Český finanční trh pokračoval i v roce 2024 ve svém dlouhodobém růstu, když celkový objem prostředků alokovaný v produktech finančních institucí nebo držený v hotovosti vzrostl o 10,6 % na 11 bil. Kč, z čehož přibližně dvě třetiny tvořily vklady klientů u bank. Významný růst zaznamenaly také finanční úspory domácností, které meziročně vzrostly o 9,5 % a dosáhly téměř 7 bil. Kč. „Druhým rokem vykázaly nejvyšší relativní nárůst prostředky domácností umístěné v investičních fondech, za rok 2024 šlo dokonce i o nejvyšší absolutní nárůst, vyšší než u bankovních depozit. Ve fondech kolektivního investování a fondech kvalifikovaných investorů mají tuzemské domácnosti alokováno téměř 20 % úspor, přibližně 60 % zůstává uloženo v bankách,“ říká vrchní ředitel sekce Finanční trhy Dušan Hradil.
Mohlo by vás zajímat: Pojištění na míru českým farmářům: Vladimír John mění tvář Agra pojišťovny
Pojistný sektor zaznamenal meziroční zvýšení hrubého předepsaného pojistného o 8,1 %
Sektor pojišťoven v roce 2024 z pohledu vývoje objemu hrubého předepsaného pojistného pokračoval v růstu započatém v roce 2017. Růst předepsaného pojistného (8,1 %) byl, stejně jako v předchozích letech, tažen růstem neživotního pojištění (8,6 %), avšak po mírném poklesu v roce 2023 vzrostl i segment životního pojištění (6,6 %). Celková hodnota hrubého předepsaného pojistného dosáhla 230,4 mld. Kč, z toho neživotní pojištění činilo 172,7 mld. Kč a životní pojištění 57,7 mld. Kč. Největší podíl na růstu předepsaného pojistného v segmentu neživotního pojištění v roce 2024 mělo zvýšení pojistného u pojištění pro případ požáru a jiných škod na majetku (o 10,8 %), ostatního pojištění motorových vozidel (o 11,5 %) a pojištění odpovědnosti za škodu z provozu motorových vozidel (o 6,5 %). Ukazatel propojištěnosti se zvýšil o 0,1 p. b. na 2,9 % HDP.
Segment neživotního pojištění si dlouhodobě drží silnou pozici na tuzemském trhu. Podíl neživotního a životního pojištění na hrubém předepsaném pojistném zůstal relativně stabilní, když na konci roku 2024 činil 75 : 25 %. Podobný vývoj vykázaly i další země Visegrádské čtyřky, na rozdíl od zemí západní Evropy, ve kterých převažuje segment životního pojištění.[1]
Mohlo by vás zajímat: Michaela Koller: Pojišťovnictví není jen byznys, ale klíčový pilíř ekonomiky
V rámci celkového počtu pojistných smluv byl v segmentu neživotního pojištění zaznamenán nárůst o 2,8 % (tabulka 7.1), který navázal na rostoucí trend z předchozího roku. Ve vzestupném vývoji tohoto segmentu trvajícím od roku 2021 pokračoval počet nově uzavřených pojistných smluv, když vzrostl o 4,7 %. V segmentu životního pojištění se počet pojistných smluv téměř nezměnil, přestože se počet nově uzavřených smluv zvýšil o 5,6 %. K růstu celkového počtu nově uzavřených pojistných smluv o 4,8 % tak přispěl zejména segment neživotního pojištění.
Poslední sledovaný ukazatel, hrubá výše nákladů na pojistná plnění, meziročně vzrostl o 27,7 % na 138,4 mld. Kč. Hlavní podíl na růstu tohoto ukazatele měl segment neživotního pojištění, jehož náklady na pojistná plnění meziročně výrazně vzrostly o 38,3 % na 103,0 mld. Kč. Částečné zvýšení nákladů však nastalo též v segmentu životního pojištění, a to o 4,5 % na 35,5 mld. Kč. Nárůst nákladů v segmentu neživotního pojištění byl způsoben mimořádnými přírodními událostmi, především extrémními srážkami a následnými záplavami v důsledku bouře Boris v září 2024. Celková hodnota pojistných událostí souvisejících s povodněmi dosáhla 17,9 mld. Kč.
V roce 2024 zaznamenaly pojišťovny z hlediska počtu nahlášených pojistných událostí nárůst o 13,1 % na téměř 3,6 milionu. V rámci neživotního pojištění došlo již čtvrtým rokem ke zvýšení počtu pojistných událostí, přičemž v roce 2024 se jejich počet zvýšil o 12,2 % na téměř 2,9 milionu. Počet nahlášených pojistných událostí v rámci životního pojištění po mírném poklesu v roce 2023 též vzrostl, a to o 16,8 % na 0,7 milionu.
Sektor pojišťoven vykázal na konci roku 2024 meziroční nárůst bilanční sumy o 0,3 % na 517,3 mld. Kč. Nejvýznamnější položkou aktiv byl objem investic, u kterých nenese investiční riziko pojistník. Tato položka zaznamenala v roce 2024 meziroční pokles o 3,3 % na 301,4 mld. Kč, čímž se snížil i její podíl na celkových aktivech o 2,2 p. b. na 58,3 %. Naopak v rámci investic, u kterých je nositelem investičního rizika pojistník, došlo k růstu o 6,8 % na 117,2 mld. Kč. Z pohledu pasivní strany bilance pojistného sektoru byl identifikován nárůst technických rezerv o 0,4 % na 252,1 mld. Kč. Růst byl rovněž zaznamenán u technické rezervy na životní pojištění, je-li nositel investičního rizika pojistník, když se meziročně zvýšila o 6,7 % na 101,2 mld. Kč.
* Obsahuje rezervu na nezasloužené pojistné, rezervu na životní pojištění, rezervu na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí, rezervu na bonusy a slevy a ostatní technické rezervy.
Z hlediska hospodaření sice dosáhl pojistný sektor v roce 2024 kladného hospodářského výsledku v celkové výši 21,6 mld. Kč, avšak v meziročním srovnání došlo k jeho poklesu o 6,9 %. Výsledek technického účtu k neživotnímu pojištění se snížil o 19,4 % na 9,0 mld. Kč. Toto snížení bylo způsobeno zejména růstem hrubé výše nákladů na pojistná plnění (o 30,0 %). Výsledek technického účtu k životnímu pojištění taktéž vykázal pokles, a to o 10,7 % na 14,3 mld. Kč, ke kterému vedlo zvýšení nákladů na pojistná plnění včetně změny technických rezerv, očištěných od zajištění (o 6,2 %) či snížení přírůstků hodnoty investic (o 14,4 %) a ostatních technických výnosů, očištěných od zajištění (o 4,0 %).
Mohlo by vás zajímat: Inovace v českých pojišťovnách: Klíč k přežití v digitální éře
Na ziskovost pojistného sektoru působí schopnost jednotlivých pojišťoven efektivně odhalovat pojistné podvody. Podle údajů České asociace pojišťoven (ČAP) bylo v roce 2024 prověřeno celkem 13 827 podezřelých pojistných událostí, z toho 7 327 případů bylo prokázáno. Z celkového počtu prověřených událostí byly odhaleny pojistné podvody v hodnotě téměř 1,8 mld. Kč, meziročně o 5,4 % více. Průměrná výše odhaleného pojistného podvodu meziročně klesla o 10,2 % na 239,4 tis. Kč.
Zprostředkování pojištění
Ke konci roku 2024 bylo evidováno celkem 36,6 tis. osob oprávněných zprostředkovávat pojištění[2], tj. meziročně o téměř 2 tis. subjektů více. Ve skupině samostatných zprostředkovatelů však došlo k mírnému poklesu jejich počtu o 1,6 % na 809. Celkový růst byl tedy tažen pouze nárůstem počtu vázaných zástupců o 6,1 % na 34,2 tis. Počet doplňkových pojišťovacích zprostředkovatelů (1,6 tis.) se nezměnil. Vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelů od roku 2019 výrazně ovlivnily změny v regulatorním rámci v oblasti distribuce pojištění a zajištění[3] přijaté v roce 2018. Tyto změny vedly ke značnému poklesu počtu osob oprávněných zprostředkovávat pojištění mezi lety 2018 a 2019, když ke konci roku 2018 bylo evidováno více než 185 tis. oprávnění.
[1] Podíly neživotního a životního pojištění v dalších evropských zemích byly dle statistik evropského orgánu EIOPA ke konci roku 2024 následující: Francie 37 : 63 %; Německo 42 : 58 %; Maďarsko 61 : 39 %; Slovensko 62 : 38 %; Polsko 73 : 27 %.
[2] Kromě pojišťovacích zprostředkovatelů mohou podnikatelským způsobem nabízet zákazníkům pojištění také osoby v postavení pojistníků (tzv. flotilové pojištění). Tyto osoby mají povinnost pojišťovny evidovat u ČNB, jejich počty nejsou zveřejňovány. Úprava flotilového pojištění však doznala změny, nově (s účinností novely zákona od 1. 7. 2025) budou za pojišťovací zprostředkovatele považování právě i zmínění pojistníci.
[3] Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění pozdějších předpisů.
Komentáře
Přidat komentář