Zajišťovny, které existují proto, aby pomáhaly primárním pojišťovnám vyrovnat se se ztrátami v případě katastrofy, podnikly podle S&P Global Ratings zásadní kroky k ochraně před finančními dopady extrémního počasí. Za posledních 50 let snížilo 19 největších světových zajišťoven svou expozici vůči pojistným ztrátám z katastrof o více než polovinu, a pravděpodobně budou i nadále nést menší břemeno než v minulosti.
29838]
„Neočekávám, že by se kyvadlo v dohledné době otočilo zpět,“ říká Simon Ashworth, hlavní analytik pro oblast pojištění ve společnosti S&P. Odvětví si po letech vyhýbání se ztrátám a akumulace kapitálu prostřednictvím investic vytvořilo značné rezervy. Velké zajišťovny mají nyní dostatek kapitálu na to, aby zvládly pojištěné ztráty odpovídající třem hurikánům velikosti Katrina (2005) za jediný rok – tedy zhruba 300 miliard USD – a to při zachování stávajících úvěrových ratingů.
Přesto jsou zajišťovny stále více selektivní. Podle Fitch Ratings klade mnoho zajišťoven důraz na ziskovost před růstem a odmítá podnikání, které nesplňuje zpřísněné prahové hodnoty rizika a výnosu, zejména v oblasti majetku a úrazů v USA.
Tlak pojišťoven na snižování cen a rozšiřování krytí
V letošním roce mají přírodní katastrofy vyhnat pojištěné ztráty přes 150 miliard dolarů, což je výrazně nad desetiletým průměrem, uvádí společnost Verisk. Vzhledem k tomu, že primární pojišťovny se potýkají s vysokými náklady na škody a nižší ochotou zajistitelů vzít na sebe větší riziko, jsou zajišťovny nyní pod rostoucím tlakem ke snížení cen a rozšíření krytí.
S&P sleduje mírný pokles sazeb ze strany zajistitelů, který podle Ashwortha „pomůže zmírnit část tlaku na primární pojišťovny". Celkově se však zdá, že odvětví bude pevně držet nastavených podmínek. Odvětví zajištění pokrylo v loňském roce jen něco málo přes 10 % celkových pojistných škod z katastrof, ve srovnání s přibližně 25 % v roce 2019 a výrazně pod historickým průměrem 20 %.
Mohlo by vás zajímat: Martin Podávka: Proč pojištění podle kilometrů funguje?
Podle prohlášení Moody's Ratings na okraj pravidelného setkání zajistitelů v Monte Carlu lze tlak primárních pojistitelů na pokles zajistných sazeb očekávat. Průzkum provedený agenturou Moody's mezi kupujícími klienty zajištění ukazuje, že 3/4 z nich chtějí pokles cen zajištění v majetkových rizicích, přičemž někteří předpokládají v příštím roce snížení až o 7,5 %.
Ve svém hodnocení aktuální situace společnost Hannover Re zkraje září uvedla, že očekává "pokračující atraktivní tržní prostředí", díky čemuž má firma "dobrou pozici pro další ziskový růst". Německá zajišťovna zároveň poznamenala, že konkurence se zvýšila, a dodala, že je připravena "v průběhu času strategicky rozšířit svou expozici vůči krytí přírodních katastrof".
Sekundární rizika komplikují pojistnou matematiku
Moody's poznamenává, že v delším horizontu bude nepříznivé počasí představovat „klíčovou výzvu pro zajišťovací sektor", protože přírodní katastrofy budou stále častější. V 70. letech 20. století docházelo k téměř 50 extrémním povětrnostním jevům ročně, v minulém desetiletí jich bylo téměř 200.
Zajišťovny také čelí větším ztrátám v podobě takzvaných sekundárních nebezpečí, jako jsou silné konvektivní bouře a lesní požáry. A přijít na to, jak takové události modelovat, se ukazuje jako náročné nejen pro pojistné matematiky, ale i pro kupující a prodávající cenných papírů spojených s pojištěním.
„Problém se sekundárními riziky spočívá v tom, že mají tendenci být o něco obtížnější v jejich modelaci a cenotvorbě,“ říká Eveline Takken-Somersová, vedoucí investic spojených s pojištěním v PGGM, nizozemské společnosti zaměřené na penzijní investice. „Je navíc důležité, aby byly modely v čase podle potřeby aktualizovány, protože se mění frekvence a síla rizik, což může zásadně měnit situaci.“
Mohlo by vás zajímat: Počet narozených dětí dál skokově klesá. Zemřelých meziročně přibylo
Prozatím zajistitelé snížili svou expozici vůči častým menším katastrofám tím, že zvýšili práh, od kterého začínají hradit škody. Výsledkem je, že pojišťovna si musí sama ze svého uhradit vyšší část škod, a zajistitel se zapojuje až u opravdu velkých ztrát. Díky této politice si zajišťovny vybudovaly nebývalou finanční sílu, zatímco pojišťovny krvácí.
Paradoxně tak odvětví světového zajištění vyčlenilo v roce 2025 na řešení ztrát z katastrof celkem 21 miliard USD, z nichž zajistitelé dosud využili pouze polovinu, i když do konce roku zbývají už jen o něco více než 3 měsíce. Pro srovnání, hlavní americké primární pojišťovny již vyčerpaly 80 % svého rozpočtu, z velké části kvůli požárům v Kalifornii.
Zajišťovny jsou tedy finančně připravené, otázkou zůstává, zda jejich opatrnost neohrozí dostupnost pojištění pro běžné občany v rizikových oblastech. Na stole je díky aktuální finanční síle rovněž otázka možného přeskupení priorit: od ziskovosti směrem k větší tržní síle.
Komentáře
Přidat komentář