Co zahrnuje pojem blackout[1]
Případný nadregionální výpadek elektřiny, infrastruktury a dodávek (blackout) je ve veřejné debatě často redukován na pouhý výpadek elektrické energie. Nicméně to, co je ve skutečnosti v sázce, zůstává z velké části nevysvětleno: nadregionální selhání elektřiny, infrastruktury a dodávek by uvrhlo naši moderní společnost do chaosu během několika minut.
Telekomunikace, logistika, zásobování pitnou vodou – vše selhává a restart je zdlouhavý a plný překážek, jak ukázal například nedávný výpadek proudu na pátém největším letišti světa Heathrow. Neobvykle dlouhá odstávka byla způsobena především očekávanými zpožděními při restartu IT a bezpečnostních systémů. Namísto jasné komunikace se však často o těchto skutečnostech mlčí.
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Daňhel: Nastolí Draghiho drakonický report éru zdravého rozumu?
Falešné jistoty kvůli nedostatečné komunikaci o zabezpečení
Lidé jsou od základu nepřesní v realistickém hodnocení sice vzácných ale katastrofických rizik. O to fatálnější je, když jsou průzkumy prováděny bez jasného kontextu a jsou prezentovány výsledky, které vyvolávají dojem, že většina Rakušanů je na výpadek připravena. To však má s realitou jen málo společného. V Rakousku navíc chybí národní strategie pro přípravu a zvládnutí blackoutu. Bez společného pochopení situace zůstanou jakákoli preventivní opatření nesystematická – a obyvatelstvo nebude mít jasno o skutečném rozsahu hrozby.
Rostoucí zranitelnost je ignorována
Technologická závislost a rostoucí složitost infrastruktur činí Rakušany zranitelnými jako nikdy předtím. Kromě toho dochází k nárůstu extrémních povětrnostních jevů, riziku sabotáží nebo kybernetických útoků. I když existuje široký politický konsenzus ohledně potřeby vojenského přezbrojení, mnoho osob s rozhodovací pravomocí si zjevně neuvědomuje, že obranné a bezpečnostní akceschopnosti lze dosáhnout pouze tehdy, bude-li k dispozici odpovídající základ: robustní struktury dodávek a zásobování, a k tomu i odolné, tj. soběstačné obyvatelstvo, které se dokáže vypořádat i s překvapeními a závažnými přerušeními v zásobování.
Nedávná narušení dodavatelských řetězců měla být varováním, ale poučení jsme si z nich nevzali. Rozsáhlý výpadek proudu by vedl ke kolapsu dodavatelského řetězce během několika hodin – a systém jednoduše znovu hned nenaskočí, jakmile se napájení obnoví. Naopak, skutečná krize začíná teprve tehdy, když se znovu rozsvítí světla, protože pak musí být zásobování, výroba a logistika nejprve pracně synchronizovány a obnoveny.
Mohlo by vás zajímat: Aleš Michl převzal mezinárodní ocenění pro nejlepšího guvernéra světa
Svíčky místo krizového povědomí – nebezpečný omyl
Podle zmiňovaného průzkumu EY má mnoho lidí doma svíčky a pár zásob. Domnívat se však, že o to již bylo postaráno, by bylo mylné. V případě výpadku proudu svíčky dokonce zvyšují riziko požáru – a pokud selže tísňové volání a přívod vody, stává se to život ohrožujícím rizikem. Předpokládaná "připravenost" je založena na falešném pocitu bezpečí. Rozhodující je, zda se o sebe dokáže postarat dostatek lidí po dobu alespoň 14 dní, aby se po výpadku proudu vrátili do práce a co nejrychleji obnovili základní dodávky zpět do obvyklého chodu. Studie ukazují, že by to dnes dokázal jen zlomek domácností. Ale: když mají lidé problém doma, chodí vůbec do práce? To může rychle vést k začarovanému kruhu s vážnými následky. Jen velmi málo z nás si skutečně uvědomuje, jak tenká je to hranice, když nefungují dodávky a jaké škody zde hrozí.
Zkušenosti z krizových projektů ukazují, že může trvat až dva týdny, než se výroba, logistika a obchod znovu rozběhnou do bodu, kdy je po rozsáhlém a déletrvajícím výpadku proudu možné nouzové zásobování. A to pouze v případě, že předtím došlo k dohodě ohledně potřebných opatření a ta byla přijata. To je však přesně to, co mnoho průzkumů nedotazuje – a v praxi se nedostatečně implementuje.
Koneckonců, v roce 2024 zveřejnily rakouské úřady společně se Společností pro krizovou prevenci směrnici pro podniky a zaměstnance, aby lépe informovali o preventivních opatřeních. Ale i zde zůstala realizace mimo hlavní zájem všech zúčastněných. Jak se často stává, aktivně se jedná prakticky teprve tehdy, když je příliš pozdě a následuje zlé probuzení. Pojišťovnictví zná tento vzorec až příliš dobře.
Už žádné lakování na růžovo – uznejte realitu a jednejte!
Nesmí se již zastírat realita a prodávat symbolická opatření jako dostatečná. Nikdo nemůže vyloučit možnost výpadku – a rizika se stále zvyšují kvůli současné evropské energetické politice, rostoucí složitosti nebo bezpečnostnímu napětí. Nesystémová restrukturalizace dodávek energie s sebou sama o sobě nese dostatek rizik, která jsou jako taková vnímána jen zřídka. Minulost však ukazuje, že ti, kteří ignorují realitu, budou dohnáni důsledky. Je čas zaměřit se na těch 20 % nejefektivnějších aktivit v plánování zabezpečení, které nám zajistí 80 % úspěchu.
Mohlo by vás zajímat: Česko čeká letos růst HDP o 2 %. Inflace bude o půl procenta vyšší než loni
Jak je na tom Česko?
Česko se na možný blackout připravuje komplexním způsobem, který zahrnuje právní, technická, organizační i preventivní opatření. Systémová ochrana zahrnuje strategické krizové plány pro extrémní situace, modernizaci přenosové sítě, optimalizaci kapacitních mechanismů a dostatečné zásoby záložních generátorů, které chrání kritickou infrastrukturu, jako jsou nemocnice, elektrárny nebo vodárny. Důležitou součástí příprav jsou také pravidelná cvičení a reálné simulace výpadků, které prověřují fungování nouzových systémů v praxi.
Podle výsledků testů a cvičení, například v Temelíně nebo velkých městech typu Prahy a Brna, bylo ověřeno, že technické záložní systémy, jako jsou dieselagregáty nebo ostrovní provozy, a spolupráce krizových složek skutečně fungují. Z každé simulace vyplynuly praktické zkušenosti a doporučení pro zlepšení. Otázkou však zůstává: obstáli bychom stejně dobře i v případě skutečného, rozsáhlého blackoutu? Jsme skutečně připraveni – nejen na papíře, ale i v realitě?
[1] Herbert Saurugg je odborníkem na blackouty a krizovou prevenci a prezidentem Společnosti pro krizovou prevenci. Provozuje odborný blog, je lektorem, odborným autorem a podporuje instituce, organizace a firmy v otázkách bezpečnosti.
Komentáře
Přidat komentář