První část rozhovoru je k přečtení ZDE
Jak významné je nyní podle vás nyní komerční zemědělské pojištění v ČR? Stát přece podporuje farmáře dotacemi a v případě velkých škod na produkci jim vyplácí kompenzace, a to jak z českých, tak i evropských zdrojů. Jak se na tuto podporu jako komerční subjekt díváte?
Dle mého názoru by si měl stát chránit i své lokální zemědělství jako zdroj kvalitních regionálních surovin. Proto dotace a podporu státu vnímáme jako základní bázi pro samotnou existenci českého zemědělství v podmínkách mezinárodní konkurence. Co však vidím jako oblast k řešení, jsou neustále se měnící pravidla dotací: jejich podoba a výše determinuje přístup k pojištění. Uvítal bych, kdyby pojištění bylo podporováno ze strany státu nejen dotacemi na pojistné pro SME klienty, ale také jasnými pravidly v dlouhodobém horizontu a osvětou zemědělců v této oblasti. Je nezpochybnitelným faktem, že v souvislosti s klimatickou změnou rostou četnost a intenzita extrémních výkyvů v počasí.
Také jsem přesvědčen, že pojištění klienti by měli být v případě pojistitelných nebezpečí a katastrof při rozdělování kompenzací v jasné výhodě, protože udělali, co mohli, aby sami finanční dopad zmírnili. Pro stát by samozřejmě mělo být smysluplnější, aby klienti byli pojištěni komerčně a nemusely se vyplácet obrovské miliardové náhrady nepojištěným. My jsme například jediná pojišťovna, která nabízí pojištění sucha v kombinaci s pojištěním plodin. Ale drtivá většina klientů si nechce toto stále se zvyšující riziko pojistit i přesto, že je pro většinu klientů dotované. Raději čekají pomoc od státu.
Mohlo by vás zajímat: Aleš Michl převzal mezinárodní ocenění pro nejlepšího guvernéra světa
Mnozí farmáři nicméně tvrdí, že pojistné za zemědělské pojištění je příliš vysoké…
Pojistné je kalkulováno tak, aby současně pokrylo riziko (které zejména vlivem klimatických změn dramaticky roste) a veškeré náklady související s danou smlouvou a službami včetně likvidace. Naše pojišťovna pracuje s náklady efektivně. Postupně digitalizujeme celý distribuční proces, právě abychom nemuseli pojistné razantně zvyšovat. Stihne-li farmáře katastrofická událost třeba dva roky za sebou, z kompenzací a podpor, jejichž výši navíc do poslední chvíle nezná, by možná nemohl dále pokračovat. Pokud má ale sjednáno kvalitní pojištění, pro budoucnost jeho podnikání to hraje zcela zásadní roli. Jeho cena i s dotační podporou pro SME klienty rozhodně není nikterak závratná a v nákladech farmáře netvoří tu největší položku. Každý si tak musí zvážit, zda bude investovat do pojištění a hospodařit v klidu se zajištěnými riziky nebo spoléhat na náhodu a stát…
Jaké jsou podle vás hlavní bariéry rychlého zapojení farmářů do komerčního zemědělského pojištění?
Bohužel mnozí klienti uvažují stále zjednodušeným způsobem: kolik prostředků do pojištění vložili (bez ohledu na to, že malým a středním klientům stát přispívá zpětně v průměru 50 % zaplaceného pojistného), a kolik z toho dostanou zpátky na škodách. Někteří klienti dokonce ruší pojištění, pokud rok nebo dva nemají škody, a jsou naštvaní, že za pojistné nic nedostali. To je samozřejmě ohnuté vnímání zabezpečení a jistoty. Místo vědomí, že si platí to, že je v nouzi někdo podrží a zachrání živobytí a podnikání, řeší rychlý výsledek. Tak samozřejmě pojištění nefunguje. A pokud má navíc souseda, který do svého individuálního pojištění nedal nic, a od státu dostane i tak kompenzaci, samozřejmě to vede k ještě větším úvahám, zda do pojištění dál investovat.
Pokud by stát omezil kompenzace, motivace klientů ke komerčnímu pojištění by se rozhodně dle mého názoru zvýšila. Rád bych, aby klienti začali chápat, že pojištění je jedním ze základních pilířů řízení rizik a jistota pojištění jim pomáhá v rozvoji podnikání a aby nespoléhali na náhodu a stát. V jiných oblastech mimo zemědělství, ve kterých jsem se pohyboval 20 let, klienti takto již ve velké míře uvažují – tam s kompenzacemi počítat nemohou. Neřeší se, zda se pojistit nebo ne, ale za jakých podmínek. Je společným úkolem tento přístup začít prosazovat a investovat do osvěty. Ideálně hlavně stát by takové myšlení měl podporovat i v ekonomickém zájmu.
Jak ale tedy motivovat zemědělce, aby pojištění nezanedbávali, když řada iniciativ vlády jim slibuje v podstatě bezpodmínečnou pomoc v případě velkých škod, jako jsou například povodně, mrazy nebo nedávná hrozba zavlečené epidemie kulhavky a slintavky mezi dobytkem?
Státní podpora musí být pevněji vázána právě na individuální odpovědnost každého podnikatele v zemědělství, jeho práci s riziky a jeho pojištění. Příklady z jiných států, jako třeba z Rakouska, ukazují, že funkční model PPP má jednoznačné přednosti, jako například předem zakalkulované náklady státu. Systém se etabloval a osvědčil už ve velkých zemědělských zemích.
Jde o to každého farmáře finančně zainteresovat na případných pozdějších plněních. Další variantou by mohla být povinnost uzavřít si pojištění alespoň v nějaké míře (jako je tomu například u povinně smluvních pojištění – povinné ručení, úpadky cestovních kanceláří apod.), čímž by se razantně zvýšila propojištěnost, což by mělo pozitivní vliv na ceny, a stát by ještě ušetřil obrovské prostředky na kompenzace.
Mohlo by vás zajímat: Česko čeká letos růst HDP o 2 %. Inflace bude o půl procenta vyšší než loni
Sám říkáte, že pro zdravý rozvoj zemědělství i jeho pojištění je zapotřebí všestranné konstruktivní komunikace mezi zainteresovanými subjekty. Mezitím jsme byli svědky spíše protestů, nespokojenosti producentů a hádek, kdo může za vysoké ceny másla nebo pečiva. Stát zase hlasitě slibuje dotace, kompenzace, příspěvky. Jak se v této situaci může pojišťovnictví prosadit jako platný člen této diskuse, která je někdy i předvolební kampaní?
Toto je asi nejtěžší zadání. My pojistitelé musíme vystupovat jednotně jako nezávislý, stabilní hráč a odborný expert, zejména prostřednictvím České asociace pojišťoven, a snažit se o potřebnou osvětu: ostatní zúčastněné informovat o naší roli, užitečnosti pojištění, ale také se aktivně zapojit do diskuse se státem a zemědělským sektorem a vyjednat společný postup a jasná pravidla. Souvisí to s tím, aby stát efektivně navázal svoji pomoc na individuální odpovědnost každého farmáře. Tímto směrem se musíme zaměřit.
S jakými cíli vstupujete na půdu zemědělského pojištění do Agra? Co by vaše mise měla splnit
Osobně bych chtěl využít komplexních znalostí v oblasti pojištění, řízení rizik a klientské zkušenosti. Jako pojišťovna si chceme zachovat lidskou tvář, osobní přístup ale zároveň být moderní a stabilní firmou, která bude první volbou pro většinu klientů v ČR v oblasti zemědělského pojištění. Chceme znát naše klienty osobně, naslouchat jejich potřebám, krýt jim záda, a současně pomáhat v rozvoji celého zemědělského sektoru. A zároveň bych jako zástupce specializovaného hráče chtěl hlasitěji formulovat naši vizi popsanou v předchozí odpovědi v komunikaci se státem.
Mohlo by vás zajímat: Podcast: V D.A.S. propojujeme právo, empatii a inovace
A na závěr jedna otázka, čím se liší vedení zemědělské pojišťovny od předchozích působišť?
Myslím, že asi povinnou výbavou v autě, protože nejdůležitější jsou pro mě holínky, oblečení do každého počasí včetně deště a větru, a ochranná obuv. Jsem častěji než kdy dříve v terénu, u klientů na farmách po celé ČR. Občas to vyjde, že jsem jeden den v obleku na konferenci a druhý den již v kravíně nebo na poli. Prostě od bílých límečků k holínkám… a pro dobrou náladu pří mých cestách mám nově v autě na seznamu preferovaných stanic Country rádio.
Děkuji Vám za rozhovor.
Komentáře
Přidat komentář