Inflace se od ledna 2024 pohybuje poblíž 2% cíle. Podle aktualizované prognózy sekce měnové je riziko, že se inflace na přelomu letošního a příštího roku dočasně mírně zvýší. Jádrová inflace zůstává již 6 měsíců zvýšená těsně pod 3 procenty bez tendence k poklesu. Jejího snížení je možné dosáhnout dostatečně přísnou měnovou politikou. K tomu přispěje i aktuální zvýšení sazeb.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Pojištění musí stát na realitě, ne ideologii
Zrychlující dynamika úvěrů a dluhové financování zvýšených veřejných výdajů přispívají k růstu množství peněz v ekonomice. Trh práce zůstává napjatý a mzdy rostou rychlým tempem. Ceny rostou zejména v sektoru služeb, jehož cenová dynamika je podstatnou částí jádrové inflace. Roste i spotřeba domácností. Proinflačně působí stále zvýšený růst cen nemovitostí. Podle aktualizované prognózy sekce měnové současné rozhodnutí povede k udržení nízkoinflačního prostředí. Nová data zároveň naznačují nižší růst ekonomiky v letošním roce oproti květnové prognóze.
Cílem rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace zůstala na horizontu měnové politiky stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby úvěrová dynamika nebyla nadměrná a růst množství peněz v ekonomice tak zůstal přiměřený. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace.
Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Další kroky bude bankovní rada velmi pečlivě zvažovat. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a změn v domácí i zahraniční poptávce. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitické události, situaci na zahraničních finančních trzích a vývoj v obchodních vztazích mezi zeměmi. Bankovní rada též bude vyhodnocovat působení měnové politiky na domácí úvěrovou aktivitu, ceny aktiv, zejména ceny nemovitostí, a následně na reálnou ekonomickou aktivitu a cenový vývoj.
Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž 2% cíle. To v současnosti vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku.
Ekonomický vývoj
Meziroční růst HDP v prvním čtvrtletí zpomalil na 2,2 % z 2,7 % ve čtvrtém čtvrtletí 2025. Hlavním zdrojem růstu ekonomiky zůstala domácí poptávka, zatímco zahraniční obchod působil proti růstu. Nezaměstnanost setrvává na nízké úrovni. Dlouhodobě nadprůměrný růst mezd přispívá k inflačním tlakům z domácí ekonomiky. Ty se promítají zejména do setrvale zvýšeného růstu cen služeb a výrazného zdražování nemovitostí. Tento vývoj je umocněn tím, že k nejrychlejšímu růstu mezd dochází dlouhodobě právě v sektoru služeb.
Mohlo by vás zajímat: ČAP: Riziko Vloupání do domácnosti snižují prevence, zabezpečení a pojištění
Rizika a nejistoty
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Rizikem pro nadcházející měsíce je setrvalost jádrové inflace. Dalším domácím rizikem ve směru vyšší inflace je případné zrychlení růstu množství peněz v ekonomice vyvolané úvěrováním domácností a vládních institucí. Případný meziroční růst deficitu veřejných financí by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je rovněž pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Dále zůstává riziko setrvačnosti zvýšeného růstu cen služeb, včetně cen bydlení.
Bankovní rada bude nadále i přes zklidnění konfliktu na Blízkém východě pečlivě monitorovat jeho makroekonomické dopady. Pro bankovní radu je důležité, aby se dosavadní důsledky konfliktu nepřenesly do zvýšených inflačních očekávání v Česku. Domácí ekonomika byla tentokrát vystavena nákladovému šoku za dobrých výchozích podmínek. Měnová politika zůstává po delší dobu přísná a inflace se více než dva roky nachází u cíle.
Protiinflačně naopak může působit slabý výkon některých ekonomik eurozóny a případná globální korekce cen aktiv v prostředí zvýšené geopolitické nejistoty a vysokého zadlužení části vyspělých zemí. Rizikem pro globální hospodářskou aktivitu zůstávají také bariéry v mezinárodním obchodě a nejistota ohledně jejich výše. Nejistotu nadále představuje vývoj válečného konfliktu na Ukrajině.
Mohlo by vás zajímat: Anketa Pojišťovna roku slaví čtvrtstoletí. Osobností trhu je Jitka Chizzola
Česká národní banka zvyšuje úrokové sazby poprvé po takřka čtyřech letech
Podle ekonoma Lukáše Kovandy Česká národní banka svým krokem dala najevo, že nechce připustit návrat inflačního problému ani za cenu toho, že její krok bude působit tvrdě ve chvíli, kdy celková inflace není daleko od cíle. Zvýšení základní sazby z 3,50 na 3,75 procenta nepředstavuje dramatický obrat měnové politiky. Je to ale důležitý signál: ČNB se nechce řídit jen aktuální cenou ropy ani politickými výzvami, ale především domácími inflačními tlaky.
„Rozhodnutí je možné číst jako preventivní krok. Příměří mezi Spojenými státy a Íránem sice snížilo bezprostřední riziko drahé ropy a pohonných hmot, avšak dohoda je zatím křehká. Trh s ropou zůstává citlivý na jakýkoli vývoj v Hormuzském průlivu a geopolitická přirážka se může rychle vrátit. ČNB tím říká, že nechce stavět měnovou politiku na jedné diplomatické zprávě, byť pro Česko příznivé. Ještě důležitější je včerejší zasedání Fedu. Americká centrální banka sice sazby ponechala beze změny, ale její nový výhled vyzněl zřetelně více jestřábím způsobem. To zužuje prostor malým otevřeným ekonomikám, jako je Česko, aby působily jako přílišné holubice. Jestřábí Fed může podporovat dolar, dolarové výnosy a tím i cenu dovážených komodit. Pro ČNB je proto zvýšení sazeb také pojistkou proti oslabení koruny a proti návratu dovozní inflace,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
Domácí část příběhu je však podstatnější. ČNB se dívá hlavně na služby, mzdy, trh práce, ceny nemovitostí a jádrovou inflaci. Právě zde podle Lukáše Kovandy zůstává riziko, že i při nízké celkové inflaci není cenová stabilita plně zajištěna. Levnější benzin může dočasně vylepšit inflační obrázek, ale neřeší drahé služby, mzdové tlaky ani strukturální napětí na trhu bydlení.
„Zvýšení sazeb má i reputační rozměr. Premiér Andrej Babiš v posledních týdnech tlačil na nižší sazby. ČNB dnešním krokem ukazuje, že se politickým tlakem neřídí. To je důležité zejména proto, že důvěra v nezávislost centrální banky je sama o sobě nástrojem proti inflaci. Pokud veřejnost věří, že ČNB nebude podléhat vládě, jsou inflační očekávání lépe ukotvena. Pro domácnosti nebude zvýšení o čtvrt procentního bodu okamžitým šokem. Hypotéky se řídí hlavně delšími tržními sazbami, které už část takového kroku předem zohledňovaly. Dopad bude proto spíše signální než mechanický. Pro firmy je to zpráva, že levnější financování nepřijde tak rychle, jak doufaly. Pro korunu jde naopak o podporu. Zvýšení sazeb tedy nelze vykládat jako začátek agresivního cyklu zvyšování sazeb. Spíše jde o jednorázové utažení, kterým si ČNB kupuje čas a kredibilitu. Říká trhu, vládě i domácnostem, že i po odeznění energetického šoku zůstává připravena bránit dvouprocentní inflační cíl. Příměří na Blízkém východě jí dalo důvod vyčkat, Fed a domácí inflace jí však daly silnější důvod přitvrdit,“ dodal ekonom Lukáš Kovanda.
Mohlo by vás zajímat: Exkluzivní fotogalerie: Jaký byl galavečer Pojišťovny roku 2025?
Podle analytika investiční společnosti UNIQA Václava Franče k rozhodnutí patrně přispěla proinflační data o mzdách za první čtvrtletí, které meziročně rostly o 8,1 % nominálně. „Dalším faktorem byl patrně nezpomalující růst cen služeb, které v květnu rostly o 4,7 %. Či-li je zde domácí nedohašená inflace, která si říká o vyšší úrokové sazby. Otázka je, jestli se jedná jen o jedno signalizační zvýšení sazeb nebo o začátek cyklu zvyšování sazeb. Vzhledem k pozitivnímu vývoji na energetických trzích (dohoda na odblokování Hormuzského průlivu), je možné, že si centrální banka vystačí s dnes provedeným zvýšením sazeb. Po dnešním zasedání patrně centrální banka přejde do vyčkávacího módu a bude pozorovat vývoj na energetických trzích. Můj hlavní scénář je, že další utažení měnové politiky nepřijde a ČNB si vystačí s tím, že bude držet sazby na současné úrovni (repo sazba 3,75 %). V případě zhoršení situace na energetických trzích se další zvýšení sazeb nedá vyloučit,“ uvedl Václav Franče.
Komentáře
Přidat komentář