Ke konci roku 2024 vykonávala ČNB dohled nad 23 tuzemskými pojišťovnami[1] a jednou zajišťovnou. V omezeném rozsahu též dohlížela na činnost 18 poboček zahraničních pojišťoven, jež měly sídlo v některé z členských zemí EHP, a dále na přeshraniční nabízení pojištění spotřebitelům na území ČR zahraničními pojišťovnami na základě svobody dočasně poskytovat služby. Mezi nejvýznamnější návrhová řízení v tomto sektoru patřilo řízení o žádosti o odnětí povolení k činnosti Servisní pojišťovny, a.s., která se rozhodla ukončit svoji činnost.[2]
Mohlo by vás zajímat: Pojištění na míru českým farmářům: Vladimír John mění tvář Agra pojišťovny
ČNB se v roce 2024 v rámci procesu přezkumu a kontroly pojišťoven (tzv. SRP[3]) zaměřila na analýzy rizikového profilu pojišťoven, monitorování jejich výkonnosti a finanční situace, hodnocení kapitálové pozice a dodržování pravidel odborné péče a ochrany spotřebitele. Dále při SRP posuzovala nastavení a kvalitu řídicího a kontrolního systému pojišťoven, a to se zaměřením na robustní nastavení systémů řízení rizik a kapitálu. Mezi standardní dohledové nástroje rovněž patřila analýza zpráv, ve kterých pojišťovny předkládaly ČNB svá vlastní posouzení rizik a kapitálu (tzv. ORSA[4]).
V reakci na vývoj makroekonomického prostředí věnovala ČNB nadále zvýšenou pozornost problematice vyhodnocování jeho dopadů na bilanci pojišťoven včetně vlivu na kapitálové pozice. V průběhu roku 2024 se dohledové aktivity ČNB zaměřovaly zejména na monitorování a vyhodnocování i nadále se projevujících dopadů vyšší míry inflace z předchozích let, a to zejména u nejvíce dotčených pojistných odvětví. ČNB rovněž sledovala a analyzovala dopady poklesu úrokových sazeb, a to nejen z hlediska dopadů na finanční a kapitálové pozice pojišťoven, ale rovněž z hlediska změn v jejich investičních portfoliích a v důsledku toho i změn případných rizikových expozic pojišťoven. Nejen v této souvislosti ČNB pokračovala i v roce 2024 v monitorování rizik souvisejících s kvalitou řízení souladu aktiv a závazků v pojišťovnách.
S ohledem na měnící se podmínky na trhu zajištění (omezení nabízeného rozsahu zajistného krytí a zvyšování cen zajistného) v důsledku nepříznivého vývoje globálních externích faktorů v minulých letech (nedávná pandemie, makroekonomická i geopolitická situace v Evropě a zejména zvýšený výskyt přírodních katastrof v důsledku klimatických změn) se i v roce 2024 ČNB zaměřila na posuzování rizik spojených s vývojem situace v oblasti zajištění, včetně hodnocení adekvátnosti a efektivity sjednaných zajistných programů. Praktickou účinnost některých zajistných programů prověřily mimo jiné následky významných povodní, které zasáhly Českou republiku v polovině září 2024. Hrubá výše pojištěných škod způsobených povodněmi byla významně snížena aplikací zajištění, a nedošlo tak k ohrožení solventnosti tuzemských pojišťoven.
ČNB také dále průběžně sledovala organizační změny v pojišťovnách a vyhodnocovala jejich dopad do řídicího a kontrolního systému. V souvislosti se vzrůstající snahou pojišťoven o využívání synergií v rámci finančních skupin za účelem zefektivňování procesů a snižování nákladů, která se promítá do delegování více činností pojišťoven na externí poskytovatele či skupinové servisní společnosti, kladla ČNB důraz zejména na zachování strategického rozhodování v pojišťovně, jasné vymezení odpovědností v rámci zúčastněných společností a nastavení systému řízení rizika střetu zájmů a odpovídajících kontrol kvality poskytovaných služeb. ČNB v roce 2024 rovněž monitorovala rizika vyplývající ze změn v procesním právu vyvolaných přijetím zákona o hromadném řízení[5], které se mohou významněji promítnout do změny v přístupu k řízení právního a reputačního rizika pojišťoven.
Mohlo by vás zajímat: Michaela Koller: Pojišťovnictví není jen byznys, ale klíčový pilíř ekonomiky
ČNB dále věnovala zvýšenou pozornost dohledu nad rozvojovými aktivitami tuzemských pojišťoven souvisejícími s jejich zvýšeným zájmem o hledání nových obchodních příležitostí. Pojišťovny usilovaly o rozšiřování produktové nabídky, povolení k provozování dalších pojistných odvětví, ale i o expanzi na zahraniční trhy prostřednictvím svobody poskytovat služby či na základě práva zřizovat pobočky. Tyto aktivity s sebou přináší potřebu úpravy obchodních modelů a nastavení řídicího a kontrolního systému (mimo jiné pro adekvátní řízení operačního rizika pojišťoven, zejména rizika spojeného s outsourcingem) či další změny v interních procesech a nastavení pojišťoven.
ČNB se v roce 2024 rovněž soustředila na pojišťovny poskytující pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Zaměřovala se zejména na dohled nad řízením postačitelnosti pojistného tohoto produktu, a to především s ohledem na rizika vyplývající z nadále se projevujících dopadů vývoje inflace v předchozích letech. Za zásadní v této oblasti považuje ČNB odpovídající reflektování veškerých relevantních skutečností v cenotvorbě, zejména dostatečné zohledňování významného nárůstu škodní inflace do cen pojistného u nových i stávajících smluv. Sledování vývoje v oblasti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, včetně dohledu nad naplňováním požadavků na účinný systém řízení postačitelnosti pojistného, který má zajistit trvalou splnitelnost závazků plynoucích z tohoto pojištění, zůstává pro ČNB jednou z dohledových priorit i pro další období.
V oblasti dohledu IS/IT rizik ČNB provedla v roce 2024 posouzení úrovně rizik u nejvýznamnějších pojišťoven. V důsledku strukturálních změn fungování pojišťoven a jejich klientů (např. vyšší míra online procesů) se ČNB soustředila na ověření kybernetické odolnosti pojišťoven, celkovou kvalitu řídicího a kontrolního systému v oblasti IS/IT a na rizika vyplývající z významných projektů pojišťoven, jako jsou zejména digitalizace či zavádění nových technologií včetně prvních kroků k využívání prvků umělé inteligence. Obecně platí, že pojišťovny reagují na nárůst IT rizik adekvátně, k čemuž velkou mírou přispělo nařízení DORA.
ČNB v roce 2024 vypracovala metodický nástroj pro hodnocení rizik v oblasti AML/CFT v sektoru pojišťoven poskytujících životní pojištění. V rámci tohoto hodnocení ČNB posuzovala mimo jiné riziko produktů, služeb a transakcí, riziko klientů, geografické riziko a riziko distribučních kanálů. I přes některé identifikované nedostatky celkově hodnotí ČNB v subsektoru životních pojišťoven riziko jako nízké.
Mohlo by vás zajímat: Inovace v českých pojišťovnách: Klíč k přežití v digitální éře
V oblasti odborné péče a ochrany spotřebitele u pojišťoven provedená dohledová šetření, analýza každoročně sbíraných informací a průběžný monitoring veřejně dostupných zdrojů (včetně webových stránek pojišťoven) poukázaly na prohlubování již dříve započatých trendů s možným dopadem na zákazníka. Mezi tyto trendy kromě výše uvedené delegace řady činností pojišťoven na externí poskytovatele včetně skupinových[6] a hledání nových obchodních příležitostí patří zavádění automatizace do jednotlivých procesů pojišťoven, při níž pojišťovny též využívají prvky umělé inteligence[7]. ČNB se nadále věnovala i aktivitám pojišťoven spočívajícím v převádění starších portfolií do nových pojistných produktů, které prostupuje jednotlivými pojistnými odvětvími (motorovým pojištěním, majetkovým pojištěním, životním pojištěním).
V oblasti povinného ručení nabyly účinnosti nový zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a prováděcí právní předpisy. Významnou změnu představoval přechod předávání údajů o pojištění mezi zainteresovanými stranami (pojišťovnami, ČKP a ministerstvem dopravy) na on-line systém, v jehož rámci probíhá komunikace počínaje 1. říjnem 2024 v reálném čase a který by měl mimo jiné zefektivnit proces vymáhání příspěvku do garančního fondu od povinných osob. V rámci navazující úpravy vykazování byl pro ČKP zaveden nově i report týkající se povinnosti vymáhat příspěvek do garančního fondu za období bez pojištění odpovědnosti (tzv. za nepojištěné vozidlo). Zavedení reportingu umožní dohledu tento proces lépe monitorovat a vyhodnocovat tak přínosy nového zákona v této oblasti.
Souběžně ČNB k ověření aktuální praxe na pojistném trhu prováděla řadu tematických šetření vycházejících z dohledových poznatků, podání veřejnosti, iniciativ EIOPA a nové evropské regulace. Nosným tématem byla oblast tzv. produktového řízení, konkrétně ověřování souladu nastavení procesů a postupů v rámci pojišťoven s regulatorními požadavky. ČNB dále monitorovala postupné přípravy na napojení se na základní registry provozované veřejnou správou, díky kterým pojišťovny získají základní informace o pojistníkovi, včetně jeho případného úmrtí. ČNB mimo jiné očekává, že tímto dojde k zefektivnění postupu při vyplácení pojistného plnění z životního pojištění obmyšleným osobám (tj. osobám, jimž bude vyplaceno pojistné plnění v případě smrti pojištěného), což je problematika, kterou v oblasti životního pojištění opakovaně řešila. Prověřovala též změny učiněné tuzemskými pojišťovnami po publikování varování EIOPA ze dne 30. září 2023 týkajícího se bankopojištění. Pozornost věnovala rovněž oblasti zdravotního pojištění, a to v návaznosti na novelu zákona o pobytu cizinců.[8] Ta v segmentu komplexního zdravotního pojištění cizinců ukončila monopol Pojišťovny VZP a umožnila cizincům vybrat si jakoukoli pojišťovnu, která bude tento produkt nabízet. Současně zvýšila úroveň pojistné ochrany zavedením násobně vyšších limitů pojistného plnění. Uzákoněním povinnosti obnovit končící pojištění a zavedením registru zdravotního pojištění cizinců také zvýšila jeho transparentnost.
Mohlo by vás zajímat: Munich Re: Kybernetické pojištění zdvojnásobí svůj objem do roku 2030
Kontroly na místě odhalily zejména nedostatky v oblasti produktového řízení, v řízení kvality distribuce pojištění, a to jak v případě přímé distribuce, tak v případě flotilové distribuce a v transparenci informací o investiční strategii podkladových fondů a o rizicích souvisejících s investicí u produktů investičního životního pojištění. ČNB při kontrolách zjistila i nedostatky v procesu vyřizování stížností a ve využití jejich věcné podstaty v rámci řízení kvality činností pojišťovny a v oblasti likvidace pojistných událostí včetně nedostatků při kontrole outsourcovaných činností.
V sektoru pojišťovnictví přijala ČNB v roce 2024 celkem 615 podání veřejnosti. Dlouhodobě mají významné zastoupení podání týkající se pojištění odpovědnosti z provozu vozidla následovaná pojištěním majetku. Podání veřejnosti se nejvíce týkala likvidace pojistných událostí, dále pak sjednávání, správy a ukončování pojištění a vyřizování stížností zákazníků. Rovněž byla zastoupena podání poukazující na nevhodné nastavení pojistného produktu včetně nejednoznačné či překvapivé textace pojistných podmínek. Podání dále poukazovala na problematiku nedostatečné komunikace způsobené rovněž prohlubující se automatizací jednotlivých procesů v pojišťovnách. ČNB dále využívá údaje o vývoji stavu stížností přijatých jednotlivými pojišťovnami, které jsou součástí každoročního sběru informací o spotřebitelských trendech. Poznatky vyplývající z podání veřejnosti byly využity též při kontrolách na místě, popř. pro účely zaměření tematických šetření.[9]
Mohlo by vás zajímat: Filip Král: Čelíme zásadním výzvám
V uplynulém roce ČNB provedla celkem 85 šetření, z nichž 37 bylo individuálních. Zaměřila se v nich mimo jiné na nastavení kontrolních mechanismů zejména u distribuce, převody stávajících klientských portfolií do nových produktů či pravidla komunikace se zákazníky (např. pokud jde o nejednoznačné či klamavé informace, automatizaci v komunikaci aj.). Dále se ČNB zabývala zamítáním či krácením pojistného plnění na základě neurčitých smluvních ujednání v pojistných podmínkách. Ve vztahu ke správě pojištění šetřila např. jednostranné zvyšování pojistného, zejména u pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, či procesy vracení přeplatků. V případě produktového řízení řešila mimo jiné i nedostatky v řádném nastavení produktů (např. prodloužená záruka, bankopojištění atd.). Prošetřovala rovněž pravidla a procesy likvidace pojistných událostí, a to zejména v kontextu možných průtahů v likvidaci. V návaznosti na provedená šetření bylo odesláno 64 upozornění na zjištěné nedostatky a vedena jiná dohledová komunikace (např. sdělení s očekáváními ČNB ohledně naplňování regulatorních pravidel), včetně bilaterálních projednání, ve snaze docílit dobrovolné nápravy.
V roce 2024 zahájila ČNB s pojišťovnami dvě sankční řízení a dále jedno správní řízení ve věci uložení opatření k nápravě. V daném roce byla skončena pravomocně tři správní řízení. Ve dvou z nich ČNB uložila po-kutu – UNIQA pojišťovně, a.s., ve výši 2,5 mil. Kč a Allianz pojišťovně, a.s., ve výši 1 mil. Kč. V jednom případě uložila opatření k nápravě.
Mohlo by vás zajímat: Filip Král: Čelíme zásadním výzvám
Povodně v ČR v roce 2024 a role zajistného krytí
V polovině září 2024 postihly střední Evropu extrémní srážky způsobené tlakovou níží označenou jako Boris. Způsobily rozsáhlé povodně, které v České republice zasáhly téměř všechny kraje a svým rozsahem byly přirovnávány k povodním z let 1997 a 2002. Počet nahlášených pojistných událostí souvisejících s povodněmi přesáhl 90 tisíc a objem pojistných plnění, která byla dosud vyplacena, představuje přibližně 17,9 mld. Kč. Pro většinu pojištění na tyto škody (cca 93 %) byla sjednána zajistná krytí, a čistý meziroční dopad na tuzemské pojišťovny tak činil 1,3 mld. Kč.
Po připočtení nákladů, které pojišťovny musely vynaložit na obnovení kapacity zajistné ochrany v celkové výši 0,4 mld. Kč, se celkový dopad zářijových povodní projevil poklesem hospodářského výsledku, a tedy i snížením vlastního kapitálu, tuzemských pojišťoven o 1,7 mld. Kč. Celkové kapitálové pozice pojišťoven zůstaly navzdory mírnému meziročnímu poklesu (cca o 3,3 p. b.) bezpečně nad regulatorními limity. Lze tak konstatovat, že finanční dopad povodní neměl za následek ohrožení stability pojišťoven.[10]
Robustní a adekvátně nastavené zajistné programy jednotlivých pojišťoven, které absorbovaly významný negativní dopad těchto povodní, umožnily vyplatit na řešení povodňových škod významnou částku blížící se 20 mld. Kč, aniž by došlo k ohrožení finanční stability a kapitálové pozice těchto pojišťoven. Své úloze dostály pojišťovny i z pohledu ochrany zákazníka. Rychle zareagovaly na vzniklou situaci, spustily bezodkladně informační kampaň a jejich zástupci byli operativně přítomni v zasažených regionech a pomáhali při likvidaci vzniklých pojistných událostí. Jedním z ponaučení loňských povodní je však skutečnost, že je nadále žádoucí prohlubování finanční gramotnosti spotřebitelů i podnikatelů, aby si byli vědomi potřeby přijetí včasných preventivních opatření (včetně aktualizace smluv a nastavení výše pojistné ochrany) a byli adekvátně připraveni na krizové situace.
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Daňhel: Nastolí Draghiho drakonický report éru zdravého rozumu?
Dopad škod vzniklých v důsledku zářijových povodní se pravděpodobně významněji promítne do vyšších cen zajištění v některých pojistných odvětvích pro příští období, případně do omezené dostupnosti zajištění. Tento trend byl patrný již v minulých letech a reflektoval vzrůstající četnost i výši dopadů přírodních katastrof v Evropě i ve světě. Výše uvedený vývoj, tedy mimo jiné zhoršující se podmínky při sjednávání zajistného krytí pro vybraná katastrofická rizika, klade zvýšené nároky na kvalitu a odpovídající nastavení systému řízení rizik v pojišťovnách. Oblast zajištění i související efektivní nastavení systému řízení rizik tak zůstává i nadále dohledovou prioritou ČNB, ale i v rámci celoevropského dohledu.
[1] Mezi pojišťovny pro účely tohoto textu zahrnujeme i Českou kancelář pojistitelů a Exportní a garanční pojišťovací společnost, které jsou dohlíženy ve vymezeném rozsahu.
[2] Servisní pojišťovna, a.s., ke dni 1. 1. 2025 vstoupila do likvidace.
[3] Supervisory Review Process, přezkum orgánem dohledu podle čl. 36 směrnice Solventnost II.
[4] Jedná se o vlastní posouzení rizik a kapitálu (Own Risk and Solvency Assessment), které pojišťovny a zajišťovny musí provádět v rámci druhého pilíře Solventnosti II.
[5] Zákonná úprava nabyla účinnosti dne 1. července 2024 a transponovala směrnici (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES, jejíž transpoziční lhůta uplynula dne 25. prosince 2022. Použitelnost právní úpravy byla stanovena na 25. června 2023.
[6] Řetězení činnosti poskytovatelů je spojeno s riziky obtížnější kontroly a nižší transparentnosti.
[7] Zvýšenému monitoringu jsou též podrobeny procesy automatizace při likvidaci pojistných událostí, kde potlačení individuálního přístupu oproti automatickému zpracování může rovněž vést k oslabení práv zákazníků (např. prohlídka vozidla technikem vs. automatické zpracování fotodokumentace).
[8] Zákon č. 278/2023 Sb., který novelizuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců.
[9] Kontroly se zaměřily mimo jiné na (i) produktové řízení v souvislosti s nabídkou životního pojištění, pojištění schopnosti splácet úvěr, pojištění majetku a odpovědnosti občanů a dále cestovního pojištění, (ii) dodržování pravidel jednání při náhradách smluv životního po-jištění, (iii) řízení kvality distribuce pojištění a efektivitu kontrolních mechanismů ve vztahu k distribuci životního pojištění, pojištění schopnosti splácet a cestovního pojištění, (iv) distribuci cestovního pojištění, (v) správu pojištění a (vi) likvidaci pojistných událostí z cestovního pojištění a pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
[10] Agregátní solventnostní poměr vlivem poklesu kapitálových pozic meziročně klesl o 9,5 p. b. na 212,7 %. Mediánová hodnota však naopak vzrostla (o 4 p. b., blíže viz kapitola 1), což naznačuje, že finanční dopady povodní měly větší vliv na kapitálově více vybavené pojišťovny. Celkový hospodářský výsledek pojišťoven za rok 2024 dosáhl 17 mld. Kč, přičemž o rok dříve činil 18,9 mld. Kč.
Komentáře
Přidat komentář