Mezičtvrtletní pokles HDP byl ovlivněn zejména zahraniční poptávkou. Domácí poptávka stagnovala. „Meziroční pokles HDP byl negativně ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a nižší tvorbou hrubého kapitálu. Pozitivní vliv měla zahraniční poptávka,“ sdělil Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Mohlo by vás zajímat: Česká asociace pojišťoven slaví 30 let své existence
V mezičtvrtletním srovnání došlo k poklesu hrubé přidané hodnoty (HPH) ve většině odvětví národního hospodářství. Negativní vliv měl především průmysl a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Stejná odvětví nejvíce ovlivnila i meziroční pokles HPH. Naopak se dařilo informačním a komunikační činnostem a profesním, vědeckým, technickým a administrativním činnostem. Zaměstnanost mezičtvrtletně klesla o 0,7 % a oproti stejnému čtvrtletí minulého roku vzrostla o 0,5 %.
Mírná recese za rohem?
Zveřejněný předběžný odhad ČSÚ prozatím nespecifikuje detaily vývoje HDP, statistický úřad pouze uvedl, že mezičtvrtletní pokles HDP byl ovlivněn zahraniční poptávkou, zatímco ta domácí stagnovala. V mezičtvrtletním pohledu došlo k poklesu hrubé přidané hodnoty ve většině odvětví, zejména pak v průmyslu a skupině obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Meziroční pokles HDP byl negativně ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a nižší tvorbou hrubého kapitálu.
Mohlo by vás zajímat: AČPM: Přes 34 miliard Kč zprostředkovaného pojistného za rok 2022
„Tuzemská ekonomika zůstává na hraně recese a jako jediná v EU ještě nedosáhla předpandemické úrovně HDP z konce roku 2019 (graf 2). Za tím stojí několik faktorů, tím nejvýznamnějším je výrazný propad spotřeby domácností, který je i ve srovnání s ostatními zeměmi EU překvapivě silný (graf 3). Za tím je zejména skutečnost, že nárůst kompenzací zaměstnancům ve srovnání s růstem průměrné inflace byl v tuzemské ekonomice nejslabší (graf 4). Mohou zde však hrát roli i další efekty, například nákupy domácností v zahraničí či přechod do šedé ekonomiky. ČR však zaostává za průměrem EU také v míře investic či exportech, naopak nad průměrem EU ve srovnání s koncem roku 2019 je spotřeba vlády a import. Citlivost tuzemské ekonomiky na energetickou krizi a potíže v dodavatelských řetězcích tak patřily mezi nejvyšší v EU z titulu vysoké energetické náročnosti výroby a zaměření na průmysl. ČR tak společně s Německém patří mezi jediné ekonomiky EU, které nedosáhly z pohledu hrubé přidané hodnoty předpandemické úrovně posledních čtvrtletí roku 2019,“ uvedl Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.
Výhled v tomto ohledu příliš optimismu nepřináší, tuzemská ekonomika za celý letošní rok míří do mírné recese, zatímco dřívější odhady počítaly s černou nulou. „Také výhled na příští rok se posouvá níže, jelikož zahraniční poptávka slábne a ochlazení je patrné zejména z Německa, kde tamní ekonomika ve třetím čtvrtletí také mírně poklesla (-0,1 % qoq; -0,3 % yoy). Protirůstově pak bude působit i konsolidační baliček a celkově tak růst tuzemské ekonomiky může zůstat v příštím roce poměrně slabý. Dnešní čísla sice zaostala za odhadem ČNB z léta, nová makroekonomická predikce ČNB však patrně s podobnou mírou poklesu tuzemské ekonomiky počítala, stále se tak mírně přikláníme ke scénáři, že se úrokové sazby tento čtvrtek nezmění, ačkoli výsledek může být velmi těsný,“ dodal Jakub Seidler.
Mohlo by vás zajímat: Ondřej Kovařík: Co přinese nový balíček PSD 3 k platebním službám?
Hlavní ekonom České bankovní asociace doplnil ekonom Lukáš Kovanda. „Česká ekonomika se propadá více, než jsme se obávali, a hrozí jí celoroční pokles. Češi kvůli obavám z budoucnosti žijí méně konzumně než před pandemií, což ekonomice škodí Tuzemské ekonomice se v letošním třetím čtvrtletí nedařilo. Podle zveřejněných předběžných odhadů ČSÚ se propadla více, než se prakticky všichni ekonomové domnívali ve svých prognózách. Meziročně ztratila 0,6 procenta, zatímco konsensus ekonomů mínil, že to bude jen 0,3 procenta. Mezičtvrtletně pak měla stagnovat, tedy vykázat nulový růst, ve skutečnosti se ale propadla o 0,3 procenta.“
„Klíčovým důvodem výraznějšího než očekávaného poklesu je pokračující obava domácností z dalšího ekonomického vývoje, jak na co se týče obecné inflace, tak cen energií. Domácnosti proto už řadu čtvrtletí v řadě škrtí své výdaje, které se stále nedostaly na předpandemickou úroveň. Skoro se až zdá, že mezi domácnostmi v pandemii zakořenil vzorec méně konzumního chování tak hluboce, že je ve značné míře přítomen stále i dnes a je otázkou, zda nejde o trvalejší změnu, až jakési „nové paradigma“. Vedle slabší spotřeby domácností se na výraznějším než předpokládaném hospodářském propadu podílejí také strasti průmyslové výroby, zejména autoprůmyslu. Přes léto se opět zkomplikovala situace s dodávkami komponent, například kvůli záplavám ve Slovinsku. Tuzemskému průmyslu pochopitelně nesvědčí ani pokračující německá koketerie s možným zabřednutím do recese. Česká ekonomika tak za celý letošní rok nejpravděpodobněji skončí v pásmu „červené nuly“, konkrétně vykáže pokles o 0,1 procenta,“ dodal Lukáš Kovanda.
Komentáře
Přidat komentář