„Každoročně registrujeme pojistné události způsobené tím, že se oheň z vypalované trávy nekontrolovaně rozšíří a zachvátí i stavby na pozemku, například stodoly nebo seníky,“ říká Jaroslav Král, ředitel odboru řízení produktů neživotního pojištění ČSOB Pojišťovny. „Vzniklé škody sice zpravidla nebývají vysoké, pokud se však oheň přenese i na dům, mohou jít do několika milionů korun. Navíc při hašení požárů dochází běžně také k úrazům – popálení nebo nadýchání kouře – a zaznamenali jsme už bohužel i smrtelný případ,“ dodává Král.
Na vypalování trávy pamatuje kvůli možným bezpečnostním rizikům a ekologickým škodám hned několik zákonů, především zákon o požární ochraně, zákon o ochraně přírody a zákon o ochraně ovzduší. Za porušení zákazu hrozí podle zákona o požární ochraně fyzické osobě pokuta až 25 000 korun, právnické osoby a podnikatelé se mohou dočkat pokuty ještě podstatně vyšší – až půl milionu korun. Právnické osoby a podnikatelé mohou být navíc sankcionováni za nesplnění povinnosti nahlásit každé spalování hořlavých látek na volném prostranství předem územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje. Pálení odpadů a starého listí či trávy upravují i obecně závazné vyhlášky některých obcí.
I přesto musí hasiči každým rokem zasahovat při stovkách požárů, které s vypalováním staré trávy souvisí. Jen za loňský rok vzniklo podle statistické ročenky Hasičského záchranného sboru ČR v důsledku zakládání ohňů v přírodě a vypalování trávy 365 požárů se škodou téměř 24 milionů korun. Při těchto požárech bylo navíc 16 lidí zraněno a jeden člověk uhořel. Od roku 2001 bylo takovýchto požárů celkově téměř čtyři tisíce a škody při nich se vyšplhaly na téměř 150 milionů korun, vyžádaly si ale také 225 zranění a 28 životů.
Pramen: statistické ročenky Hasičské záchranné služby ČR
Komentáře
Přidat komentář