Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] byl v roce 2023 podle předběžného odhadu o 0,4 % nižší než v roce 2022. Vývoj ovlivnil pokles výdajů na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Naopak pozitivní vliv měla především zahraniční poptávka. Vývoj hrubé přidané hodnoty podpořil zejména zpracovatelský průmysl a informační a komunikační činnosti. Negativní vliv měla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. „V posledním čtvrtletí předchozího roku vzrostl HDP mezičtvrtletně o 0,2 %. Růst podpořila hlavně zahraniční poptávka a po dlouhé době také výdaje na konečnou spotřebu domácností,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Mohlo by vás zajímat: Zdeněk Přibyl: Co zahýbe v roce 2024 pojistným trhem?
Na straně tvorby hrubé přidané hodnoty se ve 4. čtvrtletí mezičtvrtletně dařilo především zpracovatelskému průmyslu. Meziročně klesl HDP o 0,2 %. V meziročním srovnání převážil negativní vliv tvorby hrubého kapitálu nad růstem zahraniční poptávky. Zaměstnanost[2] vzrostla v minulém roce o 0,7 %. Ve 4. čtvrtletí zaměstnanost mezičtvrtletně klesla o 0,1 % a meziročně vzrostla o 0,4 %.
Česká ekonomika se loni propadla teprve pošesté v celé novodobé historii země od roku 1993. Letos opět nelze vyloučit pokles, byť pravděpodobnější je mírný růst. „Loňský rok tak představuje teprve šestý rok historie novodobé České republiky od roku 1993, kdy její hospodářství vykázalo pokles. Předtím se tak stalo v letech 1997 a 1998, v důsledku tehdejších finančních otřesů, dále pak v letech 2009 a 2012, vlivem nejprve světové finanční krize a následně evropské dluhové krize, resp. reakcí Česka a jeho vlád na ně. Naposledy se pak česká ekonomika propadla v roce 2020, a to kvůli covidové pandemii a souvisejícím restrikcím a omezením mezinárodního obchodu,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
Mohlo by vás zajímat: Martin Švec: Pojišťovna Simplea rostla více než celý trh
V posledním loňském čtvrtletí ekonomika ČR mezičtvrtletně rostla, a to o 0,2 procenta. Meziročně o 0,2 poklesla. Tato čísla jsou v souladu s očekáváními. „Lze předpokládat, že koncem loňska oživovala spotřeba domácností, byť dlouhodobě je související sentiment stále znatelně podprůměrný. Tržby maloobchodu a sektoru služeb vykazovaly v posledních měsících loňska zlepšení, stejně tak inkaso DPH. Průmyslu zase svědčilo odeznívání potíží v mezinárodní logistice, které s různou intenzitou přetrvávají ještě od zmíněné covidové pandemie. V letošním roce by se tuzemská ekonomika měla definitivně ze spotřebitelské recese vymanit. A to zejména díky výraznému poklesu inflace a souvisejícímu růstu reálných mezd, prvnímu za dva roky. Podstatnou část z tohoto vzestupu reálných výdělků ovšem zase vezmou dopady konsolidačního balíčku v podobě vyšších daní a odvodů. Tuzemská ekonomika by tak měla sice růst, ale poměrně slabě, o 1,1 procenta. Při zhmotnění některého z číhajících rizik, zejména geopolitických, se ovšem poměrně snadno může její výkon „zhoupnout“ dokonce opět do záporného pásma,“ dodal Kovanda.
[1] Všechny zde uváděné údaje jsou očištěny o změny cen, sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dní.
[2] Zaměstnanost v pojetí národních účtů.
Komentáře
Přidat komentář