Pojišťovny udržely kapitálovou vybavenost i ziskovost v situaci, kdy vývoj na finančních trzích nepříznivě ovlivnil hodnotu jejich aktiv a závazků. Odolnost domácího sektoru pojišťoven vůči nepříznivým šokům na tříletém horizontu potvrdil i nově vytvořený makrozátěžový test. Pojišťovny by tudíž neměly být zdrojem systémového rizika. V případě nepříznivého ekonomického vývoje by však mohly přispět k poklesu cen domácích finančních aktiv jejich výprodejem.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Spravedlivé nuly všem
Pojišťovny jako celek zůstaly dostatečně kapitálově vybaveny…
Aktiva pojišťoven meziročně mírně vzrostla o 8 mld. (1,6 %) na 520 mld. Kč. Agregátní poměr použitelného kapitálu pojišťoven[1] k solventnostnímu kapitálovému požadavku (SCR) dosahoval ke konci roku 2018 hodnoty 227 % (meziroční pokles o 8 p. b.). Většina pojišťoven udržovala použitelný kapitál dostatečně vysoko nad SCR. Hodnota poměru použitelného kapitálu a SCR byla ke konci roku 2018 částečně ovlivněna vývojem na globálních finančních trzích, kde došlo k nárůstu rizikových prémií a naopak poklesu očekávání o rychlosti budoucího růstu měnověpolitických sazeb.
Tento vývoj (tzv. „double hit“ šok) byl pro pojišťovny nepříznivý, jelikož zpomalení růstu měnověpolitických sazeb vedlo k poklesu dlouhodobých bezrizikových úrokových měr a tedy nárůstu agregátní hodnoty závazků pojišťoven[2] a naopak růst rizikových prémií vyústil v pokles cen finančních aktiv držených pojišťovnami. Vzhledem ke zhoršení výhledu globálního makroekonomického vývoje a nárůstu nejistoty na finančních trzích existuje riziko pokračování tohoto nepříznivého vývoje.
ČNB proto vývoj hodnoty aktiv a závazků a kapitálovou vybavenost pojišťoven nadále sleduje a ověřuje odolnost pojišťovacího sektoru prostřednictvím dohledových zátěžových testů i nově připraveného makrozátěžového testu. Výsledky provedených testů ukázaly, že domácí pojišťovací sektor jako celek by zůstal dostatečně kapitálově vybaven i v případě významného šoku typu „double hit“. Detailním výsledkům testů se budeme věnovat dále v článku.
Mohlo by vás zajímat: Jak si šetří na důchod Češi ve věku 50 až 65 let?
...růst aktiv i ziskovosti odrážel dynamický vývoj v neživotním pojištění
Dostatečná kapitálová vybavenost byla nadále podporována ziskovostí sektoru. Agregátní míra výnosu aktiv sektoru meziročně vzrostla o 63 b. b. na 2,84 %. Nárůst ziskovosti i celkový růst pojišťovacího sektoru měřený objemem předepsaného pojistného byl v roce 2018 způsoben vývojem v neživotním pojištění, pro které objem hrubého předepsaného pojistného meziročně vzrostl o 6 % na 101 mld. Kč, zatímco náklady na pojistné plnění se meziročně nezměnily. Význam životního pojištění jako celku naopak nadále klesal (meziroční pokles předepsaného pojistného o 3 % na 54 mld. Kč), když pokračoval trend poklesu zájmu ze strany klientů i pojišťoven o pojistné produkty s investiční složkou.
Makrozátěžové testy pojišťoven
ČNB nově vytvořila rámec pro makrozátěžové testování domácího pojišťovacího sektoru.[3] Odolnost pojišťoven je testována prostřednictvím hodnocení vývoje poměru použitelného kapitálu a solventnostního kapitálového požadavku. Tento poměr jsou pojišťovny povinny udržovat nad úrovní 100 %. Makrozátěžové testy pojišťoven doplňují dohledové zátěžové testy pojišťoven.[4] Zatímco dohledové testy přispívají do dohledového hodnocení rizikového profilu jednotlivých pojišťoven, makrozátěžové testy mají za cíl hodnotit odolnost sektoru jako celku.
Makrozátěžové testy pojišťoven následují obdobné principy jako dohledové testy a vycházejí z bilance pojišťoven podle legislativního rámce Solventnost II. Na rozdíl od dohledových testů sledují makrozátěžové testy pojišťoven dynamický vývoj bilancí se čtvrtletní periodicitou po dobu tří let[5], tj. sledují postupné dožívání pojistných smluv, tvorbu nových smluv, splácení dluhových cenných papírů držených pojišťovnou[6], vývoj ziskovosti a rozdělování zisků dle uvažovaných scénářů vývoje. Dynamický přístup umožňuje využít tyto testy pro účely hodnocení možné akumulace nepříznivých šoků v průběhu několika let.
Mohlo by vás zajímat: Varování ČNB: Pozor na distribuci produktů IŽP s rizikovými prvky!
Pro makrozátěžový test pojišťoven je podstatný vývoj dle Základního i Nepříznivého scénáře a to ve třech oblastech – úrokové sazby,[7] ceny aktiv na finančních trzích a specifická pojistná rizika. V případě Základního scénáře dochází vzhledem k nárůstu měnověpolitické sazby ČNB k růstu bezrizikových úrokových sazeb. Vývoj úrokových sazeb následují výnosy korporátních i státních dluhopisů, což vede k poklesu jejich cen. V případě Nepříznivého scénáře je naopak uvažován pokles měnověpolitických sazeb a bezrizikových výnosů a nárůst rizikového rozpětí. Výsledný dopad Nepříznivého scénáře na ceny státních a korporátních dluhopisů závisí na jejich ratingu.
Základní scénář neuvažuje změnu cen akcií ani dividendového výnosu, Nepříznivý scénář očekává pokles cen akcií (nejvýznamněji v prvním roce testu, kdy dochází k poklesu cen o 31 %) i jejich dividendového výnosu. Scénáře také přijímají předpoklady o vývoji výše pojistného, nákladů na pojistné plnění i dalších nákladů, objemu nově uzavíraných smluv a míry stornovosti smluv z životního pojištění. Scénáře pro objem pojistného, objem nově uzavíraných smluv a objem nákladů byly v neživotním pojištění nastaveny v závislosti na cyklickém charakteru jednotlivých odvětví.[8] Dodatečná roční míra storen v životním pojištění nad rámec storen očekávaných pojišťovnou byla stanovena v Nepříznivém scénáři na úrovni 10 %.[9]
To odráží uvažovanou finanční tíseň části domácností, které přistoupí k výpovědi životních smluv za účelem získání dodatečných prostředků. Oba scénáře uvažují zachování dividendové politiky obdobné jako v letech 2016–2018. Test neuvažoval změnu hodnoty solventnostního kapitálového požadavku oproti hodnotě k počátku testu. Ten by s poklesem objemu bilancí spíše klesal, což by vedlo k mírně lepším výsledkům testu. Identifikované rizikové faktory by nicméně zůstaly nezměněny. Test pro zjednodušení v letošním roce neuvažoval vliv změny měnového kurzu. Výsledky dohledových zátěžových testů i objem kapitálového požadavku k měnovému riziku totiž naznačují, že pojišťovny jsou proti pohybu měnového kurzu do značné míry zajištěny.
Mohlo by vás zajímat: Credendo: 2018 – rok, kdy USA odstartovaly obchodní válku
Podle výsledků testu by měl být na tříletém horizontu pojišťovací sektor jako celek odolný…
Do zátěžového testu byly zahrnuty domácí pojišťovny aktivní k 31. 12. 2018, které představovaly 88 % celkového trhu životního pojištění a 95 % trhu neživotního pojištění.[10] Po aplikaci Základního scénáře vzrostl poměr použitelného kapitálu a solventnostního kapitálového požadavku ke konci třetího roku testu o 3 p. b. na 230 %. V případě aplikace Nepříznivého scénáře poklesl poměr o 18 p. b. na 209 %. I v tomto případě zůstal poměr dostatečně vysoko nad regulatorní hranicí 100 %.[11]
Hlavním důvodem poklesu použitelného kapitálu v případě Nepříznivého scénáře bylo přecenění aktiv v průběhu prvního roku. V případě životního pojištění technické rezervy v průběhu obou scénářů postupně klesaly. Tento vývoj odrážel pokračování poklesu zájmu o životní pojištění se spořící složkou uvažované v obou scénářích, když splatné či předčasně ukončované smlouvy nebyly plně nahrazovány novými obchody. V případě Nepříznivého scénáře byl nicméně pokles celkových technických rezerv zpomalen posunem bezrizikových výnosových křivek směrem dolů. To vedlo k přecenění agregátní hodnoty neukončených závazků směrem vzhůru a přispělo ke zhoršení agregátní solventnostní pozice pojišťoven.
Mohlo by vás zajímat: Která pojišťovna nejlépe pojistí dětské nemoci?
...v případě tří pojišťoven poklesl použitelný kapitál pod úroveň kapitálového požadavku
Dopad uvažovaných šoků v Nepříznivém scénáři na kapitálovou vybavenost jednotlivých pojišťoven odrážel různé složení investičních portfolií pojišťoven i odlišné zaměření na jednotlivá pojistná odvětví. U tří testovaných pojišťoven by poměr použitelného kapitálu a solventnostního kapitálového požadavku dosahoval méně než 100 %. Velikost kapitálového nedostatku by byla relativně malá (614 mil. Kč ke konci roku 2021). Jedna z těchto pojišťoven by neměla dostatečný použitelný kapitál ani v případě Základního scénáře (kapitálový nedostatek 44 mil. Kč).
Výprodeje domácích finančních aktiv mohou nepříznivě ovlivnit ostatní institucionální investory…
Pokračující pokles výnosnosti pojistných produktů se spořicí složkou (část 3.3) a postupné dožívání existujících smluv u těchto produktů může mít za následek postupné snižování objemu aktiv kryjících technické rezervy životního pojištění. V případě souladu peněžních toků z aktiv a závazků mohou pojišťovny využít peněžní zdroje plynoucí z jejich investic ke krytí pojistných plnění ze smluv životního pojištění. Pokud by domácnosti přistoupily k předčasnému ukončování smluv, peněžní toky přirozeně plynoucí z investičního portfolia by nemusely postačovat a pojišťovny by byly nuceny svá investiční aktiva prodávat. Výprodeje domácích aktiv (zejm. domácích státních dluhopisů) by mohly na méně likvidním trhu vést k poklesu jejich cen a přispět k prohloubení nepříznivých finančních podmínek
Mohlo by vás zajímat: Varování ČNB: Pozor na distribuci produktů IŽP s rizikovými prvky!
… likviditní pozice pojišťoven ovšem zůstala dobrá i po aplikaci Nepříznivého scénáře
ČNB s využitím makrozátěžového testu ověřuje sladěnost peněžních přítoků (splácení dluhopisů, přijaté dividendy a další příjmy z investic, přijaté pojistné) a odtoků (vyplacené náklady na pojistná plnění a další náklady, dividendy a daně), protože přebytek odtoků nad přítoky vyžaduje čerpání likvidní rezervy a případný odprodej aktiv. Výsledky testu ukázaly, že v případě domácího pojišťovacího sektoru jako celku by pojišťovny byly schopny krýt peněžní odtoky i v případě 10% roční míry dodatečného předčasného ukončování smluv z životního pojištění, která byla uvažována v Nepříznivém scénáři.
Na úrovni jednotlivých pojišťoven by nicméně v případě Základního scénáře i Nepříznivého scénáře u 6 pojišťoven přirozené toky plynoucí z investic po určitou část testovaného období nepostačovaly. Celkový objem prodávaných aktiv za účelem získání dodatečných peněžních zdrojů by v jednotlivých čtvrtletích kolísal a dosahoval by nejvýše 2 mld. Kč v případě Základního scénáře, resp. 3,7 mld. Kč v případě Nepříznivého scénáře. Celkový objem prodaných aktiv by činil 12,5, resp. 20,0 mld. Kč. Tento objem by nepředstavoval zdroj vzniku napětí na domácích finančních trzích. Prodej finančních aktiv pojišťovnami v období tržní nejistoty by nicméně mohl určitým způsobem přispět k zesílení případného nepříznivého šoku.
[1] Bez poboček zahraničních pojišťoven a státní exportní pojišťovny EGAP, jejíž solventnostní pozice je vzhledem ke státním garancím odlišná od zbytku pojišťovacího sektoru.
[2] V režimu Solventnost II pojišťovny počítají hodnotu závazků prostřednictvím diskontování budoucích očekávaných peněžních toků. K diskontování slouží bezrizikové výnosové míry odvozené převážně ze sazeb úrokových swapů, jejichž hodnoty jsou úzce spojeny s vývojem současných i očekávaných budoucích měnověpolitických sazeb.
[3] Detailní metodika makrozátěžového testu pojišťoven se připravuje. Její zveřejnění na webových stránkách ČNB je plánováno koncem roku 2019.
[4] https://www.cnb.cz/cs/financni-stabilita/zatezove-testy/pojistovaci-sektor-a-sektor-penzijnich-spolecnosti/
[5] Test pro zjednodušení předpokládá, že povaha činnosti se po testované období nebude měnit. Test také pro zjednodušení neuvažuje budoucí fúze a akvizice v pojišťovacím sektoru.
[6] V testu pro zjednodušení není předpokládáno reinvestování volné likvidity. V případě, že by reinvestice byly uvažovány, mohlo by dojít k mírnému zhoršení likviditní pozice některých pojišťoven v závislosti na zvoleném způsobu reinvestice, zejména splatnosti a likviditě na-kupovaných finančních nástrojů.
[7] Pojišťovny využívají bezrizikové výnosové křivky k diskontování budoucích peněžních toků vyplývajících z pojistných smluv, čímž získávají tržní hodnotu svých závazků. Posun výnosové křivky směrem vzhůru zvyšuje diskontní faktor, vede k poklesu hodnoty kladných závazků, a tedy příznivě ovlivňuje kapitálovou pozici pojišťoven. Technické rezervy pojišťoven mohou být i záporné, v tom případě by nárůst výnosů vedl ke zhoršení kapitálové pozice. Posun výnosové křivky nahoru působí i na pokles cen dluhopisů držených pojišťovnami. Výsledný dopad vývoje úrokových sazeb na kapitálovou pozici pojišťoven tak závisí na sladěnosti budoucích peněžních toků z aktiv a závazků. Pojišťovny mohou v případě diskontování budoucích peněžních toků využít tzv. koeficient volatility, který má za cíl snižovat dopad volatility na finančních trzích na kapitálovou pozici pojišťoven. Případné využití koeficientu volatility bylo v testu zohledněno.
[8] Vývoj nákladů na pojistná plnění v neživotním pojištění odpovídal vývoji přijatého pojistného. V Nepříznivém scénáři byly náklady na pojistná plnění v neživotním pojištění navíc expertně navyšovány o 2–8 % ročně. Toto zvýšení představovalo obecný šok do škodovosti. Vyšší míra nárůstu nákladů na pojistná plnění byla přiřazena odvětvím, u nichž je nárůst nákladů na pojistná plnění spojen se zhoršením ekonomického vývoje (např. pojištění ochrany příjmu, pojištění úvěru a záruky, pojištění právní ochrany či pojištění finančních ztrát). Test nepředpokládá zvýšený výskyt přírodních katastrof.
[9] V neživotním pojištění nebyl uvažován dopad storen pojistných smluv, jelikož smlouvy jsou obvykle uzavírány na roční bázi. V případě Nepříznivého scénáře byla stornovost nahrazena snížením zájmu o pojištění v procyklických pojistných odvětvích.
[10] Měřeno podílem na čistém předepsaném pojistném v roce 2018 (26 domácích pojišťoven bez poboček zahraničních pojišťoven).
[11] Výsledky makrozátěžového testu jsou pro pojišťovny příznivější než v případě dohledového zátěžového testu z roku 2018. To částečně odráží odlišný rozsah testovaných rizik a jinou velikost šoků. Důvodem je také odlišný časový rámec. Dohledový zátěžový test uvažuje jednorázové výrazné přecenění bilance pojišťoven. Makrozátěžový test uvažuje dynamickou bilanci, zisk generovaný v průběhu testu z některých smluv či portfolií i v případě Nepříznivého scénáře tak působí proti nepříznivému dopadu šoků.
Komentáře
Přidat komentář