Inflace se od ledna 2024 pohybuje poblíž 2% cíle. Podle nové prognózy sekce měnové se inflace bude vlivem nárůstu cen pohonných hmot po zbytek letošního roku pohybovat v horní polovině tolerančního pásma. Jádrová inflace zůstane i nadále zvýšená a bude se rovněž pohybovat kolem 3 %.
Bankovní rada rozhodovala v podmínkách mimořádné nejistoty spojené s konfliktem na Blízkém východě. K dispozici měla různé scénáře vývoje zachycující dopady jak do inflace, tak do reálné ekonomické aktivity. Bankovní rada vyhodnotila, že vzhledem k očekávanému vývoji je potřeba zachovat relativně přísnou měnovou politiku. Zrychlující dynamika úvěrů přispívá k růstu množství peněz v ekonomice. Trh práce zůstává napjatý a mzdy nadále rostou zvýšeným tempem. Vzrostly ceny pohonných hmot. Roste i spotřeba domácností. Proinflačně působí stále zvýšený růst cen služeb a nemovitostí.
Mohlo by vás zajímat: Maxima pojišťovna roste. Předepsané pojistné loni přesáhlo 1,8 miliardy
Cílem aktuálního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace zůstala na horizontu měnové politiky stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby úvěrová dynamika nebyla nadměrná a růst množství peněz v ekonomice tak zůstal přiměřený. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace.
Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a změn v domácí i zahraniční poptávce. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitické události, situaci na zahraničních finančních trzích a vývoj v obchodních vztazích mezi zeměmi. Bankovní rada též bude vyhodnocovat působení měnové politiky na domácí úvěrovou aktivitu, ceny aktiv, zejména ceny nemovitostí, a následně na reálnou ekonomickou aktivitu a cenový vývoj.
Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž 2% cíle. To v současnosti vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku.
Ekonomický vývoj
Podle předběžného odhadu (Českého statistického úřadu) ČSÚ meziroční růst HDP v prvním čtvrtletí 2026 zpomalil z 2,5 % na 2,1 %. Hlavním zdrojem růstu ekonomiky zůstala domácí poptávka, zatímco zahraniční obchod působil proti růstu. Nezaměstnanost setrvává na nízké úrovni. Meziroční růst mezd dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku 7,4 %. Dlouhodobě nadprůměrný růst mezd přispívá k inflačním tlakům z domácí ekonomiky. Ty se promítají zejména do setrvale zvýšeného růstu cen služeb a výrazného zdražování nemovitostí. Tento vývoj je umocněn tím, že nejrychlejší růst mezd pozorujeme dlouhodobě právě v sektoru služeb.
Výhled
Inflace se podle nové prognózy sekce měnové bude po zbytek roku pohybovat v horní polovině tolerančního pásma. V průměru dosáhne letos 2,2 %, v příštím roce 2,4 %. HDP Česka podle prognózy sekce měnové letos vzroste o 2,5 %, v příštím roce o 2,7 %.
Mohlo by vás zajímat: Počty poradců v 1Q 2026: Návrat na vrchol a nové výzvy
Rizika a nejistoty
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Rizikem pro nadcházející měsíce jsou makroekonomické dopady déle trvajícího konfliktu na Blízkém východě. Bankovní rada bude tyto dopady pečlivě monitorovat. Zaměří se nejen na přímé a nepřímé dopady zdražení energetických komodit na výši inflace, ale i na možné negativní vlivy na ekonomickou aktivitu a finanční podmínky. Pro bankovní radu je důležité, aby se důsledky konfliktu nepřenesly do zvýšených inflačních očekávání v Česku. Tentokrát čelí česká ekonomika nákladovému šoku v dobrých výchozích podmínkách. Měnová politika zůstává po delší dobu přísná a inflace se více než dva roky nachází u cíle. To poskytuje prostor pro důkladnou analýzu a adekvátní reakci, pokud to bude potřebné.
Domácím rizikem ve směru vyšší inflace je případné zrychlení růstu množství peněz v ekonomice vyvolané úvěrováním domácností a vládních institucí. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je rovněž pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Dále zůstává riziko setrvačnosti zvýšeného růstu cen služeb, včetně imputovaného nájemného. Protiinflačně naopak může působit slabý výkon některých ekonomik eurozóny a případná globální korekce cen aktiv v prostředí zvýšené geopolitické nejistoty a vysokého zadlužení části vyspělých zemí. Rizikem pro globální hospodářskou aktivitu zůstávají také bariéry v mezinárodním obchodě a nejistota ohledně jejich výše. Nejistotu nadále představuje vývoj válečného konfliktu na Ukrajině.
Mohlo by vás zajímat: Roman Šimeček: Umělá inteligence otřásá pojišťovnictvím
„Česká národní banka ponechala podle očekávání úrokové sazby beze změny. Hlavní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 %. Současná bankovní rada je spíše fanoušek stabilních sazeb a nečekalo se tak, i vzhledem k výrokům členů bankovní rady, že by sazby zvýšila. Zatím je ČNB v relativně komfortní situaci. Jak krátkodobé, tak dlouhodobé úrokové sazby jsou vyšší než inflace, která v dubnu dosáhla 2,5 %. Úrokové sazby tak zůstávají reálně kladné a tlumí inflaci. Ke konci roku může inflace klidně atakovat nebo i překročit 3 %, protože energetická situace se lepší jen pomalu. Pak už měnová politika může přestat být restriktivní. To by mohlo nakonec mohlo přimět ČNB sazby zvýšit. Peněžní trh očekává první zvýšení sazeb zhruba na tříměsíčním horizontu,“ uvedl Václav Franče, analytik investiční společnosti.
Komentáře
Přidat komentář