Ke konci roku 2025 vykonávala ČNB dohled nad 21 tuzemskými pojišťovnami[1] a jednou zajišťovnou. V omezeném rozsahu též dohlížela na činnost 19 poboček zahraničních pojišťoven, jež měly sídlo v některé z členských zemí EHP, a dále na přeshraniční nabízení pojištění spotřebitelům na území ČR zahraničními pojišťovnami na základě svobody dočasně poskytovat služby. Počet tuzemských pojišťoven se snížil o dvě. Svou činnost ukončila Servisní pojišťovna, a.s.[2], a společnost Credendo – Short-Term EU Risks úvěrová pojišťovna, a.s., se po přeměně transformovala do české pobočky belgické pojišťovny Credendo – Short-Term Non-EU Risks SA.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Pojištění musí stát na realitě, ne ideologii
ČNB se v roce 2025 v rámci procesu přezkumu a kontroly pojišťoven (SRP)[3] soustředila na analýzy rizikového profilu pojišťoven, na monitoring jejich finanční situace a výkonnosti, na hodnocení kapitálové pozice a na dodržování pravidel odborné péče a ochrany spotřebitele. ČNB přitom posuzovala také nastavení a kvalitu řídicího a kontrolního systému pojišťoven, zejména robustnost nastavení systémů řízení rizik a kapitálu. Mezi standardní dohledové nástroje rovněž patřila analýza zpráv ORSA[4], ve kterých pojišťovny předkládaly ČNB svá vlastní posouzení rizik a kapitálu. Pojišťovny s významným podílem na trhu rovněž zpracovávaly zprávy pojistněmatematické funkce (AFR[5]).
Vzhledem k přetrvávajícím globálním ekonomickým a geopolitickým nejistotám věnovala ČNB nadále zvýšenou pozornost jejich dopadům na bilanci pojišťoven, včetně vlivu na kapitálové pozice, a to i přes určitou stabilizaci vývoje makroekonomického prostředí oproti turbulentnímu období předchozích let (zejména díky poklesu inflace a s tím spojeným optimismem na finančních trzích). V průběhu roku 2025 ČNB rovněž sledovala a analyzovala dopady poklesu úrokových sazeb, a to z hlediska změn finančních a kapitálových pozic pojišťoven, změn v jejich investičních portfoliích i jejich rizikových expozic. Nejen v této souvislosti ČNB pokračovala v monitorování rizik souvisejících s kvalitou řízení souladu aktiv a závazků v pojišťovnách.
Ačkoliv v roce 2025 nedošlo, na rozdíl od předchozích období, k výskytu významných přírodních katastrof, ČNB se i tak zaměřila na rizika spojená se změnami na zajistném trhu, a to s ohledem na měnící se podmínky na trhu zajištění, kde dochází k omezení nabízeného rozsahu zajistného krytí a k zvyšování cen zajistného. Hodnotila přitom i adekvátnost a efektivitu sjednaných zajistných programů a prováděla kontroly na místě u vybraných pojišťoven.
Mohlo by vás zajímat: ČNB zvýšila úrokovou sazbu na 3,75 %. Chce předejít inflaci
Pojišťovny v roce 2025 jevily zvýšený zájem o nové obchodní příležitosti. Usilovaly o rozšiřování produktové nabídky i o expanzi na zahraniční trhy, jak poskytováním služeb bez usazení, tak zřizováním poboček. Tyto aktivity zpravidla vyžadují úpravy obchodních modelů, změny v nastavení řídicího a kontrolního systému, zejména pro oblast operačního rizika a rizika spojeného s outsourcingem, i další změny v interních procesech pojišťoven. ČNB proto dohledu nad rozvojovými aktivitami pojišťoven věnovala zvýšenou pozornost. Současně s sebou technologický vývoj, včetně rozvoje využití umělé inteligence, přináší pro finanční trhy další nové příležitosti, ale i rizika. ČNB se tudíž v uplynulém roce rovněž zabývala monitorováním dopadů technologických trendů na činnost pojišťoven, zejména z hlediska případného využití a implementace prvků AI v pojišťovnách.
Jednou z dohledových priorit ČNB v roce 2025 zůstávalo sledování vývoje v oblasti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, včetně dohledu nad naplňováním požadavků na účinný systém řízení postačitelnosti pojistného, který má zajistit trvalou splnitelnost závazků plynoucích z tohoto pojištění.
ČNB v roce 2025 posoudila IKT rizika u 13 středně velkých pojišťoven a zjistila, že tyto pojišťovny řídí IKT rizika adekvátně své velikosti a celkovému rizikovému profilu. Jejich kybernetická odolnost je přiměřená jejich velikosti, v souladu s nařízením DORA by ji však měly pravidelně ověřovat pomocí robustnějšího penetračního testování. Provozování IKT systémů středními pojišťovnami zahrnuje i využívání cloud computingu. Současně platí, že obecný nedostatek kvalifikovaných IT auditorů doléhal na střední pojišťovny více než na větší instituce.
V oblasti odborné péče a ochrany spotřebitele u pojišťoven ČNB prováděla dohledová šetření, analýzy každoročně sbíraných informací i průběžný monitoring veřejně dostupných zdrojů (včetně webových stránek pojišťoven). Jejich výstupy ukázaly na prohlubování dříve započatých trendů, kterými jsou delegování řady činností pojišťoven na externí poskytovatele, hledání nových obchodních příležitostí či zavádění automatizace do jednotlivých procesů pojišťoven, při níž pojišťovny též využívají prvky umělé inteligence. ČNB se rovněž věnovala novým distribučním kanálům a transparentnosti nabízených pojištění, zejména ve spojitosti se zvyšováním propojištěnosti (sjednání dalších pojistných produktů stávajícím klientům) a s vázaným prodejem.
V oblasti povinného ručení pojišťovny úspěšně zavedly online propojení systémů, které umožňuje předávání dat o pojistných smlouvách (zejména o vzniku a zániku pojištění odpovědnosti) mezi pojišťovnami a Českou kanceláří pojistitelů v reálném čase. Tento krok má významný dopad jak na kontrolu pojištění odpovědnosti ze strany orgánů veřejné správy, tak na uplatňování příspěvku za nepojištěné vozidlo ze strany České kanceláře pojistitelů. Digitalizace toku dat proběhla také mezi Českou kanceláří pojistitelů a Ministerstvem dopravy, které spravuje Registr silničních vozidel. Data z tohoto registru tak pojišťovny mohou využívat prostřednictvím služeb České kanceláře pojistitelů. Jejich aktivní využívání je předmětem diskuse mezi ČNB a pojišťovnami.
Mohlo by vás zajímat: Australské pojišťovnictví pod náporem živlů. Ztráty loni vyskočily o 727 %
Využívání údajů ze základních registrů veřejné správy ČNB očekává i v souvislosti s životním pojištěním a nově zavedenou povinností informovat obmyšlené osoby o právu na pojistné plnění. Pojišťovny mohou k těmto registrům přistupovat buď skrze vlastní či skupinově vyvinutý informační systém, nebo agendový informační systém České kanceláře pojistitelů. ČNB v tomto kontextu pojišťovnám mj. sdělila svá očekávání ohledně ztotožnění celého jejich pojistného kmene životního pojištění za účelem identifikace smrti pojištěné osoby a dohledávání obmyšlených osob. Komunikace probíhala i s Českou asociací pojišťoven, jež nově zavedla webový formulář, jehož prostřednictvím se veřejnost může dotázat na existenci pojistné smlouvy životního pojištění.
Souběžně ČNB k ověření aktuální praxe na pojistném trhu prováděla řadu tematických šetření vycházejících z dohledových poznatků, podání veřejnosti a iniciativ Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA). Mezi ta každoroční patřil sběr informací k implementaci produktového řízení zaměřený na produkty distribuované jak v České republice, tak i přeshraničně. Za klíčový prvek ochrany spotřebitele považuje EIOPA oblast „value for money“, tj. posuzování, zda pojistné produkty poskytují spotřebitelům přiměřenou hodnotu vzhledem k ceně, nákladům, rizikům a očekávaným přínosům. Do této oblasti proto za aktivní součinnosti ČNB směřovala řadu dohledových aktivit, včetně tvorby metodických materiálů či porovnávání produktů napříč EU.
V uplynulém roce provedla ČNB celkem 106 šetření, z nichž 50 bylo individuálních. V jejich rámci se zaměřila zejména na dodržování pravidel komunikace se zákazníky v celém životním cyklu pojistných produktů od sjednávání pojištění přes procesy likvidace pojistných událostí až po nastavení postupů pro vyřizování stížností, ale např. i na oblast řízení střetu zájmů v oblasti distribuce pojištění. Pokud jde o likvidace pojistných událostí, bylo předmětem dohledu mj. řešení majetkových škod způsobených živelními událostmi. ČNB taktéž pokračovala v posuzování nastavení produktového řízení, a to jak prostřednictvím sebehodnocení prováděného samotnými pojišťovnami či prověřením nastavení konkrétních procesů, tak i formou posuzování konkrétních produktů z hlediska jejich potenciálního dopadu na zákazníky. ČNB se v této souvislosti soustředila mj. na oblast flotilového pojištění, např. bankopojištění či pojištění elektroniky, dále na vázané produkty a na rizikové životní pojištění, zejména z pohledu přístupu pojišťoven k určitým typům lékařských diagnóz, jako jsou duševní poruchy nebo chronická onemocnění.
V šetřeních byla opakovaně posuzována rovnováha mezi mírou automatizace systémů a nezbytností individuálního přístupu ke klientovi, a to jak v oblasti komunikace, tak v rámci likvidačních procesů. ČNB zdůrazňovala potřebu zajistit, aby automatizované mechanismy umožňovaly dostatečně zohlednit individuální okolnosti jednotlivých případů. Součástí výkonu dohledu byla také šetření podání v režimu whistleblowingu, která upozorňují na možné porušování právních předpisů či interních povinností uvnitř pojišťoven. V návaznosti na všechna provedená šetření bylo ve snaze docílit dobrovolné nápravy odesláno 93 upozornění na zjištěné nedostatky a vedena jiná dohledová komunikace, např. byla sdělena očekávání ČNB ohledně naplňování regulatorních pravidel, včetně bilaterálních jednání.
Kontroly na místě odhalily zejména nedostatky v oblasti produktového řízení a v řízení kvality distribuce pojištění u přímé i flotilové distribuce. Jednalo se např. o nedostatečné zjišťování a analýzu potřeb a požadavků zákazníků či nedostatečné kontroly kvality distribuce pojistných produktů a nedostatečně transparentní informace o investiční části produktů investičního životního pojištění. ČNB při kontrolách zjistila i nedostatky v procesu vyřizování stížností, ve využití jejich věcné podstaty v rámci řízení kvality činností pojišťovny a v oblasti likvidace pojistných událostí.
Mohlo by vás zajímat: Digitální pojištění v Africe a na Blízkém východě zažívá překvapivý boom
V sektoru pojišťovnictví přijala ČNB v roce 2025 celkem 1100 podání veřejnosti. Dlouhodobě mají významné zastoupení podání týkající se pojištění odpovědnosti z provozu vozidla následovaná pojištěním majetku. Podání se nejvíce týkala likvidace pojistných událostí, dále pak sjednávání, správy a ukončování pojištění a vyřizování stížností zákazníků. Rovněž byla zastoupena podání poukazující na nevhodné nastavení pojistného produktu včetně nejednoznačné či překvapivé textace pojistných podmínek. Podání dále poukazovala na problematiku nedostatečné komunikace včetně nedostatečného zdůvodnění krácení či zamítnutí pojistného plnění.
Dopady mají stále i škody z povodní v roce 2024, kdy některé likvidace u velkých škod na domech nejsou doposud skončeny. Důvodem nespokojenosti klientů mohou být též technologická řešení určitých procesů na straně pojišťoven, např. doručování dokumentace prostřednictvím klientské zóny nebo používání aplikací pojišťovny. ČNB dále využívá údaje o vývoji stavu stížností přijatých jednotlivými pojišťovnami, které jsou součástí každoročního sběru informací o spotřebitelských trendech. Poznatky vyplývající z podání veřejnosti byly využity též při kontrolách na místě, popř. pro účely zaměření dohledových šetření.[6]
V roce 2025 zahájila ČNB s pojišťovnami dvě sankční řízení. V daném roce byla skončena pravomocně tři správní řízení. Ve dvou z nich ČNB uložila pokutu, a to Allianz pojišťovně, a.s., ve výši 3,5 mil. Kč a Slavia pojišťovně a.s. ve výši 5 mil. Kč. V jednom případě bylo správní řízení zastaveno.
[1] Mezi pojišťovny je pro účely tohoto textu zahrnuta i Česká kancelář pojistitelů, která je ČNB dohlížena pouze v omezeném rozsahu.
[2] Ke dni 1. ledna 2025 vstoupila do likvidace poté, co v roce 2024 bylo vyhověno její žádosti o odnětí povolení k činnosti. Dne 5. ledna 2026 byla pojišťovna vymazána z obchodního rejstříku.
[3] Supervisory Review Process, přezkum orgánem dohledu podle čl. 36 směrnice Solventnost II.
[4] Jedná se o vlastní posouzení rizik a kapitálu (Own Risk and Solvency Assessment), které pojišťovny a zajišťovny musí provádět v rámci druhého pilíře Solventnosti II.
[5] Actuarial Function Report.
[6] Kontroly se zaměřily mj. na (i) produktové řízení zejména v souvislosti s životním pojištěním, pojištěním schopnosti splácet úvěr a pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla, (ii) sjednávání pojištění včetně získávání a vyhodnocování požadavků, cílů a potřeb zákazníka, (iii) value for money z pohledu systému poplatků, srozumitelnost přehledu nákladů a poplatků u investičního životního pojištění, (iv) řízení kvality distribuce pojištění zejména ve vztahu k pojištění schopnosti splácet úvěr, (v) jednostranné změny smluvních ujednání, (vi) správu pojištění, (vii) likvidaci pojistných událostí, (viii) proces vyřizování stížností a (ix) obhospodařování fondů investičního životního pojištění z pohledu pravidel řízení produktu a řízení střetu zájmů.
Komentáře
Přidat komentář