, pravidly i vnitřní kulturou je odlišná, přestože FAÚ rozhodně není tím zcela typickým „úřadem“ v tom trochu negativním slova smyslu, minimálně v tom, že se vždy snažil a snaží být otevřený a komunikovat se všemi. Další odlišnost je v tom, že FAÚ je v pozici regulátora, který nastavuje pravidla a vynucuje jejich dodržování, kdežto v ČAP jsme v podstatě na druhém břehu, když zastupujeme adresáty těchto pravidel, zprostředkováváme kontakt mezi nimi navzájem, přibližujeme a vysvětlujeme výstupy státní správy pojišťovnám a naopak tlumočíme jejich postoje a názory vůči státu. Pro mě je to velmi obohacují změna, kdy teprve až teď zvenku vidím, že ač jsme se snažili, aby tomu tak nebylo, tak ten pohled regulátora byl často jednostranný a někdy bohužel až arogantní a ne vždy vnímal zcela dobře realitu, ve které povinné osoby fungují.


Mohlo by vás zajímat: Golfový turnaj Insurer of the Green zná vítěze. Černým koněm Direct pojišťovna


Jaké jsou Vaše priority v rámci legislativní sekce ČAP, které jste gestorem?

Prioritou a hlavní náplní činnosti legislativní sekce byla a i nadále bude diskuse nad aktuální českou, ale i evropskou novou či připravovanou legislativou, které zcela přirozeně zabírají většinu času a prostoru, a to i nadále vnímám jako hlavní úkol této sekce. Nicméně byla bych velmi ráda, abychom se kromě posuzování a připomínkování legislativy pravidelně věnovali i diskusi nad konkrétní právní otázkou, kterou pojišťovny aktuálně řeší, a diskuse nad ní s právníky z ostatních pojišťoven by mohla být pro všechny zúčastněné přínosná a obohacující.

Jak podle Vašeho názoru probíhá spolupráce pojišťoven na připomínkování klíčových legislativních návrhů?

Jestli si mohu dovolit za tu krátkou dobu hodnotit, překvapila mě ohromná profesionalita právníků v pojišťovnách a obrovský rozsah a přehled, který kolegové z compliance a dalších útvarů mají, množství témat a oblastí, které musí pokrýt a které stále narůstá. Spolupráce je podle mého názoru velmi dobrá, flexibilní, velmi dobře je nastaven i systém a kanály pro sdílení informací. Samozřejmě vždy je co zlepšovat, byla bych například moc ráda, kdyby se nám podařilo, aby se více členů sekce aktivně zapojovalo do její činnosti.

Plánujete na způsobu vedení legislativní sekce ČAP něco změnit?

Rozhodně neplánuji dělat žádné převratné změny, protože jak jsem již říkala, zdá se mi její činnost velmi dobře nastavená a připadalo by mi zbytečné a namyšlené měnit za každou cenu něco, co funguje, nicméně časem nějaké menší změny samozřejmě nevylučuji. Za velmi důležité směrem od nás vůči pojišťovnám považuji, že je třeba neustále a téměř každodenně pracovat na tom, aby pojišťovny vnímaly naši přidanou hodnotu, náš přínos pro ně. Je třeba to mít na mysli neustále, a to i když jsme někdy pod časovým či jiným tlakem, stále vnímat, že jsme tu pro ně. Pokud jde naopak o pojišťovny, jak už jsem říkala, ráda bych zapojila i ty dosud méně aktivní členy sekce třeba tím, že dostanou možnost přinášet diskusní témata ohledně aktuálních právních problémů, které trápí i ty menší pojišťovny. Pokud si už teď mohu dovolit drobnou kritiku či povzdech, někdy nám naši práci komplikuje nedostatečná komunikace a koordinace uvnitř pojišťoven, na podpoře čehož bych ráda také zapracovala.


Mohlo by vás zajímat: 4 z 10 Němců chtějí při škodě komunikovat s pojišťovnou jen on-line


Jsou podle Vás pojišťovny dostatečně pružné při implementaci legislativních změn?

Pojišťovny přistupují k implementaci nové legislativy, a to jak té národní, tak té evropské, velmi zodpovědně, racionálně a aktivně. Za velmi efektivní považuji, že velmi často znají a vnímají, a to i díky ČAP, ty legislativní návrhy od samého počátku jejich vzniku, jsou o nich informovány už ve fázi přípravy. U těch pro pojistný sektor významných předpisů mohou tedy prostřednictvím ČAP prezentovat svá stanoviska a připomínky nejen v rámci řádného připomínkového řízení, ale neformálně již při jejich tvorbě. S tím potom samozřejmě souvisí jejich daleko větší schopnost porozumění nové legislativě a jejímu záměru a samozřejmě jim to pomáhá s tím, začít se včas na implementaci připravovat. Vnímám, že té regulace, která na ně v poslední době dopadá, je opravdu velké množství a naším úkolem je jim s tím pomoci.

Jste uznávanou profesionálkou na oblast AML. Existují z Vašeho pohledu legislativní rezervy v aktuální verzi zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu?

Určitě existují a my jsme si v poslední době byli dobře vědomi toho, že zákon proti praní peněz je v mnoha ohledech zastaralý, přežitý a nevyhovující a že už zcela neodpovídá skutečné situaci na finančním i nefinančním trhu. Zákon pochází z roku 2008 a realita je dnes v mnoha oblastech, které pokrývá, již velmi odlišná. Dalším jeho problémem je právě široký záběr této regulace, jejímž adresátem je velmi různorodá skupina subjektů počínaje bankami, pojišťovnami přes další finanční instituce včetně směnáren, spadají tam provozovatelé hazardních her, realitní makléři, ale i advokáti a notáři. Je tedy zřejmé, že regulovat jedněmi pravidly takto rozličnou skupinu je velmi obtížné, zvlášť když zároveň většina z nich má svoji sektorovou úpravu, která se také neustále vyvíjí a její provazba s AML zákonem není vždy zcela vyřešena.

Zákon byl kdysi připravován na míru zejména pro banky, které byly v té době hlavními a nejaktivnějšími hráči v oblasti prevence a odhalování praní peněz, a jeho aplikace na zcela odlišné druhy subjektů je velmi obtížná a vyžaduje leckdy velkou míru kreativity. V současné době se v EU vyjednává nařízení, které upraví povinnosti této oblasti jednotně pro celou EU. To bude představovat nespornou výhodu pro velké subjekty působící v různých státech EU, kdy nebudou narážet na jednotlivé ne zcela harmonizované národní právní úpravy, nicméně výzvou bude, jak se naopak vypořádá s národními specifiky, národními sektorovými úpravami regulujícími některé typy povinných osob, když zdaleka ne vše je na úrovni EU harmonizováno.

 Jak si stojí Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi v boji proti praní špinavých peněz a organizovanému zločinu?

 Domnívám si, že si nestojíme vůbec špatně, což ostatně potvrdila i různá mezinárodní hodnocení, která v České republice v této oblasti v posledních letech probíhala, i když samozřejmě vždy byly konstatovány i nějaké nedostatky. Každopádně náš finanční sektor je kultivovaný, panuje v něm vysoké povědomí o problematice prevence praní peněz, vnitřní systémy jsou na velmi vysoké úrovni. Protože jsem se v této oblasti pohybovala dlouho, vnímám, jak obrovský skok tento sektor za poslední roky udělal, samozřejmě za vynaložení velkého množství finančních i lidských zdrojů. V posledních letech se rovněž zlepšovalo i povědomí a snaha o to, být v souladu s pravidly i mezi menšími subjekty, subjekty v nefinančním sektoru, což je velmi důležité, protože preventivní opatření budou fungovat jen tehdy, pokud budou povinnosti dodržovat všichni ti hráči, kteří mohou být legalizaci výnosů z trestné činnosti vystaveni.


Mohlo by vás zajímat: Swiss Re Institute: TOP 10 pojistných trhů ve světě v roce 2022


Za jaké prohřešky nejčastěji ukládal Finanční analytický úřad pokuty při neplnění základních povinností AML zákona?

Nejčastěji se jednalo o pochybení v oblasti tzv. kontroly klienta. Kontrola klienta je široký soubor opatření, který zahrnuje zjišťování původu finančních prostředků, se kterými klient nakládá v rámci určitého obchodu či obchodního vztahu, zjišťování skutečných majitelů, pokud je klient právnická osoba, průběžné monitorování a vyhodnocování transakcí za účelem odhalení podezřelého obchodu. Jde o opatření velmi časově náročná, nákladná a v neposlední řadě i ne příliš „proklientská“ a je tedy zásadní a nezbytné je s klientem vždy správně komunikovat.

V souvislosti s agresí Ruska se jistě změnil i pohled na rizika a kontrolu podezřelých obchodů s touto zemí. Jak se to projevilo do činnosti firem i FAÚ?

Ano, je to přesně tak, napadení Ukrajiny Ruskem a následně přijaté sankce proti Rusku změnily vnímání problematiky mezinárodních sankcí všemi zainteresovanými subjekty. Do té doby řada českých firem celkem pochopitelně vnímala sankce jako něco trochu virtuálního, namířeného proti zemím, se kterými se příliš neobchoduje, nebo pouze proti některému typu strategického zboží, v lepším případě spoléhaly na automatizované vyhledávací systémy. Ani protiruské sankce z roku 2014 po anexi Krymu nevzbudily příliš pozornosti, protože ještě nebyly zdaleka tak rozsáhlé. Ty současné sankce jsou specifické zejména svou bezprecedentní šíří, kdy jsou namířeny proti ohromnému množství subjektů, zboží, činností, a každý vnitrostátní subjekt bez výjimky jim teď musí věnovat pozornost. Nedodržení sankcí znamená nejen hrozbu vysoké pokuty pro ten daný subjekt, ale i velké reputační riziko pro celou Českou republiku.

Samozřejmě i pro FAÚ tato situace představovala obrovskou výzvu, v prvních týdnech a měsících po jejich vyhlášení bylo nezbytné velké množství kapacit přesunout na řešení sankcí, všichni se na nás obraceli s dotazy, jak postupovat, bylo potřeba řadu věcí nově či lépe nastavit. Nicméně zároveň jsme vnímali ze strany českých firem velkou vůli a ochotu sankce dodržovat i široké porozumění jejich účelu, přestože to pro všechny znamenalo často velké ekonomické i jiné problémy.


Mohlo by vás zajímat: Budoucnost povinného ručení? Sledovací zařízení v autě spočítá cenu


Markéta Hlavinová

Je od začátku února 2023 hlavní právničkou právního oddělení ČAP. Patří mezi uznávané profesionály v oblasti AML. Do ČAP přišla z pozice ředitelky právního odboru Finančního analytického úřadu, na které působila necelých 5 let. Ve Finančním analytickém úřadu ale pracovala na různých pozicích 16 let. V posledních letech se rovněž věnovala přednáškové a publikační činnosti, je spoluautorkou komentáře k AML zákonu.

Děkujeme za rozhovor.


Pojistný obzor je k přečtení ZDE


Redakce
Pojistný obzor

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články