Klimatická změna přivodila „otevírání“ Arktidy tím, že vznikají nové lodní a obchodní trasy. Ekonomický a strategický potenciál tohoto regionu roste. Ale také je zde potenciál pro environmentální rizika a geopolitické napětí. To narušuje spolupráci a správu i řízení a vytváří nová rizika nebo stávající rizika významně mění.
Mohlo by vás zajímat: Nové povinné ručení 2024 a sedm nejčastějších omylů
Potenciální dopady jsou vymezeny následovně:
- poptávka po pojištění týkající se ekonomických aktivit v regionu Arktidy pravděpodobně poroste (obchod – námořní pojištění, rybářství, těžba, turistika atd.),
- ekonomické a geopolitické nejistoty přinášejí strategická a reputační rizika,
- potenciál pro narušení podnikatelských aktivit v regionu, včetně jeho druhotných účinků na globální dodavatelské řetězce, se zvyšuje,
- otevírání Arktidy a tání permafrostu (trvale zmrzlá půda) zvyšuje environmentální rizika, jež by mohla mít dopady na majetek a speciální typy podnikání. Znečištění by mohlo aktivovat odpovědnostní pojištění,
- uvolnění a migrace patogenů (živých původců nemoci – bakterie, vir, hniloba), dříve zamrzlých v ledu a permafrostu, by mohla být zdrojem nových epidemií/pandemií,
- spolupráce mezi osmi členy Arktické rady byla přerušena, což vyvolává správní, regulatorní a právní nejistoty. To bude mít vliv také na regulatorní rámec týkající se pojištěných osob a pojistitelů,
- možnost vojenského konfliktu v regionu vzrostla. Mění se tím krajina rizik pro entity, jež jsou v regionu aktivní a také pro jejich pojistitele.
Mohlo by vás zajímat: Tenistka Karolína Muchová: S Directem nás spojily hodnoty a nadační aktivity
Klimatická změna a Arktida
Vedle výše uvedených hlavních dopadů autoři zprávy specifikují některé problémy podrobněji. Arktický oceán a přilehlé oblasti (severně od severního polárního kruhu – na konci roku 2022 byl severní polární kruh na 66°33′49″ severní šířky) se oteplují dvakrát až třikrát rychleji než zbytek zeměkoule. Na základě toho ledová pokrývka Arktického oceánu taje a stává se méně stálou a více prostupnou. To vede k otevírání nových kratších lodních tras a příležitostí pro turistiku. Marketing, zaměřený výhradně na cesty lodí k Severnímu pólu, se již provádí. Otevírání Arktidy představuje rovněž nové příležitosti pro těžbu (kovů, ropy a plynu) a rybářství.
Arktická rizika
Všeobecně panuje shoda na tom, že otevírání Arktidy přináší též mnohé problémy a nejistoty. Například větší ekonomická konkurenceschopnost arktických lodních tras oproti tradičním lodním trasám není jistá. Vzhledem k nástupu závazků v oblasti udržitelnosti a vzhledem k mnoha regulatorním opatřením je sporná i hodnota (ekonomický přínos) těžby (kovů) a rozvoj průmyslu fosilních paliv.
Dochází i k rychlým environmentálním změnám. Rostoucí teplota vede k uvolňování metanu a jiných skleníkových plynů, jež byly dříve vázány v půdě a ledu, čímž se dále urychluje globální oteplování. Tání mořské ledové pokrývky a permafrostu ohrožuje základy budov v regionu a vůbec existenci či živobytí. Arktická populace již totiž skutečně registruje, že začínají mizet zdroje potravy z moře i ze zvěřiny a že se jejich domy hroutí.
Mohlo by vás zajímat: Tenistka Karolína Muchová: S Directem nás spojily hodnoty a nadační aktivity
Rizikový profil řady aktivit v regionu se bude měnit, jak bude teplota dále vzrůstat. K dopadům patří zvyšování hladiny moře, které ohrozí osídlení a průmyslová zařízení. Mohou být rovněž odhaleny a rozptýleny toxické odpady, které zde byly uskladněny v předchozích dekádách v rámci vojenských, těžebních a jiných „dobrodružství“. Tající led a rozmrazující se permafrost mohou vést k uvolnění infekčních patogenů, tj. nových zdrojů potenciálních epidemií a pandemií. Další hrozbou jsou ničivé požáry a vlny veder a jejich vliv na kvalitu půdy a potravy. To může také změnit skladbu arktických lesů, jež by se mohly stát méně odolnými.
Strategická soutěž a mezery v governance (správě a řízení)
Trend zvyšování environmentálních a ekonomických rizik je spojen se strategickými zájmy a vojenskými ambicemi osmi národů (států) s pobřežím u Arktického moře. Jde o Norsko, Švédsko, Finsko, Rusko, USA, Kanadu, Dánsko a Island. Například Rusko považuje tání ledu v Arktidě za hrozbu pro obranu. Některé státy jsou v regionu vojensky přítomny a mají zde vybudovánu infrastrukturu. S ohledem na invazi Ruska na Ukrajinu vzrostlo v tomto regionu riziko konfliktu. To se časově shoduje s integrací Finska (přijato v dubnu 2023) a Švédska (není dokončena ratifikace) do NATO. Arktická rada (dále jen „Rada“) je orgán pro správu a řízení v regionu, v níž je zastoupeno osm výše uvedených států. Všechna rozhodnutí a stanoviska této Rady vyžadují souhlas všech osmi států. Rusko předsedá Radě v období 2022–2023. Po invazi Ruska na Ukrajinu ostatních sedm členských států deklarovalo přerušení vztahů s Ruskem v Radě.
Mohlo by vás zajímat: Spočítáno! Důchodový věk a doba strávená v penzi dle nového návrhu
Rozhodování je tudíž odloženo či dáno k ledu, což blokuje společné úsilí v oblasti výzkumu, monitorování životního prostředí a vytváření společných standardů pro lodní dopravu a rozvoj odvětví ropy a zemního plynu. Současný nárůst problémů souvisejících s ekonomickými zájmy i environmentální změnou a rostoucí geopolitické napětí činí z Arktidy semeniště nově vznikajících rizik. Taktéž se vytváří potenciál k akumulaci rizika.
Komentáře
Přidat komentář