Úvodní projevy patřily viceguvernérce ČNB Evě Zamrazilové a prezidentovi České asociace pojišťoven Martinu Divišovi. Oba zdůraznili, že schopnost udržet stabilitu ve společnosti bude v příštích letech zásadním úkolem nejen pro vlády, ale i pro finanční sektor. „Je pozitivní skutečnost, že budeme žít o několik let déle. Už méně pozitivní však je, že tento přidaný čas se nerozdělí rovnoměrně mezi období, kdy se těšíme dobrému zdraví, a dobu, kdy na tom naopak budeme hůře. To se týká nejen jednotlivců, ale i celé společnosti. Dopady zasáhnou všechny myslitelné sféry našeho života a budou velmi nákladné. O to více vítám a oceňuji, že pojišťovny v rámci svých produktů umožňují pojistit se na období ztráty soběstačnosti,“ uvedla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.
Mohlo by vás zajímat: Miloš Bednář: Technologie urychlují likvidaci, empatii však nenahradí
Prezident ČAP Martin Diviš připomněl, že pojišťovny už dávno nejsou pouze distributory pojistných produktů – stávají se aktivními manažery rizik, kteří musí reagovat na tlak technologických změn, geopolitickou nestabilitu i narůstající očekávání veřejnosti. „Náš sektor má zmírňovat dopady rizik, která se dnes na naši společnost valí. Konflikty se už nevedou pouze na bojištích – probíhají současně v reálném světě i v digitálním prostoru, kde mohou paralyzovat infrastrukturu, narušit chod firem i zasáhnout běžný život. Živelní události jsou navíc častější a ničivější než dříve a jejich finanční i společenské následky rostou. Jako pojišťovací industrie na tyto změny musíme být připraveni. A já osobně věřím, že připraveni jsme – a že jako stabilní, dlouhodobě důvěryhodný partner budeme stát po boku našich klientů i partnerů ve chvílích, kdy nás budou nejvíce potřebovat,“ řekl prezident České asociace pojišťoven Martin Diviš.
Jako hlavní řečnice vystoupila Penny Mordaunt, bývalá šéfka Dolní sněmovny a někdejší britská ministryně obrany. Její projev se zaměřil na geopolitickou křehkost Evropy a na význam odolnosti demokratických institucí. Zdůraznila, že pojišťovnictví hraje překvapivě významnou roli v zachování funkční společnosti, protože dokáže rychle přenášet dopady šoků, tlumit ekonomické následky katastrof a fungovat jako stabilizační síť v časech nejistoty.
Penny Mordaunt, bývalá šéfka Dolní sněmovny a někdejší britská ministryně obrany. (Foto: ČAP)
První odborný blok otevřel téma, které dnes rezonuje napříč státní správou i soukromým sektorem: dezinformace, manipulace a hybridní válka. Bývalá eurokomisařka Věra Jourová popsala eskalující tlak na evropské instituce a nutnost chránit demokratické procesy před cílenými útoky. „Rychlý nástup digitálních technologií je velmi významný, ale zároveň představuje i mimořádně rychle rostoucí riziko. Pravidelně jsme svědky aktivit skupin, které se pod rouškou „svobody slova“ dožadují zcela bezbřehého prostoru pro šíření obsahu, jenž s reálnou debatou nemá nic společného. Tato rovina se navíc výrazně přehřívá. A já v tom mám jasno – dezinformacím, anonymním aktérům a robotům žádný volný prostor nepřísluší. Souvisí s tím i potřeba otevřené, věcné a pozitivní komunikace samotných vládních institucí. To vše platí dvojnásob v době, kdy čelíme agresivním útokům Putinova Ruska a současně sledujeme nástup populistických politických jednotlivců, kteří na chaosu staví svou podporu,“ popisovala Věra Jourová.
Bývalá eurokomisařka Věra Jourová během svého vystoupení. (Foto: ČAP)
Malik Abbassi-Antoine z Lloyd’s poté zdůraznil, že hybridní hrozby nejsou okrajovým problémem – naopak už dnes ovlivňují fungování finančního systému a mají potenciál zasáhnout kritickou infrastrukturu. Jakub Kalenský z COI Hybrid Influence představil příklady komplexních informačních operací a upozornil, že cílem útočníků není nutně prosadit vlastní narativ, ale oslabit důvěru společnosti ve stát jako takový. Investigativní novinář Vojtěch Boháč doplnil konkrétní příklady ruského vlivu, který působí nejen na politiku, ale také na byznys, média a neziskový sektor. „Rusko neustále testuje, jakou úroveň agrese jsme ochotni tolerovat a čeká na naše reakce, a pokud žádné necítí, tak své hybridní útoky dále stupňuje. Klíčovou součástí této hybridní války jsou dezinformace. Rusko systematicky hledá témata, která mohou štěpit společnost, a následně se na ně zaměřuje se snahou danou zemi destabilizovat, polarizovat a – lidově řečeno – rozhádat. Výsledkem je narušená důvěra ve společnost i v samotný systém. Musíme o tom otevřeně mluvit a na tyto praktiky důsledně upozorňovat,“ komentoval Jakub Kalenský.
Mohlo by vás zajímat: Zemřel Jaroslav Daňhel. Osobnost, která pomohla definovat české pojišťovnictví
Druhý blok se věnoval demografickým změnám a jejich dopadům na ekonomiku, veřejné finance i sociální struktury. Katarina Schachtschneider z GLOBSECu uvedla, že demografie se stává strategickým faktorem pro bezpečnost i konkurenceschopnost Evropy. Stárnutí populace je nevratné a jeho důsledky budou výraznější, než většina států připouští. Panel s Helenou Horskou, členkou NERV a hlavní ekonomkou Raiffeisenbank, Tomášem Kučerou z Katedry demografie Univerzity Karlovy a Magnusem Vesterlundem, hlavním ekonomem švédské asociace Insurance Sweden, ukázal, že bez adaptace trhu práce, úprav penzijních systémů a zvýšení efektivity ve zdravotnictví nebude možné udržet současný standard péče. Robert Stojanov z Mendelovy univerzity následně přinesl detailní analýzu dopadů klimatické migrace, která se v následujících desetiletích stane jedním z určujících trendů evropské bezpečnosti i ekonomiky.
Třetí odborný blok otevřel stále naléhavější otázku klimatických změn. Tobias Grimm z Munich Re připomněl, že klimatická rizika mají nelineární povahu a extrémy počasí přicházejí častěji, v kratších cyklech a s větší intenzitou. Amar Rahman ze Zurich Insurance doplnil, že udržení pojistitelnosti klimatických rizik bude vyžadovat hlubší spolupráci pojišťoven, státu i soukromého sektoru. Trh se musí připravit na realitu, kde tradiční modely výpočtu rizik přestávají stačit a kde investice do prevence bude hrát mnohem větší roli než kdy dřív.
Symbolickou minutou ticha za nedávno zemřelého profesora Jaroslava Daňhela začala závěrečná část konference, která se týkala křtu čtvrtého dílu monumentální publikace Dějiny českého pojišťovnictví (1990–2025). Tu po třiceti letech vydává Česká asociace pojišťoven. Nový svazek o 528 stranách navazuje na tradici mapování historie oboru sahající až do 80. let a poprvé v ucelené podobě zachycuje období dramatické transformace po roce 1990 – od rozpadu monopolu přes vznik desítek nových pojišťoven až po dnešní moderní, stabilní a datově řízený sektor. Oproti předchozím dílům vznikl tento svazek jako kolektivní dílo téměř padesátky autorů a přináší rozsáhlou encyklopedickou část, rozhovory s klíčovými osobnostmi oboru, jejich osobní příběhy i vzpomínky na éru, která formovala dnešní podobu pojišťovnictví. Publikace nabízí i bohatou obrazovou přílohu, vizitky členských pojišťoven a unikátní datový přehled pokrývající roky 1990–2023 s přesahy do let 2024–2025. Nejde však jen o historický dokument – kniha je především připomínkou hodnot, na nichž české pojišťovnictví stojí: důvěry, profesionality, empatie a schopnosti adaptovat se na společenské i ekonomické změny. Proto se její křest stal důstojným a zároveň symbolickým vyvrcholením celé konference.
Mohlo by vás zajímat: České pojišťovnictví má po třiceti letech nový příběh
Výroční konference 2025 jasně ukázala, že odolnost společnosti je tématem, které přesahuje tradiční rámec pojišťovnictví. Spojuje oblast bezpečnosti, demografie, technologií i klimatické politiky. A právě pojišťovny mohou být jedním z pilířů, které pomohou tuto odolnost posilovat – prostřednictvím inovací, analytických dat, spolupráce se státem i aktivní podpory prevence. Vstupujeme do období, kdy na schopnosti adaptace bude záviset stabilita celé společnosti. Pojišťovnictví v něm bude hrát výrazně větší roli, než jakou si většina lidí dokáže představit.
Komentáře
Přidat komentář