Australské pojišťovnictví pod náporem živlů. Ztráty loni vyskočily o 727 %

Australské pojišťovnictví pod náporem živlů. Ztráty loni vyskočily o 727 %
Australské pojišťovnictví pod náporem živlů. Ztráty loni vyskočily o 727 %
18.6.2026 Škody, Zahraničí

Rok 2025 zapsal do australské pojišťovací historie rekord, na který nikdo nečekal a nikdo ho nevítá. Pojištěné ztráty z extrémního počasí vyskočily na 4,8 miliardy australských dolarů (AUD), což znamenalo nárůst o závratných 727 % oproti předchozímu roku. Čísla zveřejněná Australskou radou pojišťoven (ICA) nejsou jen statistikou: jsou varováním, které přesahuje hranice kontinentu.

V roce 2025 bylo vyhlášeno pět událostí jako významné nebo katastrofické. Únorové povodně v severním Queenslandu, březnová tropická cyklóna Alfred, květnové záplavy na středním severním pobřeží a dvě silné bouřkové události v říjnu a listopadu, to vše zasáhlo Austrálii v průběhu dvanácti měsíců. Queensland nesl přitom drtivou část škod: z celkových 4,8 miliardy AUD připadalo na něj více než 4,1 miliardy.


Mohlo by vás zajímat: Jitka Chizzola: D.A.S. začínala šesti lidech. Dnes je synonymem právní ochrany


Pojišťovny řešily 294 000 škodních hlášení, tedy téměř šestkrát více než v předchozím roce, přičemž průměrné náklady na jednu pojistnou událost vzrostly o 39 % na 16 471 AUD. Nejdražší jednotlivou událostí se nakonec ukázaly listopadové bouře, které vyvolaly přes 92 900 nároků a způsobily ztráty ve výši 1,7 miliardy AUD. Tím předstihly i cyklónu Alfred, jež sice zůstává rekordmanem v počtu hlášení (přes 133 000), ale s celkovou hodnotou 1,5 miliardy AUD skončila „až“ na druhém místě. Silné bouřky a krupobití v Queenslandu a Novém Jižním Walesu devastovaly střechy, čelní skla automobilů i obytné domy, jen tyto události si vyžádaly téměř 93 000 škodních hlášení v hodnotě 1,78 miliardy AUD.

Celkové ekonomické náklady loňských přírodních pohrom, včetně nepojištěných škod a širších hospodářských dopadů, ICA odhaduje na více než 8,6 miliardy AUD. V průběhu celého roku 2025 australské všeobecné pojišťovny vyplatily celkově na všech pojistných plněních sumu 58,9 miliardy AUD, o 18 % více než rok předtím, z 90 milionů aktivních pojistných smluv, což odpovídá průměrně 226 milionům dolarů každý pracovní den.

Trend, který nelze ignorovat

Data z posledních let mluví nejednoznačnou řečí: pojištěné ztráty z extrémního počasí v Austrálii činily v roce 2023 přibližně 2,35 miliardy AUD, v roce 2024 klesly na 585 milionů AUD, a pak přišel rok 2025 se svými 4,8 miliardami. Tato volatilita sama o sobě představuje pro pojistitele závažnou výzvu při modelování rizik a tvorbě cen pojistného. Andrew Hall, generální ředitel ICA, upozorňuje: „Ačkoliv Queensland není v extrémním počasí nováčkem, čtyři závažné události zasáhly jeden stát během 12 měsíců, přičemž mnoho komunit je stále na cestě k zotavení.“ ICA proto otevřeně vyzývá vládu k investicím do ochrany nejzranitelnějších komunit: prevence a odolnost infrastruktury jsou podle asociace jediným dlouhodobě udržitelným řešením.

Co to znamená pro Austrálii a pojišťovnictví budoucnosti

V globálním srovnání Austrálie není výjimkou, ale je výmluvným příkladem toho, kam směřuje celý svět. Zatímco globální pojištěné ztráty z přírodních katastrof se v posledních dekádách pohybují v řádu stovek miliard USD ročně a jejich trend je jednoznačně rostoucí, australská čísla ukazují, jak rychle se může situace zhoršit i na trzích s dobře rozvinutým pojišťovacím sektorem. Oproti mnoha rozvíjejícím se ekonomikám má Austrálie relativně vysokou míru pojistné penetrace, přesto ekonomické náklady živelních pohrom dramaticky převyšují pojištěné ztráty, v loňském roce téměř dvojnásobně.


Mohlo by vás zajímat: Robert Kareš končí v čele PVZP. Chystá se nezávislý forenzní audit


Pro australské pojišťovnictví to přináší několik zásadních výzev najednou. Rostoucí frekvence a intenzita extrémních událostí nutí pojistitele přehodnocovat cenové modely, přičemž zdražování pojistného v rizikových oblastech bude pravděpodobně nevyhnutelné, a sociálně citlivé. Části Queenslandu a dalších exponovaných regionů se již dnes potýkají s dostupností pojištění: krytí sice existuje, ale pro část obyvatel se stává finančně nedosažitelným. Pojišťovny zároveň čelí tlaku na zajišťovací kapacity, protože opakované katastrofické události s vysokými ztrátami zdražují zajištění a omezují prostor pro přebírání rizik. Bez aktivní spolupráce státu na prevenci, územním plánování a odolnosti infrastruktury hrozí, že se pojišťovnictví v nejvíce exponovaných oblastech dostane do pasti, z níž není snadná cesta ven, a to ani pro pojistitele, ani pro klienty.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články