V úvodu studie společnosti Bitkom Research se konstatuje, že v uplynulých 12 měsících se opětovně zvýšil počet útoků na německé podniky. Tyto útoky pocházely ve větší míře z Ruska a Číny. Z dotazovaných podniků, které kybernetický útok zjistily nebo měly opodstatněnou domněnku týkající se útoku, jich 46 % sdělilo alespoň jednu událost s původem v Rusku. V podstatě stejný podíl byl zjištěn u útoků původem z Číny. V roce 2024 se kybernetické útoky z Ruska dotkly 39 % a z Číny 45 % dotázaných podniků. Se značným odstupem následovaly v roce 2025 útoky z východoevropských nečlenských států EU (31 %), z USA (24 %), z členských států EU (22 %) a nakonec ze samotného Německa (21 %).
Mohlo by vás zajímat: Robert Kareš končí v čele PVZP. Chystá se nezávislý forenzní audit
Nejvíce útoků se uskutečnilo digitálně. 73 % dotázaných podniků bylo jistě nebo údajně zasaženo digitální sabotáží. U 62 % podniků byly sledovány komunikační cesty, jako například e-maily či videokonference. Dvě třetiny podniků oznámily jistou nebo domnělou krádež obchodních údajů.
Společnost Bitkom Research zároveň upozorňuje, že nadále docházelo i k analogovým útokům. 54 % podniků sdělilo, že jim byly ukradeno IT zařízení a komunikační přístroje. 41 % podniků bylo jistě nebo pravděpodobně postiženo ztrátou dokumentů, jako jsou listiny a vzory/modely. 32 % podniků čelilo odposlechu rozhovorů či jednání a 22 % sabotáži týkající se výrobních systémů nebo provozních postupů.
Mohlo by vás zajímat: Aon: Pojišťovnictví na rozcestí. Odolnost a prevence jako norma nové éry
Celkové škody, které německému hospodářství způsobují digitální i analogové útoky, zůstávají i nadále mimořádně vysoké. V roce 2025 se navíc jejich objem meziročně zvýšil o 8 % a dosáhl 289,2 miliardy eur, což potvrzuje, že bezpečnostní rizika pro firmy dál představují velmi citelnou ekonomickou zátěž.
Komentáře
Přidat komentář