Obavy z budoucnosti sílí
Největší bariérou pro založení rodiny dnes nejsou samotné finance. Ve Velkém průzkumu rodin UNIQA více než polovina (60 %) bezdětných respondentů uvedla, že se nejvíce obává toho, do jakého světa by děti přivedla. Finanční situace se mezi překážkami objevila na třetím místě (48 %), nedostupnost bydlení pak na šestém (35 %).
„Průzkum ukázal, že porodnost není jen ekonomické téma. Vedle financí hraje stále větší roli psychická pohoda, pocit stability nebo obavy z budoucnosti. Mladí lidé dnes často řeší nejen to, zda si dítě mohou dovolit, ale také zda zvládnou být dobrými rodiči a do jakého prostředí děti přivedou,“ říká Rastislav Havran, generální ředitel UNIQA pro Českou republiku a Slovensko.
Mohlo by vás zajímat: Financování InsurTech z USA se mění. Méně obchodů, větší tickety
Touha po dítěti s věkem postupně klesá, zajímavý zlom ale přichází u lidí mezi 41 a 45 lety. Až 77 % respondentů v této věkové skupině uvedlo, že by rodinu založili ihned. Po 45. roce věku však zájem o založení rodiny výrazně klesá.
„Bezdětné páry do 34 let brzdí hlavně touha po svobodě a zážitcích, vedle praktických překážek jako jsou finance, bydlení nebo kariéra. Po pětatřicítce tyto obavy ustupují do pozadí – místo nich přichází otázka, do jakého světa by dítě přivedly. Více než polovina z bezdětných párů mezi 35 a 45 rokem o dítě přesto usiluje. Jednu pochybnost mají všichni bezdětní společnou: každý čtvrtý bez ohledu na věk nebo pohlaví si není jistý, zda má po boku toho správného partnera," uvádí Prokop Vejda, analytik agentury NMS.
Velkou roli v rozhodování hraje duševní pohoda
Rozhodování o rodičovství stále více souvisí také s duševním zdravím. Dva z pěti lidí, kteří sice mají partnera či partnerku a dosud děti nemají, se obávají, že by nebyli dobrými rodiči. Jako důvod uvádí 22 % z nich současný psychický stav, dalších 17 % uvedlo strach ze selhání ve výchově, a 16 % respondentů se obává opakování vlastních rodinných traumat nebo nedostatečných vzorů z dětství.
Vedle finanční stability a bydlení lidé stále více zdůrazňují také potřebu psychické pohody a podpory okolí. Za důležité pro založení rodiny považují například možnost sladit péči o dítě s prací, dostupnost péče o děti nebo pomoc širší rodiny.
„Rodičovství je velmi specifická disciplína. Nejsou k ní přesné návody, a navíc každé dítě potřebuje jiný přístup. Je proto úplně normální, že si někdy nevíme rady. Pomáhá nebýt na to sami a poradit se s příbuznými, přáteli či s odborníky například na naší Rodičovské lince,“ říká Kateřina Lišková, vedoucí preventivě-poradenského centra Linky bezpečí, při které existuje i specializovaná pomoc pro rodiče.
Nadační fond UNIQA se kromě projektů s Linkou bezpečí chystá podpořit i terapie a koučink pro rodiče dětí s vážným zdravotním hendikepem. „V UNIQA pomáháme rodinám zvládat situace, které život přináší. Tam, kde nemůžeme pomoci my, se snažíme podporovat organizace, které to dokážou. Vznikem Nadačního fondu UNIQA jsme vytvořili stabilní rámec pro systematickou podporu rodin v oblastech, kde data i zkušenost z terénu ukazují největší potřebu,“ vysvětluje Rastislav Havran poslání Nadačního fondu UNIQA.
Mohlo by vás zajímat: Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2025: Jak ČNB hodnotí pojišťovny?
Prarodiče jako záchrana
Významnou roli podle průzkumu stále hrají také prarodiče. Třetina respondentů považuje jejich pomoc za důležitou podmínku fungování rodiny a většina lidí očekává, že se budou do péče o vnoučata zapojovat alespoň několikrát měsíčně.
Prarodiče přitom často uvádějí, že toho pro svá vnoučata dělají více, než si myslí generace současných rodičů. Současně mají vyšší očekávání sami od sebe ohledně toho, co všechno by měli pro vnoučata dělat. Každý čtvrtý prarodič navíc přiznává, že je péče o vnoučata vyčerpávající.
„Z průzkumu vyplývá, že rodiny dnes potřebují mnohem širší pocit jistoty než jen finanční stabilitu. Lidé hledají podporu a předvídatelnost. I proto v UNIQA propojujeme data z tohoto průzkumu s konkrétními řešeními – od ochrany bydlení a finanční stability až po podporu duševního zdraví a péči o nesoběstačné členy rodiny,“ dodává Rastislav Havran.
Mohlo by vás zajímat: Pojištění právní ochrany ve Švýcarsku na vzestupu
Poznámka:
Velký průzkum rodin, druhý ročník sociologického výzkumu života českých a slovenských rodin, realizovala agentura NMS v Česku a na Slovensku v březnu a dubnu 2026 na reprezentativním vzorku 1000 respondentů z každé země.
Komentáře
Přidat komentář