Po dlouhé a tuhé zimě se každý z nás rád vyhřívá na sluníčku a užívá si tepla. Ale napříč Evropou v tuto chvíli už zaznívá alarm, týkající se možného široce rozšířeného nedostatku vody. Rostoucí teploty a nedostatek dešťů přinášejí sucho a to je narůstající problém, který je navíc nákladný.
Ze studie, kterou vypracovala Evropská komise, vyplývá, že sucha v Evropě přišly za posledních 30 let ekonomiku na 100 miliard eur.
Vážná sucha, která v roce 2003 postihla centrální a západní Evropu, byla příčinou odhadovaných škod, které přesáhly 12 miliard eur.
Zemědělství a průmysl v jižním Španělsku a Portugalsku postihla velká sucha v roce 2004. Francie a Spojené království sužovaly podobné problémy v roce 2006.
Také tento rok zaznívá varování před velkým suchem. Úředníci švýcarského kantonu v Curychu tvrdí, že letos čelí nejhoršímu suchu od roku 1864. Na východě a severu Nizozemska byly dokonce zrušeny veletrhy. Důvod? Nebezpečí požáru…
Letos uplyne 35 let od velkého sucha v roce 1976, kdy platila omezení na odběr vody v Anglii a Walesu jak pro podnikatele, tak pro domácnosti.
Letošní jaro bylo nejsušší za posledních sto let. V šesti z deseti vodních nádrží ve Francii se hladina vody drží pod normálem. Je pravděpodobné, že zemědělské zavlažování bude podléhat kontrole.
Evropská komise dává najevo znepokojení
Ve své aktuální třetí zprávě, věnované problému sucha v Evropě a zveřejněné letos v dubnu Evropská komise uvedla, že problémy s nedostatkem vody se budou zvětšovat. Tedy pokud dojde k růstu teplot v důsledku klimatických změn. „Nedostatek vody již není problémem jen několika málo regionů, ale znepokojuje to všech 500 miliónů Evropanů,“ konstatuje se ve zprávě.
V analýze, kterou zveřejnil Alexandros Georgiadis, člen společnosti Aon Benfield, se hovoří o růstu teplot na evropském kontinentu od roku 1990 do roku 2100 v rozmezí od 2,0 do 6,3 stupňů Celsia.
"Následkem změny klimatu v celé Evropě lze očekávat mnohem častěji horká léta s následným zvýšením vlny veder, a méně časté chladné zimy," tvrdí Georgiadis a dodává: "Oteplení v jižní Evropě v kombinaci s nižším objemem srážek může mít vážné následky v podobě častějších období sucha, zvýšeného rizika požárů a nižší dostupnosti pitné vody z povrchových zdrojů."
Voda nebude v budoucnosti zadarmo
Kromě zřejmých a dobře zdokumentovaných dopadů sucha na zemědělství může nedostatek vody postihnout ekonomiku i jinými způsoby. Odborník pro vodní hospodářství Henny van Lanen tvrdí, že sucho může mít velké následky pro odvětví energetiky.
"Pokud by měly vodní elektrárny ve Skandinávii a střední Evropě v horských oblastech trpět nedostatkem vody, vzniknou nejen krátkodobé problémy, ale následkem by byly i dlouhodobé důsledky. Šlo by o emise oxidu uhlíku, vytvořené náhradními zdroji energie," vysvětlil.
Dalším problémem jsou nízké hladiny řek, které jsou příčinou nefungující navigace. Například v roce 2003 sucho znemožnilo proplouvat řekou Rýn. Čekací doby u zdymadel jiných evropských řek se prodloužily vzhledem k poklesu jejich hladin..
Sucho může způsobit rovněž škody na majetku. Ve Francii v roce 2003 způsobilo sesychání půdy škody na budovách ve výši 500 miliónů eur.
Van Lanen zdůraznil, že je nutné přijmout další opatření na ochranu vodních zdrojů.
Cena vody roste napříč celou Evropou, mnohem víc se začíná využívat měření její spotřeby. „Stanovit si priority ve využívání vody a také územní plánování bude stále důležitější, aby si podniky a zemědělské firmy více uvědomovaly cenu vody, "říká Van Lanen a dodává:. "Lidem je třeba připomínat, že voda nebude v budoucnosti zdarma."
Lloyd´s
Komentáře
Přidat komentář