Úvěrová krize v Evropě se zhoršuje

 Coface potvrzuje, že globální úvěrová krize pokračuje od ledna 2008 i nadále.

Výrazem úvěrová krize Coface rozumí výrazné zhoršování platební morálky firem. Úvěrová krize se může omezovat na jednu zemi, sektor, region, ale její dosah může být i globální. Od roku 1973 zaznamenal Coface celkem čtyři globální úvěrové krize a první ropnou krizi, přičemž pátá úvěrová krize začala v lednu 2008

Svým rozsahem by měla být současná úvěrová krize srovnatelná s úvěrovou krizí v roce 2001, ale menší než tři předchozí krize (v letech 1973, 1982, 1991).

-       Index platebních selhání, jak je sleduje Coface, vzrostl za období leden až září 2008 o 36% ve srovnání se stejným obdobím v roce 2007.

-       Šíření krize prostřednictvím omezování poptávky je menší než v předchozích případech, a to díky odolnosti nových ekonomik.

-       Snížení dostupnosti úvěrů je však výraznější, jelikož tato krize z problémů finančního sektoru.

Jako v minulých případech by i tato úvěrová krize měla trvat mezi 18 měsíci a 2 lety, protože i kdyby se celosvětová ekonomika dostala do dlouhého období nízkého růstu, firmy se situaci přizpůsobí.

Jak rozsah, tak délka trvání úvěrové krize naznačují, že v následujících měsících již nedojde k splasknutí jiných tržních bublin, než těch, které se již projevily.

Nárůst rizika vedl ke snížení hodnocení řady zemí, což začalo zařazením Spojených států na seznam negativního dohledu v dubnu 2007 a nyní se rozšířilo i do Eurozóny.

„Prvním kanálem krize byl trh s nemovitostmi, který hluboce zasáhl společností v zemích, kde bubliny již byly na prasknutí, jako například ve Velké Británii a Irsku,“ vysvětluje Yves Zlotowski, hlavní ekonom společnosti Coface. „Zhoršování finanční krize odkrylo nové přenosové kanály krize, což má výrazný podíl na oslabování důvěry ekonomických subjektů. Krize nyní dorazila do Eurozóny a projevila se v Itálii a Francii.“

Krize trhu s nemovitostmi, následovaná finanční krizí, vedla k zhoršení kreditních rizik ve Velké Británii, Irsku a na Islandu.

Ve Velké Británii, Irsku a na Islandu byl hlavní příčinou krize pokles na trhu s nemovitostmi. Po Spojených státech a Španělsku se tyto tři země přesunuly ze seznamu negativního dohledu s hodnocením A1 na současný rating A2. 

• Ve Velké Británii má finanční a nemovitostní krize stále výraznější dopad na snižování výdajů domácností a firem. Došlo ke zřetelnému nárůstu platební neschopnosti firem (o 14 % oproti první polovině roku 2008).
• V Irsku se nemovitostní krize rozšířila do celé ekonomiky a způsobila recesi. Insolvence společností v první polovině roku vzrostly o 75 %.

A Island se mimo záporného vývoje na trhu s nemovitostmi musí vyrovnat s zhroucením svého bankovního systému. Závažnost krize přinutila Coface snížit jeho hodnocení z A1 a negativního dohledu na současných A3.

Coface předpokládá, že v těchto třech zemích se situace společností bude dále zhoršovat. 

Snížení důvěry a nedostatek úvěrů brzdí italské a francouzské společnosti

V Itálii se rizika pro společnosti zvyšují v důsledku nulového růstu, stoupajících nákladů a nedostupnosti úvěrů. Stávající rating Itálie ve výši A2 byl zařazen na seznam negativního dohledu.

Na seznam negativního dohledu byla zařazena i Francie s hodnocením A1. I tuto dlouho rezistentní ekonomiku zasáhla úvěrová krize. Coface eviduje vysoký nárůst počtu plateb po splatnosti na straně francouzských společností (nárůst o 75 % ke konci září 2008 ve srovnání s koncem září 2007). Tento nárůst je výrazný zejména od letního období. „Dopravní, stavební a nemovitostní sektor byly zasaženy jako první,“ uvádí Olivier Cazal, manažer úpisu rizik Coface pro Francii. „Zhoršení je důsledkem snížené dostupnosti úvěrů pro společnosti a také zpomalením ekonomické aktivity.“

Coface samozřejmě naplňuje úlohu nárazníkové zóny a tlumí dopady krize na společnosti

- zachováním a dokonce navýšením objemu pojištěných pohledávek: od 1. ledna 2008 se objem pohledávek pojištěných Coface pro francouzské společnosti zvýšil o 18 % a dosáhl 52 mld. Euro;

- poskytováním pojistného plnění za případné nevymožené pohledávky svých klientů;

- a také svou preventivní úlohou, kdy společnostem pomáhá vyhýbat se zákazníkům, u kterých existuje zvýšené riziko neplacení. Nadále totiž platí, že nejčastější příčinou bankrotu společnosti je platební neschopnost jejích klíčových zákazníků.

Zdroj: Coface