Dokud si totiž problém interního podvodu firmy otevřeně nepřiznají a nezačnou ho řešit, nebude jejich snaha o úsporný a efektivní provoz firmy úspěšná.
Je naprosto jasné, že doposud tolerovaná a utajovaná součást nákladů: podvody, krádeže, zneužívání firemních zdrojů vlastními zaměstnanci, se nyní projevuje bolestněji než kdy jindy a může být pro některé společnosti doslova fatální.
Převody peněz na vlastní konta
Když někdo zaslechne slovo interní podvod, vybaví se mu nejspíš zahraniční kauzy typu Société Générale, Paramalat či Volkswagen. Ovšem interní podvod už dávno není problémem zahraničních firem, ale dělá vrásky šéfům většiny českých firem.
Tyto podvody se dějí denně. Jde o rozkrádání majetku, zneužívání znalostí a pravomocí k získání úvěru nebo dokonce k převodu firemních peněz na vlastní konto, nadhodnocené či falešné fakturace, ovlivňování systému bonusů a benefitů…
Interní podvod má neskutečné množství podob, které narůstají spolu s velikostí a složitostí firmy.
(Vzpomeňte si na případ z jedné nejmenované pojišťovny, kde si likvidátorka pravidelně posílala část peněz z likvidací na své vlastní konto. Možná by to tak dělala až do důchodu, kdyby ji nejmenovali do vyšší funkce. Poté, co do ní nastoupila, se na její dlouholeté podvody konečně přišlo- ovšem jenom náhodou- pozn.red.).
Obětí podvodů je 61 procent českých firem!
Podle celosvětového průzkumu hospodářské kriminality, který připravuje poradenská společnost PricewaterhouseCoopers (PwC), se 61 procent (!) českých společností stalo za poslední dva roky obětí interního podvodu, při němž každé z firem vznikla průměrná ztráta 35 milionů korun.
Ačkoli tato statistika se podle Kateřiny Halásek Dosedělové, manažerky oddělení forenzních služeb PwC, blíží realitě, stále musíme počítat s firmami, které interní podvod nikdy neodhalily nebo se ho bojí přiznat sobě i navenek.
Bez jasné identifikace problému však nemůžeme přikročit k jeho řešení. Je alarmující, že pouze 15 procent firem, které se staly obětí vnitřního podvodu, počítá s něčím podobným i v budoucnu. Třetina z nich ani neuvažuje o podniknutí jakýchkoli preventivních kroků. „To je v době ekonomické krize dvojnásob ošidné,“ zdůrazňuje Dosedělová. „Historie nám totiž jasně ukazuje, že v každém období hospodářského útlumu počet interních podvodů významně roste.“
Motivy podvodů
„Podvod má tři klíčové elementy,“ říká Dosedělová. „Prvním je příležitost - nejčastěji ve formě špatně fungujícího kontrolní prostředí, dále motiv - například nespokojenost s finanční situací a třetím je schopnost odůvodnění si neboli hledání obhajoby před společností i vlastním svědomím.“ Ekonomická krize a s ní spojené utahování opasků nahrává především posledním dvěma elementům. Mnohem častěji začínají lidé spatřovat v interním podvodu řešení své finanční situace. Vedení firem navíc ve snaze ušetřit mnohdy seškrtává pracovní místa, což vede ke kumulaci pravomocí zbylých zaměstnanců, ztrátě kontroly nad nimi a tím posílení zbývajícího elementu - příležitosti. Rýsuje se tak dokonalý trojúhelník interního podvodu.
Jak bojovat s podvody, za nimiž stojí vlastní zaměstnanci
Jak proti tomuto fenoménu bojovat?
Předseda Komise pro bankovní a finanční bezpečnost České bankovní asociace Petr Barák říká: „Žádné zabezpečení nemůže stoprocentně zabránit podvodu, ať už v privátní či státní sféře, finančních či nefinančních institucích.“ Odpovědí je především firemní kultura, prostředí, v němž nebudou bujet ony zmíněné elementy motivu a sebezdůvodnění. Prvotně se musíme snažit nejen o to, aby byl podvod odhalen, nýbrž aby k němu nikdy nedošlo.
Na cestě k tomuto cíli je klíčová výchova zaměstnanců. Smysl pro poctivost a loajalitu je nutno kombinovat s povědomím o problému interního podvodu. Dát všem pracovníkům jasně najevo, že se firma o tuto oblast velmi živě zajímá. Ve velkých společnostech existuje celá řada pracovišť zabývajících se problematikou podvodů: interní audit, pracoviště bezpečnosti, compliance, rizik...
Jak ale říká Barák, pouze mít je nestačí: „Vedení musí o jejich existenci, nutnosti a funkci jasně informovat zaměstnance. Pokud se ve firmě už léta o problému interního podvodu nehovořilo, mohou zaměstnanci získat dojem, že jejich vlastní podvod není ničím závažným a že jim snadno projde.“
Prevence interního podvodu
Prevence interního podvodu musí začít už při výběru zaměstnanců - zasahuje tedy i do oblasti personalistiky, pokračuje budováním vztahu k firmě (podle PwC uvedla více než třetina společností jako důvod interního podvodu nízkou loajalitu vůči značce) a výchovou zaměstnance.
Žádná výchova se přitom neobejde bez dobrých i špatných příkladů. „Firma se nesmí bát ukázat na viníka a říci: `Propustili jsme ho, podali na něj trestní oznámení, neodpustíme mu ani haléř.` Tvrdost je nezbytná,“ upozorňuje Barák. Vždyť 56 procent firem není v současnosti schopno vymoci sebemenší náhradu způsobené škody.
Vynalézavost pachatelů je obrovská a překotný technologický rozvoj jim jenom nahrává. Technologie, které byly ještě před pěti lety naprosto nedostupné, lze dnes snadno použít. Ještě donedávna spolehlivá zabezpečení jsou úspěšně napadána. Nové způsoby útoků se díky informační síti popularizují a šíří do celého světa. Za této situace je životně důležité neustálé vzdělávání a výměna zkušeností.
Jenom tak lze snížit rizika a dopady podvodů na minimum.
Seminář na téma interních podvodů
Přední odborníci v oblasti forenzních služeb a bezpečnosti se 10. června sejdou v hotelu Yasmin, aby přednášeli a diskutovali na téma vnitřní hospodářské kriminality.
Poučení a možnost výměny zkušeností tu najdou nejen pracovníci auditu, bezpečnosti, compliance či právních oddělení, ale všichni ti, kteří chtějí zlepšit své schopnosti v boji s interním podvodem. Na účastníky čekají kromě poučného semináře i estetické a gastronomické zážitky v prostředí jednoho z nejlepších hotelů v Praze. Organizátor akce - společnost SmithNovak o semináři informuje na svých webových stránkách www.smithnovak.com.
Dagmar Šístková
Komentáře
Přidat komentář